Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2015

20. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 13. května 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 5. do 17. 5. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe kolem půlnoci. Po astronomickém dnu v Beskydech 9. května je tento týden na řadě Astronomický den na Jizerce 16. května.

Obloha

Měsíc bude v novu ráno v pondělí 18. května. Poslední čtvrť nastane v pondělí 11. května. V tomto týdnu bude stále hůř viditelný, protože klesá pod ekliptiku, která má ráno navíc malý sklon vůči obzoru.

Planety:
Venuše (-4,2 mag) je výraznou večernicí nad západem. Končí dobrá večerní viditelnost planety Merkur (cca 1,5 mag). Nyní však roste jeho velikost a fáze se mění v tenký srpek. S pomocí Venuše a Slunce je vhodné jej hledat ještě na modré obloze.
Jupiter (-2 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci je už téměř 20° nad jihovýchodem Saturn (0,1 mag). Pohled na krásně rozevřené prstence tak kazí jen větší chvění vzduchu.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12. 5. 21:30   13. 5. Ganymed přechod stínu konec 22:37
Io přechod měsíc zač. 22:54
14. 5. 23:10   14. 5. Io zatmění konec 23:49
17. 5. 20:40   15. 5. Io přechod stínu konec 20:57
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce se zvýšila díky krásné skupině skvrn, která bude nyní přecházet střed slunečního kotouče. Samotná aktivita zde je i přes potenciál k silnějším erupcím, zatím menší. Další vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Orientační mapa pro kometu C/2014 Q2 (Lovejoy) v květnu 2015
Orientační mapa pro kometu C/2014 Q2 (Lovejoy) v květnu 2015
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) zůstává nejjasnější kometou i na květnové obloze. Každým dnem se nyní blíží k Polárce, jak ukazuje vložená mapka. Jasnost klesla asi k 7 mag.

Příznivci horské turistiky, astronomie a tmavé oblohy si mohou do kalendáře zapsat sobotu 16. května, kdy proběhne Astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Kosmonautika

  • Vzhledem k zániku zásobovací lodi Progress v minulém týdnu dojde k posunu termínů letů pilotovaných Sojuzů. Hlavním důvodem je důkladnější analýza toho, co se přesně na Progressu stalo, aby pak případně nedošlo k podobnému problému i na lodi Sojuz, i když jde o odlišné rakety, kterými jsou vynášeny. Z toho důvodu se v tomto týdnu nevydá zpět na Zemi poslední část posádky expedice 43 a zdrží se i start zbývající trojice posádky expedice 44.
  • Připravovaná kosmická loď Dragon V2 pro pilotované lety prodělala úspěšný test záchranného systému. Kabina byla vynesena během několika sekund do výšky asi jednoho kilometru a snesla se na padácích nedaleko pobřeží floridského kosmodromu.

Výročí

  • 12. května 1800 (215 let) se narodil francouzský astronom Jean-Félix Adolphe Gambart s jehož jménem se potkáváme u mnoha komet, které objevil nebo spoluobjevil. Mezi nimi vyniká zejména kometa C/1827 M1 (Pons-Gambart), která byla dlouho považována za ztracenou. Teprve v roce 2012 se ji podařilo ztotožnit s tehdy nově objevenou kometou SWAN.
  • 15. května 2005 (10 let) poprvé vyfotografoval HST u Pluta dva nové měsíčky, později nazvané Nix a Hydra. Kromě těchto menších měsíců jsou u Pluta známy ještě dva miniaturní satelity Kerberos a Styx a zapomenut nelze ani na veliký Charon. Pozorování dalších případných těles je důležité pro červencový bezpečný průlet sondy New Horizons touto soustavou. Také tato sonda již měsíce Nix a Hydra fotografovala a nyní probíhá kampaň na hledání dalších malých měsíčků Pluta.
  • 16. května 1875 (140 let) se narodil John Francis Skjellerup. Rodiče byli dánského původu, John se narodil v Austrálii a delší čas působil v Jižní Africe. Jde o objevitele nebo spoluobjevitele několika komet, z nichž nejznámější je nejspíš periodická kometa 26P/Grigg-Skjellerup.
  • 16. května 1755 (260 let) se narodil francouzský astronom Honoré Flaugergues. Pokud toto jméno vidíte poprvé, pak vězte, že je poměrně znám jednak díky objevu prachových bouří na Marsu a také tím, že objevil „Velkou kometu 1811“. Kometu poprvé spatřil 25. března 1811. Od poloviny dubna se stala kometou viditelnou pouhým okem a nejjasnější byla na podzim 1811. V říjnu měla kometa ohon dlouhý 24°. Kometa byla viditelná okem až do poloviny ledna 1812. Tak dlouho byla později okem viditelná až kometa Hale-Bopp v letech 1996 a 1997.

Výhled na příští týden

  • večerní srpek Měsíce
  • Saturn v opozici
  • start miniraketoplánu X-37B
  • Výročí: průchod Země ohonem Halleyovy komety
  • Výročí: Francesco de Vico
  • Výročí: George Phillips Bond

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Flaugergues, Skjellerup, Pons-Gambart, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »