Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 24. května 2017 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 25. května ve 21:45 SELČ. Hned v pondělí ráno můžete zkusit odpozorovat zajímavé přiblížení stárnoucího srpku Měsíce na ranní obloze kousek západně od Venuše (vzdálenost bude sedm stupňů). Bude to sice jen krátce před východem Slunce, ale rozhodně tyto objekty nepůjde přehlédnout. Nevýhodou je opravdu jen čas, úkaz bude vidět zhruba po čtvrté hodině ranní. Teoreticky by měl jít vidět i srpek v úterý ráno, ale to už je opravdu jen pro nadšence a při dobrém počasí.
Pokud vás zajímá spíše večerní srpek, objeví se již v sobotu 27. května a nedaleko od něj, tentokrát asi deset stupňů vpravo, bude i slabý Mars. V neděli večer už bude srpek snadno viditelný i za pokračujícího příchodu noci.

Planety: Jupiter (–2,3 mag) je vidět už od soumraku poměrně vysoko téměř nad jihem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,1 mag) vychází již po 22. hodině, ale období dobré viditelnosti stále spadá až do druhé poloviny noci. Nachází se bohužel jen nízko v letní Mléčné dráze na pomezí Střelce a Štíra.
Ráno za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,4 mag).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
22. 5. 21:10   22. 5. Europa přechod stínu konec 19:59
Io přechod měsíce konec 20:05
Io přechod stínu konec 21:01
24. 5. 22:50   27. 5. Ganymed přechod měsíce 20:13 – 22:38
Europa zákryt zač. 23:35
27. 5. 0:30 | 20:20   28. 5. Ganymed přechod stínu zač. 0:21
Io přechod měsíce zač. 1:15
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Téměř celý minulý týden jsme nemohli na povrchu vidět ani jedinou skvrnu. Už to samo o sobě je zajímavé. Tentokrát se už uklidnila i geomagnetická aktivita. Poslední zajímavé polární záře byly ve vyšších šířkách zaznamenány na konci dubna. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Amatérsky pozorovatelná supernova se jednou za čas zjeví v některé z bližších galaxií. Jedna z nich, sohodou okolností taková, kde už jich bylo k vidění sedm, je nyní v galaxii NGC 6946. Objekt jde snadno vyfotografovat a při správné přípravě na pozorování i spatřit okem přes větší dalekohled.

Komety ve 20. a 21. týdnu 2017. Přehledová mapa z programu Guide 9
Komety ve 20. a 21. týdnu 2017. Přehledová mapa z programu Guide 9

Komety mají nyní ideální období viditelnosti, neboť na obloze nesvítí Měsíc. Na přiloženém přehledovém obrázku můžeme vidět mapu oblohy při pohledu nad východ ve 23 hodin našeho času. Níže pod souhvězdím Lyry, přesněji ve spodní části Herkula se pohybuje 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a výše na obloze v Pastýři najdeme kometu C/2015 V2 (Johnson). Dá se předpokládat, že v závislosti na tmavosti oblohy pozorovatele, budou obě komety viditelné už malým nebo větším triedrem.

Mapa poloh komety 41P ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety 41P ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9

Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9

V pondělním článku jsem se zaměřili na aktuální mapy světelného znečištění. V návaznosti na to Martin Mašek vytvořil podrobnou mapu pro celou Českou republiku. Níže uvedený obrázek je pouze náhled. Velká verze má 6 MB a je pod tímto odkazem.

Pozorování č. 37: Měsíc letos nejblíže Zemi (26. 5. 2017)

Pokud si na pomoc vezmeme tabulku letošních průchodů Měsíce perigeem (přízemím) a apogeem (odzemím) zjistíme, že nejtěsnějšího přiblížení k našemu nebeskému sousedu se v roce 2017 dočkáme 26. května časně ráno.

Tabulka přízemí (perigee) a odzemí (apogee) Měsíce v roce 2017
Tabulka přízemí (perigee) a odzemí (apogee) Měsíce v roce 2017

Právě to je tedy den v průběhu roku, kdy se nám při pohledu ze Země bude Měsíc na obloze jevit největší. Jeho úhlový průměr bude 33' 26". Při detailnějším pohledu na tabulku, která udává nejen datumy a časy (UT) okamžiků extrémních vzdáleností Měsíce od Země, ale i jeho fázi, zjistíme, že tentokrát si maximální velikosti luny moc neužijeme. Pouhých 5 hodin po novu ji skutečně nespatříme, nehledě na to, že při pohledu od nás bude samozřejmě hluboko pod obzorem.
Takže na velký Měsíc na večerní obloze bude nejlépe si počkat na závěr roku. Maximálního úhlového průměru bude dosahovat před úplňkem. Nejlepším časem se pak jistě stane letošní super-skoro-úplněk, který nastává 4. prosince ráno jen 16 hodin po úplňku skutečném (33' 25"). Pokud si jej pak budete chtít porovnat naopak s úplňkem nejmenším, bude nutno si Měsíc vyfotografovat 8. června večer, kdy bude pouhých 14 hodin po úplňku ve vzdálenosti plných téměř 406,5 tisíc km. To odpovídá úhlovému průměru 29' 23". Při pohledu na oblohu si těchto rozdílů ve velikosti Měsíce prakticky nemáme šanci všimnout (není s čím porovnat), ale pokud si vedle sebe položíte stejným způsobem vyfocené snímky lunárního perigeu a apogeu, rozdíl už bude nepřehlédnutelný (viz připojený obrázek).

Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk. Autor: Martin Gembec
Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk.
Autor: Martin Gembec

Vysvětlení, proč dochází k výše popsaným změnám, je jednoduché. Vzdálenost Měsíce od Země se průběžně mění, protože jeho orbita není dokonale kruhová, ale má mírně oválný tvar. A vzhledem k tomu, že Měsíc stihne projít tuto eliptickou dráhu kolem Země za přibližně 27,2 dne, dostane se prakticky každý kalendářní měsíc minimálně jednou do nejbližšího i nejvzdálenějšího bodu své dráhy vůči Zemi. Vzdálenost Měsíce proto kolísá přibližně o 10 %, mezi 355 až 406 tisíci km. V závislosti na tom se mění ve stejném poměru i jeho zdánlivá velikost (průměr) na naší obloze a jeho jas (byť ten ve větší míře závisí na jeho aktuální fázi).

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Vynesení družice Inmarsat 5-F4, které obstarala raketa Falcon 9, vypadalo jako rutinní záležitost. Jen více takových bezproblémových startů. Nyní, když má startovat Falcon prakticky co 14 dnů je to více než potřeba. A skutečně, další statický zážeh má na rampě LC-39A proběhnout již 27. května a pokud nebudou nějaké odklady, tak let s Dragonem k ISS je v plánu již 1. června. Zajímavostí bude, že přetlaková část kabiny bude z již letěného Dragonu z mise CRS-4.
  • V týdnu jsme se dozvěděli, že Blue Origin neměla štěstí na bezproblémový test jejího vyvíjeného metanovo-kyslíkového motoru BE-4. Došlo k havárii na části zajišťující energii a podle všeho to zdrží vývoj. Zrovna ve chvíli, kdy už to vypadalo na závěrečné testy a přípravu pro použití u raket Vulcan, je to škoda. Nezbývá, než držet firmě palce na co nejbližší úspěch.
  • Pokud jste to náhodou ještě nezaslechli, na Novém Zélandu se chystá start revoluční rakety Electron, jejíž elektřinou poháněná čerpadla jasně ukazují, že u raket nikdy nekončí vývoj a mohou se objevit zajímavé směry vývoje jejich pohonu. Od 22. května se prý otevírá desetidenní testovací startovní okno. Uvidíme, zda raketa uspěje hned napoprvé.
  • Jistě víte, že Cassini vykonává co čtrnáct dní průlety kolem Saturnu v rámci ukončení její mise letos v polovině září. Nyní se prý naposledy ohlédla, když byla za Saturnem, aby pořídila celou jeho mozaiku včetně prstenců. Jestli to mělo být opravdu poslední komplexní ohlédnutí se, pak stálo za vidění. Věříme ale, že do září uvidíme ještě mnohé z krás kolem planety s prsteny.

Výročí

  • 24. května 1962 (55 let) odstartovala ke svému orbitálnímu letu na raketě Atlas loď Mercury (Aurora 7) s astronautem Malcolmem Scottem Carpenterem. Astronaut byl během letu natolik ponořen do plnění úkolů a sledování okolí, že před závěrečným krokem, kterým bylo zorientování kabiny pro návrat, mu nezbylo dost času. Po celý let navíc zlobil orientační systém a tak mu nezbylo ani dost paliva. Nakonec přistál 350 km od plánované oblasti a v záchranném člunu musel čekat na záchranu.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Kulové hvězdokupy M12 a M13
  • Výročí: Martin Schwarzschild

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Mercury-Aurora 7, Vesmírný týden, Carpenter


25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »