Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2012

24. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 13. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 13. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 11. 6. do 17. 6.

Měsíc po první čtvrti je ve fázi blížícího se novu. Večer je nejlépe vidět planeta Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné především před půlnocí. Nastává období NLC.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí v poslední čtvrti. Zmenšující se srpek bude koncem týdne k vidění ráno za svítání. V neděli bude nejblíže Jupiteru - asi 2,5 stupně. Na začátku občanského soumraku však najdeme tělesa pouze 2 až 3 stupně nad obzorem. Pondělí 18. června pak chystá východ Venuše a Měsíce, nebo možná příležitost pro denní pozorování...

Jupiter a Měsíc na ranní obloze 17. června 2012
Jupiter a Měsíc na ranní obloze 17. června 2012
Planety:

Merkur (-0,7 až -0,2 mag) je tento týden již poměrně daleko úhlově od Slunce. Není sice tak vysoko nad obzorem, ale jeho jasnost by pro pozorování s triedrem měla pohodlně stačit a při průzračném počasí bývá vidět i okem. Pozorovací čas bude optimální někdy kolem 21:45 SELČ.
Mars (0,7 mag) v souhvězdí Lva je už příliš daleko od nás na nějaké úžasné pozorování čepičky či tmavých oblastí, ale pořád se dá za klidného ovzduší něco vykoukat. U 7" velkého kotoučku by měla být dobře patrná asi 90% fáze (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,6 mag) v Panně nad hvězdou Spica je večer asi 30° vysoko na jihozápadě. Pro toto období je to ideálně viditelná planeta.
Jupiter (-2 mag) je možné obtížně spatřit ráno na východě. Uvádíme jej zatím jen pro úplnost v souvislosti s jeho nedělním setkáním s Měsícem.

Slunce je nadále pokryto několika oblastmi slunečních skvrn. Také aktivita je středně vysoká včetně erupce třídy M v neděli. Další vývoj slunečních skvrn sledujte online na snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit nezvykle v průběhu celé noci. Je to dáno tím, že Slunce už neklesá tak nízko pod obzor a ranní přelety se tak postupně překlápí v přelety večerní. Výhodnější přelety jsou nyní ty před půlnocí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čína chystá start rakety Dlouhý pochod CZ-2F s lidskou posádkou ke kosmické stanici Tiangong-1 (Nebeský palác). Start je plánován na 16. červen.
     
  • 13. června je plánovaný start rakety Pegasus XL, která startuje z podvěsu pod letadlem. Raketa vynese vesmírný dalekohled NASA NuSTAR. Start se uskuteční z atolu Kwajalein, který je součástí Marshallových ostrovů v západní části Tichého oceánu poblíž rovníku.
     
  • Družice Intelsat 19 vypuštěná 1. června z oceánské základny Sea Launch má poškozený solární panel, který se nepodařilo vyklopit. Podobný problém měla i družice Telstar 14/Estrela do Sul 1 vypuštěná stejnou raketou ze stejné základny v roce 2004. Zajímavé rovněž je, že také náhradní družice Telstar 14R/Estrela do Sul 2 měla poškozený solární panel, ačkoli ta byla vypuštěna z Bajkonuru raketou Proton.
     

Výročí:

  • 12. června 1967 (45 let) odstartovala k Venuši sonda Veněra 4. V říjnu téhož roku úspěšně vysílala data o atmosféře Venuše, než byla velkým tlakem zničena asi 25 km nad povrchem.
     
  • 14. června 1967 (45 let) odstartovala k Venuši sonda Mariner 5. Byla postavena jako záloha Marineru 4, který ovšem uspěl při svém letu k Marsu. Mariner 5 byl proto upraven (zmenšeny solární panely, přidána tepelná ochrana, odstraněna kamera) a letěl k Venuši. Při průletu kolem planety v říjnu téhož roku ověřil měření Veněry 4 o tom, že atmosféra je hodně horká a hustší, než se čekalo.
     
  • 15. června 2011 (1 rok) nastalo 5. nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Prohlédněte si fotogalerii.
     
  • 16. června 1977 (35 let) zemřel německý a po válce americký raketový konstruktér Wernher von Braun. Pro Hitlera zkonstruoval útočné rakety V1 a V2. Na základě těcto prací poté, co se vzdal američanům, vyvinul rakety, které vynesly první americkou družici, astronauta i obří raketu Saturn V, která donesla Apollo na povrch Měsíce.
     

Výhled na příští týden:

  • letní slunovrat
  • plánovaný start MSG-3

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »