Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2012

28. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 11. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 9. 7. do 15. 7.

Měsíc kolem poslední čtvrti je viditelný v druhé polovině noci a 15. 7. zakryje Měsíc planetu Jupiter. Večer se loučíme s Marsem, lépe uvidíme Saturn na jihozápadě. Ráno vychází nejprve Jupiter a pod ním i Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Dopoledne pokračují přelety ISS přes sluneční disk. Ke stanici má odstartovat nová tříčlenná posádka.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve středu 11. 7. v poslední čtvrti. Vychází zpočátku ještě před půlnocí, ale od středy už v druhé polovině noci. Pěkné ranní seskupení je přichystáno na neděli 15. 7., kdy ve tři ráno najdeme srpek Měsíce jen necelého půl stupně od Jupiteru pod touto dvojicí bude jasná Venuše nízko nad obzorem.
Zákryt Jupiteru Měsícem začne 15. 7. přibližně ve 3:40 SELČ a skončí přibližně ve 4:20. Přesné časy pro vybraná města a další informace najdete v samostatném článku na našem webu.

Planety:

Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6".
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je viditelný od brzkého soumraku na jihozápadě. Na prstenci už je dobře patrný stín planety.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka mezi hvězdokupami Plejády a Hyády.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem. Tento týden je v konjunkci s hvězdou v oku Býka - Aldebaranem. Nejblíže na 55' bude v pondělí a v úterý ráno.

Slunce je pokryto velkými skvrnami. Zvýšená aktivita by měla pokračovat i v tomto týdnu. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Přelety ISS přes sluneční disk pokračují tento týden v dopoledních hodinách. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď. Pozorování takových přeletů je potom velmi jednoduchá záležitost.

Trn Štíra je možné pozorovat v půlce července kolem 23. hodiny přímo nad jižním obzorem. Prohlédněte si loňskou galerii snímků a článek o honu na trn Štíra.

Kosmonautika:

  • Z Kourou úspěšně odstartovala raketa Ariane 5 ECA s družicemi Echostar 17 a MSG-3.
     
  • 9. července je v plánu start rakety Proton-M/Briz-M z kosmodromu Bajkonur s družicí Sirius-5.
     
  • 15. července je v plánu start další posádky ISS. Kosmonauti Expedice 32 by měli odstartovat v lodi Sojuz TMA-05M z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz-U. .
     

Výročí:

  • 10. července 1992 (20 let) proletěla sonda Giotto kolem komety Grigg-Skjellerup. Tato evropská vesmírná sonda startovala z Francouzské Guayány pomocí rakety Ariane 1 v červenci 1985. Její hlavní cíl byla Halleyova kometa, kolem které úspěšně proletěla 14. března 1986. Giotto proletěla kolem jádra ve vzdálenosti pouhých 596 km a utrpěla tak i nějaká poškození vlivem nárazů částic uvolněných z jádra Halleyovy komety. Přesto přežila a po průletu kolem Země v březnu 1986 a byla navedena ke kometě Grigg-Skjellerup. Tu minula v červenci 1992 ve vzdálenosti 200 km. Barevná kamera byla zničena při průletu kolem jádra Halleyovy komety, ale další přístroje fungovaly správně. Po průletu byly její přístroje vypnuty. Další průlet kolem Země proběhl v roce 1999 a od té doby je na dráze kolem Slunce. Giotto byla první sonda, která detailně vyfotografovala jádro komety, dokázala se vrátit k Zemi a opětovně aktivovat své přístroje.
     
  • 10. července 1962 (50 let) byla vypuštěna družice Telstar 1. Jejím úkolem bylo vyzkoušet možnosti přenosu televizního signálu přes satelit. Úspěšný neveřejný přenos se uskutečnil již 11. července 1962 a pro veřejnost byl první přenos uskutečněn 23. července 1962. Přes Atlantik byly vysílány obrázky Eiffelovy věže v Paříži a Sochy svobody v New Yorku.
     
  • 10. července 1832 (180 let) se narodil Alvan Graham Clark. Byl to syn zakladatele optické dílny Alvan Clark & Sons. Je znám jako objevitel Siria B. Tento průvodce jasné hvězdy byl objeven 31. 1. 1862, když tento optik zkoušel nově vyrobený objektiv dalekohledu o průměru 47 cm.
     
  • 13. července 1762 (250 let) zemřel významný anglický astronom James Bradley. V roce 1727 objevil aberaci světla jako důkaz pohybu Země kolem Slunce a v roce 1748 nutaci zemské osy.
     
  • 14. července 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 4. Byla předstupněm k misi Apollo a jejím úkolem bylo měkce přistát na povrchu Měsíce. Toto se ovšem nezdařilo, když 10 km nad povrchem bylo spojení se sondou neočekávaně přerušeno.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc je kolem novu
  • Výročí: Eugene Shoemaker
  • Výročí: Explorer 35
  • Výročí: Veněra 8
  • Výročí: Mariner 1

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zimní část mléčné dráhy ve Voticích

Foceno 20 na 21.12. Nikon d7200 + Samyang 16mm f/2 + Star Adventurer

Další informace »