Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2017

28. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 12. července 2017 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 10. 7. do 16. 7. 2017. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je vidět Jupiter a postupně už také Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše, pozorovat lze i Neptun a Uran. Aktivita Slunce je přechodně zvýšená. Noční svítící oblaka si tentokrát dala pauzu. Zajímavý výsledek přinesla první část kampaně za pozorováním zákrytu hvězdy budoucím cílem sondy New Horizons. SpaceX stihla v rekordně krátkém odstupu další start z Floridy. Došlo však také k selhání těžkotonážní čínské rakety. Vrátila se i loď Dragon z ISS. 11. července se Juno opět protáhne kolem Jupiteru a v hledáčku bude i Velká červená skvrna. Na Bajkonuru je v plánu start s mnoha družicemi a možná poletí i další družice čínské navigační sítě Beidou. Začaly ranní přelety ISS. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na opozici Pluta nebo možnost pozorování kulové hvězdokupy M 55.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 16. července ve 21:26 SELČ. Od dalšího víkendu začínají večery bez měsíčního svitu.

Planety: Jupiter (–2 mag) je třeba pozorovat už od soumraku, kdy je výše nad jihozápadem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) jsou v tabulce níže.
Saturn (0,2 mag) je po setmění nad jihem, ale jeho výška nad obzorem není moc velká.
Nad ránem je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun, před svítáním též na východě Uran. Za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,1 mag), která tento týden projde Hyádami, a tedy i blízko jasné hvězdy Aldebaran v Býku.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
9. 7. 21:00   9. 7. Ganymed přechod měsíce konec 21:33
11. 7. 22:40   13. 7. Io zákryt zač. 22:41
14. 7. 20:10   14. 7. Io přechod měsíce 19:54 – 22:05
Io přechod stínu 21:09 – 23:20
Europa přechod měsíce zač. 22:37
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je přechodně zvýšená. Postarala se o to aktivní oblast AR2665, kde dokonce v noci na neděli došlo k erupci třídy M, což je po opravdu dlouhé době největší, byť stále poměrně slabá erupce. Pozorovatelé skvrn si však užívají žně. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka prozatím zmizela. Přesto je třeba se mít každý jasný večer nebo ráno na pozoru, pokud je chceme spatřit.

Pozorování č. 52: Opozice trpasličí planety Pluto se Sluncem (10. 7. 2017)

Orientační mapka polohy Pluta v létě 2017. Zdroj: Guide 9
Orientační mapka polohy Pluta v létě 2017. Zdroj: Guide 9
Do opozice se Sluncem se na konci první červencové dekády dostává Pluto. Tento objekt byl zařazen více než tři čtvrtě století (od svého objevu Clyde Tombaughem 18. února 1930) mezi planety naší Sluneční soustavy. O tuto výsadu přišel na pražském jednání IAU v létě roku 2006. To jej pasovalo na plutoidy a udělalo z něj představitele zcela nové kategorie těles – trpasličích planet.
Pluto se, podobně jako i další objekty Kuiperova pásu, skládá především z kamenných materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu. Obíhá po vysoce výstřední a nakloněné dráze. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje mezi 30 a 49 astronomickými jednotkami. V současné době se od Slunce na své oběžné dráze vzdaluje a vzdálenost Země a Pluta v čase letošní opozice bude 32,347 au.
Trpasličí planeta se po celý rok pohybuje v souhvězdí Střelce, v oblasti mezi hvězdami Albaldah (pí Sgr; 2,9 mag) a 50 Sgr (5,6 mag). Nízká deklinace (–21,5°) a období nejlepší viditelnosti na přelomu jara a léta nedávají pro hledání Pluta příliš dobré podmínky. Přesto by byla škoda se alespoň nepokusit tento mimořádný objekt zahlédnout na vlastní oči. Spolehlivě jej na tmavé obloze ukáže 40cm dalekohled. Lépe než vizuální pozorování by nám ale při hledání Pluta mohla, při jeho aktuální jasnosti kolem 14,2 mag, pomoci astrofotografie. Objekt se na sérii snímků snadno prozradí svým vlastním pohybem.
Trpasličí planeta bude nad jihovýchodní obzor vycházet za soumraku kolem 22. hodiny SELČ. Kulminací pak projde hodinu po místní půlnoci ve výšce pouhých necelých 19° nad jižním obzorem. V těsné blízkosti nám k vyhledání může pomoci hvězda HIP 94372 (6,4 mag), jak ukazuje i přiložená mapka pro červenec a srpen.

Mapka poloh Pluta v červenci a srpnu 2017. Zdroj: Guide 9
Mapka poloh Pluta v červenci a srpnu 2017. Zdroj: Guide 9

Pozorování č. 53: M 55 v dobrých podmínkách pro pozorování (16. 7. 2017)

Kulová hvězdokupa M 55 Autor: Zdeněk Sikač
Kulová hvězdokupa M 55
Autor: Zdeněk Sikač
Kolem poloviny července se do ideálních pozorovacích podmínek dostává kulová hvězdokupa hluboko v jižní části souhvězdí Střelce, která má v Messierově katalogu číslo 55 (NGC 6809). Objevil ji Nicolas Louis de Lacaille v roce 1751 a Charles Messier ji katalogizoval roku 1778.
I při velice příznivé jasnosti 6,3 mag se při pohledu z centrální Evropy nejedná o snadný objekt k vyhledávání. Hlavním důvodem je velká záporná deklinace (–31°), která objektu dovolí vystoupit při kulminaci nad jižním obzorem do výšky pouhých necelých 10° nad ideální horizont. Nalezení M 55 tak může být hezkým úspěchem a důkazem vaší pozorovatelské dovednosti. Z České republiky, bude tedy hvězdokupa M 55 v polovině července nejvýš kolem místní půlnoci, tedy v čase kolem 01 hod SELČ.
I s výše zmíněnou jasností 6,3 mag je tak M 55 poměrně slabá. Její sledování neozbrojenýma očima je samozřejmě zcela vyloučené, ale již středně velký dalekohled nám ji za dobrých pozorovacích podmínek ukáže zcela bezpečně i na ne příliš tmavé letní obloze. Přesto je vhodné mít tak na zřeteli aktuální fázi Měsíce a ta nám bude v závěru druhé červencové dekády nakloněna. Měsíc se bude blížit novu a na půlnoční obloze nebude ještě více rušit i tak obtížné pozorovací podmínky. Nov nastává v neděli 23. 7. 2017.
Pokuste se tuto zajímavou „jižní“ kulovou hvězdokupu v její vzdálenosti 17 300 světelných let s průměrem kolem 48 světelných let (zdánlivá velikost na obloze 19') zahlédnout na vlastní oči, či si ji vyfotografovat.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Čínský start těžkotonážní rakety CZ-5 neproběhl úplně podle plánu. Došlo k závadě na jednom z motorů centrálního stupně a druhý motor ani horní stupeň už to nedohnaly.
  • Uplynulých čtrnáct dnů patřilo ve zpravodajství z velké části společnosti SpaceX. Je to asi po zásluze, protože se jim podařilo realizovat tři starty, dvě přistání prvního stupně na mořských plošinách a přistání lodi Dragon s nákladem z ISS. Poslední start Falconu proběhl bez možnosti přistání, protože vynášená družice byla rekordně těžká z těch, co mířily na dráhu přechodovou ke geostacionární. Šlo už o desátý úspěšný start SpaceX a letošek je tak rekordní v počtu startů (a to se nechal Elon Musk slyšet, že chce stihnout ještě dalších 12 startů).
  • Tento týden se sonda Juno protáhne opět kolem Jupiteru a tentokrát přímo nad GRS. Čeká nás další zajímavá várka fotografií.
  • Na kosmodromu Bajkonur se chystá start rakety Sojuz 2-1A s mnoha družicemi, kterým bude vévodit Kanopus-V-IK. Start je v plánu 14. července.
  • Sonda New Horizons míří k opravdu zajímavému cíli. Pozorovací kampaň z 3. června, kdy se týmy astronomů pokusily zachytit zákryt hvězdy planetkou 2014 MU69, dopadla zajímavě. Nebyl zachycen zákryt a z toho lze soudit na hned několik variant. Například, že těleso je mnohem menší, než se čekalo a stín prostě nezasáhl žádného z pozorovatelů (rozestup týmů byl 10 km a při dalším zákrytu se uvažuje jej snížit na 3 km). Nebo jde o těleso binární a stíny naopak prošly příliš daleko od všech pozorovatelů. Nebo má těleso ještě exotičtější povahu. Již nyní se ale chystá další pozorování zákrytu, tentokrát 10. července, a zapojí se i létající observatoř NASA s názvem SOFIA. Další zákryt pak nastane 17. července a nezbývá než věřit, že se o tělese 2014 MU69 dozvíme více ještě dříve, než kolem něj 1. ledna 2019 New Horizons proletí.

Výročí

  • 10. července 1832 (185 let) se narodil Alvan Graham Clark. Byl to syn zakladatele optické dílny Alvan Clark & Sons. Je znám jako objevitel Siria B. Tento průvodce nejjasnější hvězdy oblohy byl objeven 31. 1. 1862, když tento optik zkoušel nově vyrobený objektiv dalekohledu o průměru 47 cm.
  • 10. července 1962 (55 let) byla vypuštěna družice Telstar 1. Jejím úkolem bylo vyzkoušet možnosti přenosu televizního signálu přes satelit. Úspěšný neveřejný přenos se uskutečnil již 11. července 1962 a pro veřejnost byl první přenos uskutečněn 23. července 1962. Přes Atlantik byly vysílány obrázky Eiffelovy věže v Paříži a Sochy svobody v New Yorku.
  • 10. července 1992 (25 let) proletěla sonda Giotto kolem komety Grigg-Skjellerup. Tato evropská vesmírná sonda startovala z Francouzské Guayány pomocí rakety Ariane 1 v červenci 1985. Její hlavní cíl byla Halleyova kometa, kolem které úspěšně proletěla 14. března 1986. Giotto proletěla kolem jádra ve vzdálenosti pouhých 596 km a utrpěla tak i nějaká poškození vlivem nárazů částic uvolněných z jádra Halleyovy komety. Přesto přežila a po průletu kolem Země v březnu 1986 a byla navedena ke kometě Grigg-Skjellerup. Tu minula v červenci 1992 ve vzdálenosti 200 km. Barevná kamera byla zničena při průletu kolem jádra Halleyovy komety, ale další přístroje fungovaly správně. Po průletu byly její přístroje vypnuty. Další průlet kolem Země proběhl v roce 1999 a od té doby je na dráze kolem Slunce. Giotto byla první sonda, která detailně vyfotografovala jádro komety, dokázala se vrátit k Zemi a opětovně aktivovat své přístroje.
  • 11. července 1907 (110 let) se narodila Marta Chytilová, čestná členka České astronomické společnosti. Věnovala se teoretické fyzice a matematice, je známa jako autorka nebo spoluautorka mnoha učebnic fyziky pro základní školy.
  • 13. července 1762 (255 let) zemřel významný anglický astronom James Bradley. V roce 1727 objevil aberaci světla jako důkaz pohybu Země kolem Slunce a v roce 1748 nutaci zemské osy.
  • 14. července 1967 (50 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 4. Byla předstupněm k misi Apollo a jejím úkolem bylo měkce přistát na povrchu Měsíce. Toto se ovšem nezdařilo, když 10 km nad povrchem bylo spojení se sondou neočekávaně přerušeno.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Dvojhvězda Albireo
  • Výročí: Eugene Shoemaker, úmrtí
  • Výročí: Explorer 35
  • Výročí: Mariner 1
  • Výročí: Veněra 8
  • Výročí: Landsat-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Grigg-Skjellerup, James Bradley, Surveyor 4, Vesmírný týden, Alvan Graham Clark, Telstar 1


47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vycházející Orion.

Orion vycházející nad noční Vltavou. Nikon d750 + Irix 15mm na Star Advenurer montáži. Nejdříve nafocen spodek, pak jsem sundal fotoaparát, nasadil montáž a nafotil oblohu.

Další informace »