Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2013

29. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 17. července 2013 ve 23 hodin SELČ.
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 15. 7. do 21. 7. Měsíc kolem první čtvrti. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. Startuje silná raketa Atlas V. Cassini pořídí snímek Země od Saturnu. Přelety ISS začaly na ranní obloze. Ráno se k sobě blíží Mars a Jupiter. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 16. července v první čtvrti. Nejlépe je viditelný od soumraku na jihozápadě a postupně nad jihem. V úterý je také nejblíže na obloze k planetě Saturn.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je stále nízko na severozápadě, ale bývá vidět jako výrazná hvězda za soumraku. Na jihozápadě je také planeta Saturn (0,6 mag) vlevo od Spiky v Panně. Nad ránem vrcholí nad jihem planeta Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři (k nalezení pouze dalekohledem) a na jihovýchodě je Uran (5,8 mag) v Rybách (lépe dohledat nejprve triedrem). Uran lze na tmavé obloze dohledat od delty a epsílon v Rybách a směrem k Uranu je ještě jedna hvězda stejné jasnosti jako má planeta samotná, která je asi stupeň na SV od planety. Po zvětšení se však Uran jeví zřetelně jako kotouček a ne hvězda.

Aktivita Slunce je o něco vyšší a zvláště minulý týden byly na přivrácené polokouli velké skvrny viditelné i okem. Dokonce, ačkoli Zemi zasáhla poměrně malá tlaková vlna ve slunečním větru, nastaly relativně jasné polární záře viditelné z Kanady, USA nebo Nového Zélandu. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) by v tomto týdnu ještě mohla být klidně viditelná, ovšem to záleží jen na tom, zda se vyskytnou v dostatečném rozsahu a intenzitě. Stačí jen zkoušet vyhlížet. V případě jasné oblohy nejlépe večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS začaly na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Na pátek 19. července je naplánován start rakety Atlas V s družicí MUOS 2. Jedná se o velkou telekomunikační družici americké armády, proto raketa startuje v konfiguraci 551, což znamená 5 pomocných motorů na tuhé palivo a 5 metrů široký nákladový prostor. V podobné konfiguraci startovaly např. sondy New Horizons k Plutu nebo Juno k Jupiteru. Jedná se o druhý start takové družice po vypuštění MUOS 1 v únoru 2012. Startovací okno začíná ve 14:48 SELČ a končí v 15:32.
     
  • V pátek 19. července pořídí sonda Cassini obíhající Saturn snímek prstenců a planety Země ze vzdálenosti 1 miliardy a více něž 440 miliónů kilometrů. Tady už Země vypadá jen jako malá modrá tečka v temnotě vesmírného prostoru. Přestože na snímku bude Země zabírat jen jeden pixel, tým kolem Cassini věří, že se najde dost lidí, kteří jí v tu chvíli zamávají na pozdrav. Snímání části mozaiky se Zemí začne ve 23:27 SELČ, takže pokud bude hezky, zkuste se na Saturn nízko na jihozápadě podívat.
    Narozdíl od předchozích snímků Země od Saturnu, nyní bude snímek poprvé pořízen kamerou s nejvyšším rozlišením, takže bude vidět Země i Měsíc a také bude snímek pořízen v barvách, jak je vnímá lidské oko.
     
  • Evropská kosmická agentura ESA oznámila nástupce rakety Ariane 5. Stane se jí Ariane 6, která by od nového desetiletí mohla nahradit nejen výkonnou Ariane 5, ale také středně výkonný Sojuz, který také nyní startuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Nosnost se oproti Ariane 5 (10,5 tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární) sníží na 6,5 tuny na GTO. Výhodou nové rakety bude větší variabilita a snad také výrazně nižší cena za jeden start (která by mohla činit 70 miliónů eur za veškeré náklady se startem spojenými, tedy cca 2 miliardy Kč).
     
  • Americká NASA upřesnila zaměření mise robotického vozidla k Marsu v roce 2020. Nový rover, založený na úspěšné misi Curiosity, bude vybaven přístroji zkoumajícími stopy případného života na Marsu v dávné minulosti.
     
  • Američan Cassidy a Ital Parmitano vykonali první ze dvou významných "procházek" mimo stanici. V rámci EVA připravují stanici na budoucí přílet ruského laboratorního modulu.
     
  • Korporace SNC (Sierra Nevada Corporation) testuje chystaný miniraketoplán Dream Chaser. Na testovacím letounu se ověřují prvky aerodynamiky, brzdy, pneumatiky a další systémy.
     

Výročí:

  • 21. července 1973 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.
     

Výhled na příští týden:

  • Blízké setkání Jupiteru a Marsu ráno
  • Progress M-20M k ISS
  • Výročí: Mars 5
  • Výročí: Syncom 2

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Mars 4, Sonda Cassini, Ariane 6, Vesmírný týden


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »