Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2011

31. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc není ve fázi srpku dobře viditelný, protože prochází pod ekliptikou, která už tak v létě nedosahuje moc vysoko a svírá se západním obzorem malý úhel. Jestliže Saturn je za soumraku jen 10° nad ZJZ obzorem, tak Měsíc, který prochází ve středu a ve čtvrtek pod ním bude stěží viditelný. 3. srpna bude na konci občanského soumraku asi 2° nad obzorem, ale ani 4. srpna nebude o mnoho výše, pouze 5°. Měsíc v první čtvrti tedy uvidíme v sobotu 6. srpna pouze 11° nad jihovýchodem.

Planety viditelné okem: Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny je už skutečně nízko a s obtížemi uvidíme něco víc, než jen prstenec a velký měsíc Titan.
Další planety jsou vidět nejlépe nad ránem. Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad východojihovýchodem. Kromě oblačných pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu - v úterý 2. 8. projde středem kotoučku ve 2:27 SELČ, v neděli 7. 8. v 1:36.
1. 8. přechází hned po půlnoci stín Európy (konec 1:40 SELČ), měsíček přechází od 2:02. Ió přechází 6. 7. od 2:21 a jeho stín od 0:57 do 3:07.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno na pomezí Býka a Blíženců. Koncem týdne projde pod hvězdokupou M 35.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Nyní je v souhvězdí Ryb pod pegasovým čtvercem. Neptun je slabý, vidět je pouze dalekohledem. Vrcholí kolem půl třetí v souhvězdí Vodnáře. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce. Povšimněte si na snímku i hvězdokupy Praesepe - Jesličky - v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce roste. Na východní polovině slunečního kotouče se nachází velké skvrny, aktivní oblasti provází erupce. Momentální aktivitu sledujte na Spaceweather.com. Počet skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

Výhodné přelety ISS nastávají v ranních hodinách. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • 5. srpna se chystá start rakety Atlas 5 se sondou Juno k Jupiteru z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Plánovaný čas startu je 17:34 SELČ. Startovací okno trvá do 26. srpna.
    Úkolem Juno je pomoci nám porozumět vzniku a vývoji Jupiteru, jeho složení, atmosféře, magnetosféře. Let k Jupiteru bude trvat 5 let. Po startu v srpnu 2011 je v plánu urychlení průletem kolem Země v říjnu 2013 a přílet k Jupiteru v červenci 2016. Předpokládaný konec mise je v říjnu 2017. Sledujte web NASA.
  • Odložený start Ariane 5-ECA z 1. července je v plánu 3. srpna. Sledujte web nosičů ESA. Raketa má vynést družice ASTRA-1N a BSAT-3c.

Výročí

  • 6. srpna 1961 (50 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou - důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.
  • Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (830 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Cassiopeje. Jednalo se o supernovu. SN 1181 je jednou z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá je supernova 1987A, která vybuchla v sousedním Velkém magellanově oblaku a byla viditelná z jižní polokoule v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny - zbytku supernovy z roku 1054.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Supernova 1181, Vostok 2, German Titov


9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Uran,Mars a Venuše

Další informace »