Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2011

31. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc není ve fázi srpku dobře viditelný, protože prochází pod ekliptikou, která už tak v létě nedosahuje moc vysoko a svírá se západním obzorem malý úhel. Jestliže Saturn je za soumraku jen 10° nad ZJZ obzorem, tak Měsíc, který prochází ve středu a ve čtvrtek pod ním bude stěží viditelný. 3. srpna bude na konci občanského soumraku asi 2° nad obzorem, ale ani 4. srpna nebude o mnoho výše, pouze 5°. Měsíc v první čtvrti tedy uvidíme v sobotu 6. srpna pouze 11° nad jihovýchodem.

Planety viditelné okem: Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny je už skutečně nízko a s obtížemi uvidíme něco víc, než jen prstenec a velký měsíc Titan.
Další planety jsou vidět nejlépe nad ránem. Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad východojihovýchodem. Kromě oblačných pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu - v úterý 2. 8. projde středem kotoučku ve 2:27 SELČ, v neděli 7. 8. v 1:36.
1. 8. přechází hned po půlnoci stín Európy (konec 1:40 SELČ), měsíček přechází od 2:02. Ió přechází 6. 7. od 2:21 a jeho stín od 0:57 do 3:07.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno na pomezí Býka a Blíženců. Koncem týdne projde pod hvězdokupou M 35.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Nyní je v souhvězdí Ryb pod pegasovým čtvercem. Neptun je slabý, vidět je pouze dalekohledem. Vrcholí kolem půl třetí v souhvězdí Vodnáře. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce. Povšimněte si na snímku i hvězdokupy Praesepe - Jesličky - v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce roste. Na východní polovině slunečního kotouče se nachází velké skvrny, aktivní oblasti provází erupce. Momentální aktivitu sledujte na Spaceweather.com. Počet skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

Výhodné přelety ISS nastávají v ranních hodinách. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • 5. srpna se chystá start rakety Atlas 5 se sondou Juno k Jupiteru z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Plánovaný čas startu je 17:34 SELČ. Startovací okno trvá do 26. srpna.
    Úkolem Juno je pomoci nám porozumět vzniku a vývoji Jupiteru, jeho složení, atmosféře, magnetosféře. Let k Jupiteru bude trvat 5 let. Po startu v srpnu 2011 je v plánu urychlení průletem kolem Země v říjnu 2013 a přílet k Jupiteru v červenci 2016. Předpokládaný konec mise je v říjnu 2017. Sledujte web NASA.
  • Odložený start Ariane 5-ECA z 1. července je v plánu 3. srpna. Sledujte web nosičů ESA. Raketa má vynést družice ASTRA-1N a BSAT-3c.

Výročí

  • 6. srpna 1961 (50 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou - důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.
  • Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (830 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Cassiopeje. Jednalo se o supernovu. SN 1181 je jednou z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá je supernova 1987A, která vybuchla v sousedním Velkém magellanově oblaku a byla viditelná z jižní polokoule v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny - zbytku supernovy z roku 1054.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Supernova 1181, Vostok 2, German Titov


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Merkur a konjunkce

Další informace »