Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2013

32. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 7. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 8. do 11. 8.

Měsíc je kolem novu. Vidět můžeme všechny planety - večer Venuši a Saturn, v noci Neptun a Uran, ráno Jupiter, Mars a Merkur. Přelety ISS se z ranní oblohy přesouvají na večerní. Oblohou se prohání spousta meteorů. Japonská HTV 4 je na cestě k ISS, Curiosity je na Marsu 1 rok.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 6. srpna v novu. V pondělí ráno jej asi z oblohy vymaže svítání nebo oblačnost a první večerní viditelnost nejspíš vyjde na neděli 11. 8. To uvítají pozorovatelé meteorů.

Planety:
Venuše (-4 mag) je viditelná i ve dne, pokud ji najdeme pomocí dalekohledu. Fáze je mezi úplňkem a čtvrtí, ale kotouček je hodně malý. Večer je dobře vidět nízko na západě. Ani Saturn (0,7 mag) na jihozápadě už není večer moc vysoko, jen něco přes deset stupňů. Během noci vrcholí Neptun (kolem 2:00 SEČ, s jasnsotí 7,8 mag jen dalekohledem) a Uran (vrcholí po 4. ráno, viditelný na tmavé obloze i okem). Ráno je vidět jasná planeta Jupiter (-2 mag), slabý Mars (+1,6 mag) a zjasňující Merkur (až -1 mag).

Slunce je pokryto řadou skvrn, ale erupční aktivita je velmi nízká. S ohledem na množství skvrn je to poměrně překvapivé, ale skvrny jsou málokdy opravdu velké a to spolu také souvisí. Počet skvrn si můžete zkontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Perseidy, nejznámější meteorický roj, který má maximum kolem 12. srpna, jsou již aktivní. Nejvíce Perseid lze spatřit tradičně nad ránem, kdy je radiant, souhvězdí Persea, nejvýše na obloze. Meteory však létají po celé obloze, pouze jejich stopy se zdánlivě sbíhají do tohoto souhvězdí. Poněkud jsem zapoměl upozornit minulý týden na delta Aquaridy, které byly hlavním rojem v minulém týdnu, naopak Kaprikornidy jsou velmi vzácné, i když nějaký ten pomalejší a jasný kus se také dal zahlédnout.

Přelety ISS přechází z ranní oblohy na oblohu večerní. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Do vesmíru se vydala raketa H-II s nákladní lodí HTV 4. Nyní je loď na cestě k ISS. Zajímavostí na palubě je také minirobot Kirobo, který by měl sloužit především k obveselení posádky a propagaci kosmonautiky mezi dětmi, podobně jako náš Krteček.
     
  • Curiosity je na Marsu jeden rok. Nyní už směřuje ke svému cíli, jímž by měla být údolí v úpatí hory Aeolis Mons. Taková cesta, dlouhá několik kilometrů, může zabrat asi jeden až dva roky, podle toho, kolik vědeckých cílů se po cestě bude studovat.
     

Výročí:

  • 5. srpna 1973 (40 let) odstartovala sovětská sonda Mars 6. Šlo o třetí z řady čtyř sond vypuštěných sověty během tří týdnů. V plánu bylo seslat na povrch pouzdo. Samotná sonda pokračovala kolem Marsu na dráhu kolem Slunce. Poudro při přistávání měřilo podmínky v atmosféře, ale krátce před dopadem sním bylo přerušeno spojení.
     
  • 8. srpna 1978 (35 let) odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer-Venus 2. Cílem byl průzkum atmosféry planety. Ten byl uskutečněn jednak vlétnutím sondy samotné do atmosféry 9. prosince 1978 a především pomocí čtyř přistávacích pouzder. Jedno velké pouzdro přistávalo na padáku a pak volným pádem, tři menší volným pádem. Jedno přežilo dopad a vysílalo ještě hodinu z povrchu.
     
  • 9. srpna 1973 (40 let) odstartovala sovětská sonda Mars 7. Také zde se plánovalo přistání, ovšem pouzdro se oddělilo a to bylo vše. Nezapálil se přistávací motor a tak obě tělesa pouze proletěla kolem Marsu.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum Perseid
  • Výročí: ISEE (ICE)

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Airglow pod Malými Karpatami

Výrazný airglow so štruktúrou bol po celú noc pozorovateľný aj v nížinách juhozápadného Slovenska. Obzor je prežiarený mestom Trnava. Dosiaľ som tento jav pozoroval len v horách od nadmorskej výšky 1000 m. K ránu jeho intenzita klesala.

Další informace »