Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2017

32. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 9. srpna 2017 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 7. 8. do 13. 8. 2017. Měsíc bude v úplňku v pondělí a nastane jeho částečné zatmění. Nad ránem ruší pohled na maximum Perseid. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku přibližně nad jihem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje jasná Venuše. Aktivita Slunce se nezvýšila, protože skvrny v aktivní oblasti, kterou jsme očekávali, už pomalu mizí. Večerní přelety ISS v těchto dnech končí. Curiosity je na Marsu 5 let. Raketa Vega úspěšně odstartovala. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na částečné zatmění Měsíce, zákryt hvězdy planetkou a samozřejmě i Perseidy.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 7. srpna ve 20:11 SELČ, a když kolem 20:25 vyjde, bude už dole částečně zatmělý.

Planety: Jupiter (–1,9 mag) je už i za soumraku jen nízko na jihozápadě. Saturn (0,3 mag) je po setmění přibližně nad jihem.
Po půlnoci je už na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun a nízko nad východem už se objevuje Uran. Za svítání se nízko nad severovýchodem objevuje Venuše (–4 mag).

Aktivita Slunce je nízká, a to i přes to, že se vynořila očekávaná aktivní oblast. Zůstala v ní však jen jedna větší a jedna malá skvrna a aktivita pominula. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 56: Částečné zatmění Měsíce (7. 8. 2017)

Zatmění začne v 15:51 UT, kdy Měsíc vstoupí do oblasti stínu Země nazývaného penumbra. V této vnější části stínu Země by pozorovatel z Měsíce viděl, jak Země částečně zakrývá sluneční disk. Výsledkem je, že měsíční jas se začne pozvolna snižovat. V této fázi ale ještě tak neznatelně, že jsou schopny to zachytit jen citlivé přístroje.
Situace se změní až v okamžiku, kdy Měsíc vstoupí do umbry, plného zemského stínu. To by pro pozorovatele na Měsíci začínalo úplné zatmění Slunce, a okolní lunární krajina by se ponořila rázem do tmy. Začátek této fáze zatmění označovaný jako U1 nastupuje v 17:23 UT. Plný stín už je patrný i při vizuálním sledování ze Země.
V následujících minutách se stín začne rozšiřovat po měsíčním disku, jak jeho stále větší část vstupuje do plného stínu, který Země vrhá do prostoru. Prostřednictvím okraje této kruhové výseče, kterou stín vykresluje, vidíme kruhový tvar Země.
Po dosažení maximální fáze zatmění se opět vše zase vrací do obvyklého pořádku v opačném pořadí, než bylo popsáno výše. Tentokrát se Měsíc plného stínu dotkne pouze svým krajem, a proto je letošní zatmění krátké a méně nápadné. Zatmění v maximální fázi dosáhne velikosti 0,247 v jednotkách měsíčního průměru. Úplná fáze končí v 19:18 UT a polostínové zatmění a tím i celý úkaz pak ve 20:51 UT.

Následující tabulka přehledně shrnuje nejdůležitější časy:

 místní čas    
 SELČ   UT   úkaz
17:51 15:51  začátek polostínového zatmění (P1)
19:23 17:23  začátek částečného zatmění (U2)
20:21 18:21  maximální fáze zatměná (Tmax)
21:18 19:18  konec částečného zatmění (U3)
22:51 20:51  konec polostínového zatmění (P4)

Pro nás ve střední Evropě je zatmění posazeno až příliš do odpoledních hodin, takže uvidíme pouze samotný konec úkazu, při němž nám Měsíc bude právě vycházet nad východním obzorem. O něco lépe na tom bude východní část republiky, kde Měsíc vychází přeci jen o chvilku dříve (kolem 20:33 SELČ) než na západě, kde si na Měsíc počkáme o cca 20 minut déle. Z toho plyne, že prakticky pouze při naprosto průzračné obloze až k horizontu a s ideálně nízkým východním obzorem zahlédneme od nás samotný závěr částečné fáze zatmění. Naopak na bezproblémové sledování celého průběhu úkazu se mohou těšit astronomové z převážné části Asie, Austrálie, Indického oceánu a východní části Afriky. My se následujícího zatmění Měsíce dočkáme 31. ledna 2018, kdy uvidíme za soumraku jeho druhou polovinu a pak jednoho z nejlepších úplných zatmění 21. století, k němuž dojde 27. července příštího roku.

Pozorování č. 57: Zákryt hvězdy planetkou Walpurga (12. 8. 2017)

Podle upřesnění zpracovaného 16. července 2017 S. Prestonem, projde stín planetky (256) Walpurga zakrývající hvězdu UCAC4-427-103028 (12,5 mag), 12. srpna 2017 pozdě večer světového času (22:11 UT), tedy již 13. 8. 2017 krátce po místní půlnoci (00:11 SELČ), přes centrální Evropu.

Zákryt hvězdy planetkou Walpurga, mapa ČR
Zákryt hvězdy planetkou Walpurga, mapa ČR
Při předpokládaném průměru planetky 59 km bude mít stín šíři 66 km a trvání zákrytu na centrální linii bude 6,1 s. Očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt, bude 1,9 mag. Problémem by v tomto případě neměla být ani výška úkazu vysoko nad jižním obzorem (h=34°; A=199°). Rušit pozorování nebude ani Slunce, které je 24° pod horizontem. Osa stínu by měla projít z východních až do jihozápadních Čech. Relativně malé rozpětí nejistoty sigma1 pak dává reálnou pravděpodobnost, že i při mírném posunu dráhy stínu nedojde k tomu, že by opustil naše území. Jinými slovy, pokud budete úkaz sledovat odkudkoli z České republiky, máte vysokou pravděpodobnost úspěšného pozitivního pozorování nebo alespoň těsného negativního výsledku, který může být stejně cenný. Veškeré další potřebné údaje o úkazu lze vyčíst z následujícího obrázku.

Zákryt hvězdy planetkou Walpurga, mapa Evropy
Zákryt hvězdy planetkou Walpurga, mapa Evropy

Pozorování č. 58: Maximum meteorického roje Perseid (13. 8. 2017)

Meteorický roj Perseidy se bude o pozornost přetahovat v neděli časně ráno s couvajícím Měsícem, který bude ještě stále před poslední čtvrtí. Právě to je totiž nejlepší čas pro sledování asi nejpopulárnějšího meteorického roje severní polokoule. Roj je aktivní po dobu pěti týdnů, přibližně od 17. července do 24. srpna. V maximu, které každoročně přichází kolem 12. až 13. 8., se pozorovatelé mohou za ideálních podmínek těšit na sto až dvě stě meteorů za hodinu. Tento případ to ale letos bohužel nebude. Na pozorovatelné hodinové frekvenci se negativně podepíše již v úvodu zmíněná přítomnost Měsíce na ranní obloze. Nutností je také vhodný výběr místa pozorování mimo umělé osvětlení s dobrým výhledem na celou oblohu. V opačném případě se naše šance na zajímavé pozorování ještě výrazně sníží.
Radiant, místo odkud budou meteory zdánlivě vylétat, se nachází v severní části souhvězdí Persea. Drobné zbytky mateřské komety Swift-Tuttle přicházející z tohoto směru se se Zemí srážejí rychlostí kolem 59 km/hod a rozžhavené prudkým bržděním o vysokou atmosféru zanikají většinou ve výšce 120 až 80 km nad našimi hlavami. Od radiantu se jednotlivé meteory rozlétají na všechny strany a neexistuje preferovaný směr pozorování. Obecně je ovšem doporučováno sledovat oblohu cca 60° napravo či nalevo od směru k radiantu ve výšce kolem 50°nad obzorem. Při dodržení těchto zásad a jasné obloze se můžeme reálně těšit až na 45 rychlých rojových meteorů za hodinu.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Před pěti lety přistála na Marsu pojízdná laboratoř Curiosity. Ohlédnutí se podrobně věnoval Kosmotýdeník.
  • V týdnu se odehrály dva testy. První provedla firma Vector Space Systems, která na své raketě Vector-R testuje technologie k budoucímu levnému vynášení malých družic. Druhý test provedla firma Virgin Galactic, když jejich letoun Unity (SpaceShipTwo) provedl testovací let a přistání s plnou letovou hmotností. Příští let už by tedy mohl být motorovou zkouškou.
  • 2. srpna vynesla raketa Vega družici OptSat-3000 a mikrodružici Venµs.
  • V týdnu je v plánu japonský start (11. 8.) a přípravy na statický zážeh rakety Falcon 9, která má startovat cca 14. 8. s lodí Dragon k ISS.

Výročí

  • 8. srpna 1977 (40 let) zanikla řízeně v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 5. Byl to poslední ze tří vojenských Almazů. Ke stanici se vydaly tři posádky, ale první se pro zdravotní obtíže brzy vrátila a druhé se nepodařilo se stanicí spojit. Na vojenských Saljutech se prováděly tajné experimenty, mezi které patřilo například snímkování povrchu desetimetrovým ohniskem a okamžité vyvolávání snímků na palubě. Odkaz konstrukce Almaz v podobě modulu FGB nyní přetrvává na ISS jako základní modul ruského segmentu (Zarja).
  • 10. srpna 1972 (45 let) proletěl zemskou atmosférou meteoroid, který ale nedopadl na zemský povrch Je znám jako "Velký denní bolid roku 1972". Protože se podařilo jej zachytit videokamerou, stal se velmi známým. Podobných úkazů je během roku několik, ale ne vždy je lidmi zaznamenán. Pokud se tak stane, jedná se o pád velmi jasného meteoru, tedy zmíněného bolidu. Známé video v nižší kvalitě je k dispozici na Youtube.com, méně známé je druhé video tamtéž.
  • 10. srpna 1992 (25 let) odstartovala za pomoci rakety Ariane 42P družice TOPEX/Poseidon. Jednalo se o francouzsko-americký společný projekt na měření hladiny oceánů s přesností 5 cm. Jejím nástupcem je družice Jason-1, která obíhá na stejné dráze a je dvakrát přesnější.
  • 11. srpna 1962 (55 let) odstartovala sovětská loď Vostok 3 s kosmonautem Andrijanem Nikolajevem. O den později jej následoval Vostok 4. Kosmonauti měli vizuální a také rádiový kontakt mezi sebou, což bylo vůbec poprvé. Řídící středisko si zase mohlo vyzkoušet řízení dvou lodí najednou.
  • 12. srpna 1962 (55 let) odstartovala sovětská kosmická loď Vostok 4 s Pavlem Popovičem na palubě. Letěl ve formaci spolu s Vostokem 3.
  • 13. srpna 1642 (375 let) objevil holandský matematik, fyzika a astronom Christiaan Huygens jižní polární čepičku na Marsu. S Huygensovým jménem se setkáme také v souvislosti s planetou Saturn, když právě on předpokládal, že to, co je vidět kolem něj, je tenký prstenec. Na jeho počest bylo pojmenováno pouzdro ESA, které přistálo na největším Saturnově měsíci Titanu. Zajímavé také je, že navrhl určit vzdálenost hvězd porovnáním jejich jasu se Sluncem. Vyrobil desku s otvory a odhadl, kdy je Slunce vidět podobně jako Sirius. Jeho metoda byla velmi přesná, ale měl smůlu v tom, že Sirius má větší zářivý výkon, takže mu výpočet vyšel blíž, než Sirius ve skutečnosti je. 3. května 1661 pozoroval přechod planety Merkur přes sluneční kotouč. Nikdy také nepřestal věřit v existenci života někde mimo Zemi.
  • 18. srpna 1877 (140 let) objevil Asaph Hall měsíc planety Mars Phobos. Tento měsíc je větší, než o několik dní dříve objevený Deimos, ale obíhá tak blízko k Marsu, že je ze Země jen obtížně viditelný. Měsíc je to velmi zajímavý svým vzhledem. Rusové se k němu už několikrát marně pokoušeli dostat automatickou sondu.

Výhled na příští týden

  • zákryty Hyád, denní zákryt Aldebaranu
  • Výročí: Phobos, objev
  • 100 pozorování: M 15 a M 2 v dobrých podmínkách pro pozorování
  • 100 pozorování: Denní zákryt Aldebaranu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Denní bolid 1972, Vostok 3, Saljut 5, Vostok 4, Christiaan Huygens


33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Přiblížení hvězdy k Měsíci

Další informace »