34. vesmírný týden 2011
Měsíc se blíží k novu. Z planet je nejlépe viditelný Jupiter, k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd. Stanice ISS přelétá večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Obloha:
Měsíc se blíží k novu, ten ale nastane až v pondělí 29. srpna. 22. 8. nad ránem prochází 3° pod Plejádami. 25. a 26. srpna prochází srpek Měsíce kolem Marsu.
Planety viditelné okem: V noci vrcholí nad jihem nejprve Neptun kolem 1:00 SELČ (tato planeta je 22. 8. v opozici a je vidět jen v dalekohledu). Uran je snáze viditelný, snad již v malém triedru. Vrcholí kolem 3:00.
Jupiter (-2,6 mag) je výrazným objektem v souhvězdí Berana. Vidět je už po 23. hodině, ale ideální výšku více než 50° dosahuje stále až v ranních hodinách.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 24. 8. v 1:16 SELČ, 26. 8. ve 2:54 a 28. 8. ve 4:32.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat zatmění Európy 24. 8., které začne v 1:09 SELČ a skončí ve 3:39. Samotná Európa se vzápěté schová za Jupiter (3:49). 24. 8. večer čeká zákryt na Ganyméda, který se schová ve 23:02 a vyleze zpoza Jupiteru v 0:25. 25. 8. začíná přechod měsíce Európa (22:58) přes kotouček Jupiteru a končí v 1:20. 28. 8. ve 3:58 začíná zatmění Ió.
Nádherné fotografie pořízené na území Česko-Slovenska najdete nyní na Astro-fóru.
Mars (1,4 mag) uprostřed souhvězdí Blíženců se ráno nalézá už více než 25° vysoko. Na jeho kotoučku, který jeví zřetelnou fázi bychom ale stěží našli polární čepičku a snad jeden světlejší či tmavší flíček. Lépe tyto útvary vylezou jen za výborného seeingu a fotograficky.
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči byla 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.
Kometa C/2009 P1 (Garradd) má výhodnou polohu na noční obloze, protože se nachází večer vysoko nad jihem v letním souhvězdí Šípu. Není sice viditelná okem, ale v závislosti na kvalitě pozorovacích podmínek se dá už triedrem spatřit jako mlhavý obláček. Ve větším binaru či dalekohledu s malým zvětšením je dobře vidět i část ohonu. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Aktivita Slunce je docela vysoká, avšak na viditelné polovině Slunce se to tolik neprojevilo. Jsou tam skvrny především v jedné větší aktivní oblasti a další se nejspíš natočí na konci týdne. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.
Výhodné přelety ISS nastávají večer. Zkoušet můžete také družici NanoSail-D dle předpovědí na serveru Calsky.com, nebo záblesky Iridií a dalších družic tamtéž.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).
| Stanice ISS | |
| Karlovy Vary | Plzeň |
| Most | Ústí nad Labem |
| České Budějovice | Tábor |
| Liberec | Kolín |
| Jihlava | Pardubice |
| Hradec Králové | Brno |
| Prostějov | Olomouc |
| Zlín | Opava |
| Ostrava | Frýdek-Místek |
Kosmonautika:
- 24. 8. má odstartovat raketa Sojuz-U se zásobovací lodí Progress M-012M k ISS. Další plánované starty mají 25. 8. raketa Soyuz 2-1B-Fregat s družicí Kosmos-Glonass M33 a 28. 8. japonská raketa H-2A s družicí IGS-5.
- Zatímco raketa Dněpr úspěšně vynesla sedm malých družic, ostatní družice takové štěstí neměly.
Čínská dvoustupňová raketa Dlouhý pochod 2C měla vynést experimentální satelit, ale selhal její druhý stupeň po startu z čínského kosmodromu Jiuquan.
Ruská raketa Proton sice odstartovala z Bajkonuru, ale po selhání vrchního stupně Breeze-M byl ztracen i komunikační satelit, který vynášela na eliptickou geosynchronní dráhu.
Výročí
- 24. srpna 2006 (5 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už pět let není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán alespoň status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak tento status obdržela ještě planetka Ceres, obíhající mezi Marsem a Jupiterem, a také některá další transneptunická tělesa, například Eris (která je o kousek větší než Pluto).
- 24. srpna 1966 (45 let) odstartovala k Měsíci sonda Luna 11. Zaměřena byla na nové technické testy, například snímání povrchu z oběžné dráhy Měsíce, měření míst s koncentrací hmoty (masconů)
- 26. srpna 1981 (30 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru k planetám Uran a Neptun.
Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
