Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2012

34. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 22. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 22. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8.

Měsíc se blíží do první čtvrti. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno zkuste i poměrně jasný Merkur. Večer končí přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Curiosity už jezdí po povrchu Marsu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pátek 24. 8. v první čtvrti. Mladý srpek hledejte již v úterý večer pod Saturnem a Marsem. Také ve středu bude snadno nalezitelný, pokud nebude oblačno, tentokrát vlevo od Saturnu s Marsem.

Planety:

Mars (1,2 mag) a Saturn (0,8 mag) opět vytváří se Spikou v souhvězdí Panny jakýsi nebeský trojúhelník. K prvnímu vyhledání ještě za velkého světla použijte triedr. Měsíc může v úterý a ve středu hodně pomoci. U Saturnu bude ještě bez pochyby patrný prstenec, nebo třeba měsíc Titan. Na Marsu detaily těžko uvidíme.
Jupiter (-2,3 mag) už je ideálně viditelný ráno v souhvězdí Býka. Vychází však už těsně před půlnocí a tak se vyplatí vydržet se spánkem alespoň do dvou, nebo si ve tři přivstat. Pozorovat můžete úkazy jeho měsíčků, nebo přechody Velké červené skvrny. Ta má transit středem kotoučku např. v pondělí kolem 2. ráno, nebo ve středu ve 3:40 a v pátek až v 5:20 SELČ.
Venuše (-4,2 mag) už prochází souhvězdím Blíženců. Vychází po 2. hodině ráno a je vysoko nad východem za svítání. V dalekohledu vypadá jako Měsíc ve čtvrti.
Merkur (-0,4 až -1,1 mag) má velkou jasnost a proto i přes malou výšku nad obzorem by mohl být viditelný okem, nebo určitě triedrem. Na jeho viditelnost má velký vliv průzračnost oblohy směrem k obzoru. Ideální začátek hledání je kolem 5. hodiny ráno.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Na povrchu se však vyskytuje několik aktivních oblatí se skvrnami. Aktuální výskyt slunečních skvrn si můžete zkontrolovat jako obvykle, na snímku z SDO, ale pokud je jasno, nejlepší je podívat se přímo pomocí ochranných pomůcek a dalekohledu vlastním okem.

Přelety ISS ve večerních hodinách právě končí. Postupně opět začnou odpolední nebo večerní přelety ISS přes sluneční disk. Doporučuji si vyhledat tyto přelety především od pátku. Podrobněji zde v článku. Pro rychlou předpověď přeletu za soumraku si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Curiosity prodělala v minulém týdnu výměnu řídícího software, takže se může začít věnovat výzkumu a popojíždění po povrchu. První pohyby kol by měly proběhnout v solu 15, což je právě někdy v pondělí nebo v úterý tento týden.
     
  • Na Mysu Canaveral se chystá ke startu dvojice družic RBSP (Radiation Belt Storm Probes). Start je plánován na čtvrtek 23. 8. Jejich úkolem bude tedy průzkum radiačních pásů v okolí Země. Průzkum dynamiky tzv. Van Allenových pásů pomáhá při návrhu družic, stejně jako při výpravách kosmonautů.
     

Výročí:

  • 20. srpna 1977 (35 let) odstartovala na svoji dlouhou pouť sonda Voyager 2. Mezi lidmi je pravděpodobně nejvíce známa tím, že jako jediná poskytla detailní data a snímky o vzdálených planetách Uran a Neptun. Žádná jiná je dosud nenavštívila. Sondy Voyager využily tzv. gravitačního praku při výhodném postavení vnějších planet. Voyager 2 proletěl nejprve kolem Jupiteru v červenci 1979, potom v srpnu 1981 kolem Saturnu. Jeho gravitace jej poslala rychleji k Uranu, kam přiletěl v lednu 1986 a konečně v srpnu 1989 se dostal k nějvzdálenější planetě Neptun. V současné době je čtvrtou nejvzdálenější sondou po Pioneerech a Voyager 1 a je na hranicích vlivu Slunce na okolní vesmír. Sonda nyní zkoumá magnetické pole a plasmu a měla by fungovat ještě asi do roku 2025. Potom bude mít tak málo energie z radioizotopového zdroje, že nebude schopna vysílat signály. Odhaduje se, že v roce 2015 bude ukončena stabilizace sondy a tím dojde ke ztrátě spojení se Zemí. Po roce 2025 by se měly odmlčet i přístroje sondy pro nedostatek energie.
     
  • 21. srpna 1972 (40 let) odstartoval satelit ze série OAO Copernicus. Nesla detektor rentgenového záření a 80-cm ultrafialový dalekohled. Jméno získal při výročí 500 let od narození Mikuláše Koperníka.
     
  • 25. srpna 1997 (15 let) odstartovala družice Advanced Composition Explorer, známá jako ACE. Nachází se v okolí libračního bodu L1, který je asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Sonda zde sbírá informace o sluneční plasmě, erupcích a slouží jako ideální předvoj v případě, kdy očekáváme oblak plasmy ze sluneční erupce.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk
  • Výročí: Mariner 2
  • Výročí: objev 1992 QB1

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesíc

Další informace »