Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 23. srpna 2017 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 21. srpna ve 20:30 SELČ. Večer našeho času tedy v USA uvidí úplné zatmění Slunce. Lze očekávat mnoho online přenosů na internetu. Informace k tomuto zatmění najdete na našem portálu na souhrnné stránce. Jako rozcestník zahraničních webů můžete zkusit například server Spaceweather.com. Speciální stránka k zatmění je potom eclipse2017.org.
Během týdne se pak objeví srpek Měsíce na večerní obloze. V pátek večer nás čeká jeho setkání s Jupiterem. Bude nad ním jen 2,5 stupně. Obě tělesa však budou velmi nízko nad obzorem.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě, ale díky svému jasu je nepřehlédnutelnou „hvězdou“. Saturn (0,4 mag) je po setmění přibližně nad jihem.
Po půlnoci je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun a nad východem Uran na pomezí Ryb a Berana. Nad ránem je dobře vidět „Jiřenka“, planeta Venuše (–4 mag).

Aktivita Slunce je středně vysoká a mohou za to nové skvrny, které jistě krásně doplní snímky slunečního zatmění. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 62: Úplné zatmění Slunce (21. 8. 2017)

V pondělí 21. srpna 2017 dojde k 22. zatmění Slunce ze série saros č. 145. Předchozí, 21. sluneční zatmění této série, bylo pro české pozorovatele velmi významné, odehrálo se 11. srpna 1999 a jeho stín proťal Evropu. I když se tentokrát zatmění Evropy vůbec netýká, pás totality bude procházet územím Spojených států, stane se i tentokrát pro řadu našich zájemců o astronomii zajímavým. Do USA míří řada našich pozorovatelů. Proto si jistě i tento úkaz zaslouží zmínku v našem seznamu stovky nejzajímavějších letošních pozorování.

Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017
Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017
Jak už bylo řečeno, zatmění protne USA a to od severozápadu (Oregon) po jihovýchod (Jižní Karolína). Na své dráze stín projde nad pevninou čtyřmi časovými pásmy, a pokud vezmeme v úvahu místní čas, zdrží se na území USA od 10:17 PDT na západě až po odpoledne 14:48 EDT na východním pobřeží. Přehlednější ovšem bude vzít v úvahu světový čas. A v tomto ohledu bude zatmění pozorovatelné přibližně v intervalu od 17:17 do 18:48 UT (19:17 až 20:48 našeho času). Úkaz jako takový ale začne již o dvě hodiny dříve při východu Slunce ve vodách Tichého oceánu (16:48:36 UT) a skončí opět v oceánu, tentokrát Atlantickém, při západu Slunce ve 20:02:34 UT (autor animace: A. T. Sinclair).

Pás zatmění Slunce 21. srpna 2017 na území USA. Autor: Eclipsophile.com
Pás zatmění Slunce 21. srpna 2017 na území USA.
Autor: Eclipsophile.com

Průběh zatmění, a to jak dráhy totality, tak i oblastí, kam až dosahuje zatmění částečné, je nejlépe patrné z připojeného obrázku. Délka úplné fáze zatmění se bude pohybovat od dvou minut (na západě USA) až po maximální trvání 2 minuty 41,1 sekundy v Kentucky. Maximální velikost zatmění je 1,0306 v jednotkách slunečního průměru. Největší pozornost všech, kdo se na cestu za zatměním chystají, je ovšem upřena na statistickou předpověď počasí v oblastech, kudy bude plný stín Měsíce procházet. V grafické podobě zpracoval předpověď Jay Anderson a nejlépe vychází, jak ukazuje připojený obrázek, pro západní část USA.

Průměrný výskyt oblačnosti nad USA v den zatmění dopoledne (nahoře) a odpoledne (dole). Čím je barva více do modra, tím méně oblačnosti se nad danou lokalitou 21. srpna očekává. Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com
Průměrný výskyt oblačnosti nad USA v den zatmění dopoledne (nahoře) a odpoledne (dole). Čím je barva více do modra, tím méně oblačnosti se nad danou lokalitou 21. srpna očekává.
Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

Výročí

  • 21. srpna 1972 (45 let) odstartovala družice ze série OAO Copernicus. Nesla detektor rentgenového záření a 80cm ultrafialový dalekohled. Jméno získal při výročí 500 let od narození Mikuláše Koperníka.
  • 25. srpna 1997 (20 let) odstartovala družice Advanced Composition Explorer, známá jako ACE. Nachází se v okolí libračního bodu L1, který je asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Sonda zde sbírá informace o slunečním plasmatu, erupcích a slouží jako ideální předvoj v případě, kdy očekáváme oblak plasmy ze sluneční erupce.
  • 27. srpna 1962 (55 let) odstartovala sonda Mariner 2 k planetě Venuši. K letu byla připravena dvojice identických sond s pracovním označením Mariner-Venus 62, ale jedna byla zničena spolu s raketou Atlas-Agena B krátce po startu. Sonda byla úspěšná a přinesla první informace o Venuši, které definitivně vyvrátily představy o planetě podobné Zemi. Byly zjištěny teploty stovky stupňů Celsia a drtivý tlak pod oblačnou přikrývkou.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Saturn, Venuše a Jesličky
  • 100 pozorování: Planetka 3122 Florence v opozici
  • Výročí: 1992 QB1, první po Plutu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »