Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2012

36. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 3. 9. do 9. 9.

Měsíc spěje k poslední čtvrti. Viditelnost Marsu a Saturnu večer je obtížná. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity na Marsu pokračuje v jízdě k lokalitě Glenelg.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. září ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v sobotu 8. září v poslední čtvrti. V noci na pátek se přiblíží Plejádám v souhvězdí Býka a od den později, v sobotu ráno bude ještě blíže k Jupiteru. Bude je od sebe dělit vzdálenost necelé 4°.

Planety:

Mars (1,2 mag) a Saturn (0,8 mag) zapadají nedlouho po západu Slunce. Ve výšce pouhých 10° se dají vyhledat ještě za světla pomocí triedru.
Jupiter (-2,3 mag) se pomalu stává hlavním objektem pro pozorování. Zatím vychází až kolem 23. hodiny, ale v druhé polovině noci rychle stoupá nad obzor a ráno je velmi vysoko nad jihovýchodem. V atmosféře můžeme pozorovat oblačné pásy a přechody Velké červené skvrny. Ta bude blízko středu kotoučku například ve středu po páté hodině SELČ, ve čtvrtek hned pár minut po jedné a v sobotu ráno ve 2:40. V noci na pondělí ji pak můžete chytit před půl pátou ráno. Krásně zachycují Jupiter amatérští fotografové. Stačí, když si postupně prohlédnete sekci snímky Astronomického fóra.
Venuše (-4,2 mag) už je v souhvězdí Raka. Na obloze ji najdeme přibližně od tří ráno. Velikost kotoučku se zmenšila pod 20" a fáze je o něco větší, než čtvrť.
Merkur nyní prochází jako poměrně jasný objekt zorným polem korónografu LASCO C3 sondy SOHO. Postupně koncem týdne vleze i do LASCO C2.

Aktivita Slunce byla na nízké úrovni. Přesto se občas udějí zajímavé věci. Například 31. srpna se utrhl velice pěkný filament, který poté přešel v pěknou CME, jak ukázal kombinovaný záběr SDO a SOHO. Dlouhé tmavé filamenty, oblaka chladnější plasmy udržovaná nad povrchem pomocí magnetického pole, jsou nestabilní a často končí takovou explozí, při které se utrhnou a část plasmy zamíří do vesmíru. Průběh exploze je dobře zachycen na videu, které pořídila družice SDO. Aktuální situace je taková, že uprostřed kotouče byla o víkendu výrazná oblast se skvrnami, která by měla být i zdrojem silných erupcí. Další vývoj slunečních skvrn můžete sledovat kliknutím na aktuální snímek z SDO.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS je nyní viditelná pouze v případě, kdy se na našem stanovišti trefí na sluneční kotouč. V takovém případě lze s vhodným vybavením pozorovat přelet tmavé stanice na slunečním disku.

Kosmonautika:

  • Marsovské vozítko Opportunity pokračovalo v jízdě na okraji kráteru Endeavour zvaném Cape York. V minulém týdnu překročilo metu 35 ujetých kilometrů. V okolí jsou nyní úžasné výchozy hornin.
    Mezitím, na druhé polokouli Marsu, se rover Curiosity v kráteru Gale vydal na cestu k bodu Glenelg vzdálenému 400 metrů od místa přistání. Pořád probíhají různé testy, například autonavigace, takže jízdy jsou dlouhé kolem 20 metrů, ale brzy se nejspíš dočkáme mnohem delšího přesunu.
     
  • Start rakety Atlas 5 s dvojicí družic RBSP (Radiation Belt Storm Probes) konečně mohl proběhnout ve čtvrtek 30. srpna poté, co se odsunul hurikán Isaac více na severozápad.
     
  • Astronauti na stanici měli za úkol při vesmírné vycházce 30. srpna vyměnit rozvodnou jednotku MBSU, která zajišťuje připojení části solárních panelů amerického modulu stanice k ISS. Při snaze zapojit nový modul došlo k potížím. Astronautům se nedařilo utáhnout šrouby a tak jednotku pouze přivázali k nosníku a budou to zkoušet znovu při vycházce 4. září. Mezitím má stanice o čtvrtinu menší přísun energie a technici řeší, jak problém při příští vycházce vyřešit.
     
  • Sonda DAWN se začala spirálovitě vzdalovat od planetky Vesta a její gravitaci by měla opustit tento týden 5. září, kdy se vydá k Ceres. To je první objevené těleso mezi Marsem a Jupiterem a díky jejímu kulatému tvaru ji dnes můžeme řadit mezi trpasličí planety. Jak vypadá zblízka by nám měla DAWN odpovědět na počátku roku 2015.
     

Výročí:

  • 5. září 1977 (25 let) odstartovala z Mysu Canaveral sonda Voyager 1. O její sesterské sondě jsme psali před dvěma týdny. Vzhledem k blízkému průletu kolem Saturnu v listopadu 1980 došlo k urychlení sondy tak, že nyní je nejvzdálenějším poslem lidstva. V červnu 2012 bylo oznámeno, že sonda detekovala narůst výskytu nabitých částic, což naznačuje, že se sonda dostala ze zóny vlivu Slunce a nyní vniká do mezihvězdného prostoru.
     
  • 8. září 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 5. Měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce. To se jí také 11. září podařilo rychlostí 3 m/s do Moře klidu. Zkoumala povrch alfa zářičem, pořizovala snímky okolí a opakovaným zapínáním trysek byl zkoumán vliv na víření prachu i zahřívání povrchu. Činnost sondy trvala do prosince téhož roku.
     
  • 9. září 1892 (120 let) byl jako pátý v pořadí objeven menší z měsíců Jupiteru Amalthea. Objev byl učiněn známým astronomem Edwardem E. Barnardem pomocí 36 palcového (91 cm) dalekohledu Lickovy observatoře v Kalifornii. Měsíc má nepravidelný tvar o rozměru mezi 130 a 250 km. Povrch má hodně červenou barvu, možná dopadem síry pocházející ze sopečné činnosti na Ió, přesně to ale známo není. Má s Jupiterem vázanou rotaci, podobně jako náš Měsíc, takže její delší osa směřuje stále k Jupiteru.
     
  • 9. září 1982 (30 let) byla úspěšně vypuštěna raketa Conestoga. Jednalo se o první start rakety financované ze soukromých zdrojů. Pravidelných letů, jako například současný Falcon firmy SpaceX, se ale nedočkala.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a Venuše
  • Výročí: James Keeler
  • Výročí: Mars Global Surveyor
  • Výročí: Kaguya

Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

41P

C 350 Dm, N 150/600 32x 180 sek

Další informace »