Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2014

36. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 3. září 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 3. září 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 1. 9. do 7. 9.

Měsíc je kolem první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce je opět nižší. ISS se po ránu občas může trefit na sluneční kotouč.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. září ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 2. září.

Planety:
Mars (0,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou na obloze méně než 5 stupňů daleko od sebe. Najdeme je v souhvězdí Vah. Večer se stačí dívat jihozápadním směrem k obzoru.
Jupiter (−2 mag) je vidět už po čtvrté hodině ranní a za svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce je opět nižší, protože zajímavé aktivní oblasti se skvrnami spíše mizí. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu přes Slunce probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Kosmonautika:

  • Sonda Rosetta už poslala na Zemi dost dat na to, aby bylo možné určit přibližnou hmotnost jádra komety 67P. To také pomůže určit hustotu jádra a tím i lépe odhadnout složení komety. Výběr míst určených k přistání pouzdra Philae už se zúžil na 5 kandidátů. Více v pravidelném Kosmotýdeníku.
     
  • Jak víme, dva posledně vypuštěné satelity budované evropské sítě Galileo nejsou na správné orbitě. Nyní došlo k vyklopení solárních panelů a satelity se připravují k operačnímu provozu. Ačkoli mají nějaké palivo na manévrování, není ho dostatek, aby se mohly samy přesunout na původní plánovanou dráhu. Nyní se tedy bude zjišťovat, zda půjdou satelity použít pro navigační účely, ačkoli jsou na odlišné dráze.
     

Výročí:

  • 1. září 1979 (35 let) se sonda Pioneer 11 protáhla v blízkosti planety Saturn, když prolétla nebezpečným územím v rovině prstenců. S výhodou se tak mohlo ověřit, zda je tato zóna bezpečná i pro sondy Voyager, které byly tou dobou u Jupiteru.
  • 1. září 1804 (210 let) objevil Karl Ludwig Harding planetku Juno. Tehdy to byla v období čtyř let již třetí taková planetka objevená mezi drahami Marsu a Jupiteru a v roce 1807 se podařilo nalézt ještě Vestu, ale to bylo na dlouhých 38 roků vše. Dnes je díky CCD kamerám a kombajnům na planetky situace odlišná. Planetek je zde známo už přibližně jeden milión.
  • 2. září 1859 (160 let) nastaly zřejmě nejjasnější zaznamenané polární záře. Byly viditelné ráno 2. září v celých USA a také v Mexiku, na Kubě nebo severních partiích jižní Ameriky. V podstatě tedy až k rovníku. Mohla za ně extrémní erupce, tzv. Carringtonovská, protože ji o den dříve pozoroval britský astronom Richard Carrington. Od toho data lidé chápou souvislost slunečních erupcí a polárních září.
     
  • 7. září 1914 (100 let) se narodil americký vědec James Van Allen. Za jeho objevy hovoří především název radiačních pásů kolem Země, které nesou jeho jméno. Více se dočtete v neděli v článku na našem webu.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc kolem úplňku
  • Výročí: William C. Bond
  • Výročí: Luna 2
  • Výročí: objev Jupiterovy Ledy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Planetka Juno, James Alfred Van Allen, Pioneer 11


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »