Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2017

36. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 6. září 2017 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 9. do 10. 9. 2017. Měsíc bude v úplňku. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je večer nad jihozápadem. Neptun je v opozici se Sluncem. Ráno je vidět Venuše. Aktivita Slunce je střední, na povrchu jsou pěkné skvrny. Přistála část posádky ISS s americkou rekordmankou. Nejočekávanějším startem týdne má být let Falconu 9 s armádním miniraketoplánem.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 6. září v 9:03 SELČ. Část našeho území může v noci na 5. září pozorovat zákryt hvězdy 5. velikosti 51 Capricorni.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě. Saturn (0,4 mag) je po setmění přibližně nad jihozápadem.
Planety nevýrazné svým jasem, Neptun a Uran, najdeme na jihovýchodní obloze již před půlnocí, ale nejvýše jsou až ve druhé polovině noci. Neptun je ve Vodnáři poblíž jasnější hvězdy lambda a 5. 9. bude v opozici se Sluncem. Uran je na pomezí Ryb a Berana nad hvězdou omikron. Nad ránem je dobře vidět planeta Venuše (–4 mag).

Aktivita Slunce je středně vysoká a stále jsou k vidění pěkné skvrny. Vzhledem k výskytu aktivní oblasti s dvěma výraznými skvrnami poblíž středu slunečního disku to bude tento týden opravdu zajímavé. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 64: Opozice Neptunu se Sluncem (5. 9. 2017)

Namodralý plynný obr Neptun bude v optimální pozici pro pozorovatelnost za Země, protože bude v opozici se Sluncem. Planeta bude, při sledování ze Země, na přesně opačné straně oblohy než Slunce. Z téhož důvodu se současně Neptun dostane do nejmenší vzdálenosti od Země, čímž se jeho zdánlivá velikost stane maximální a současně bude mít i stoprocentně ozářený disk slunečními paprsky. Dalšími důsledky této konfigurace pak bude jeho největší jasnost a viditelnost po celou noc.

Tmavá skvrna na Neptunu. Autor: NASA.
Tmavá skvrna na Neptunu.
Autor: NASA.
Byla by škoda nevyužít takovéto příležitosti a nepodívat se na vzdálenou planetu naživo, nebo se nepokusit si ji vyfotografovat. Vzhledem k její extrémní vzdálenosti od Země ji sice uvidíme pouze jako malé modré kolečko, ale může nás povzbudit vědomí, že jsme právě dohlédli až k nejvzdálenější planetě naší Sluneční soustavy.
Neptun se nám na začátku září promítá do souhvězdí Vodnáře, v němž se při svém velice pomalém pohybu setrvává celý rok 2017. Opozice nastává 5. září 2017 ráno kolem 5. hodiny UT. Nejblíže Zemi se dostane již o den dříve, 4. 9. 2017 kolem poledne, a vzájemná vzdálenost Země – Neptun bude 28,939 au. Planeta sice nebude pozorovatelná neozbrojenýma očima, ale při jasnosti +7,8 mag ji bude možné snadno vyhledat i sebemenším triedrem. Ve dnech kolem opozice najdeme planetu nejvýše nad obzorem kolem světové půlnoci (1 hodina SELČ), kdy dosáhne výšky přibližně 32° nad jihem.

Pozorování č. 65: Planetka Julia v opozici (6. 9. 2017)

Asteroid (89) Julia je objektem hlavního pásu, který objevil francouzský astronom Édouard Stephan 6. srpna 1866. Jméno planetka dostala podle svaté Julie, patronky Korsiky.
20. prosince 1985 se podařilo napozorovat zákryt hvězdy planetkou Julia. V posledních letech byly také měřeny změny její jasnosti dané rotací planetky a následně se podařilo propočítat modely jejího tvaru. Výsledek výpočtu možného tvaru této přibližně 150 km velké planetky je na připojeném obrázku.

Model planetky Julia Autor: Wikimedia Commons
Model planetky Julia
Autor: Wikimedia Commons

Spektrální rozbor světla přicházejícího od planetky ukazuje, že ji tvoří křemičitany bohaté na minerály s možnými bohatými příměsemi vápnitých clinopyroxenů. Julia je klasifikována jako asteroid typu S.
V první polovině září letošního roku dostaneme příležitost spatřit tuto planetku na vlastní oči v čase její nejpříznivější pozorovatelnosti. Kolem místní půlnoci (1 hod SELČ) se nám společně se souhvězdím Pegasa, do něhož se promítá (kousek východně od hvězdy Homan – zeta Peg – 3,6 mag), dostane nejvýš na obloze, více než 50° nad jižní obzor.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • V noci na neděli úspěšně přistála kosmická loď Sojuz MS-04. Na palubě byla trojice kosmonautů z ISS. Kromě Fjodora Jurčichina a Jacka Fischera byla na palubě i Peggy Whitsonová, která díky odkladu návratu na Zemi strávila ve vesmíru 289 dní (rekordní čas mezi ženami z USA).
  • Minulý týden proběhl start rakety PSLV XL, ovšem Indové neměli štěstí. Družice totiž zůstala uvězněna v aerodynamickém krytu.
  • V týdnu očekáváme tři starty raket. Nejprve 5. 9. z Kourou Ariane 5 s družicemi Intelsat 37e a BSat-4a. Start je v plánu ve 23:51 SELČ. Dále 6. 9. je v plánu start čínské rakety Dlouhý pochod 2D s družicí VRSS-2 'Antonio José de Sucre'. Španělské jméno patří venezuelské družici určené pro dálkový průzkum Země. Nejočekávanější start je pak v plánu ve čtvrtek 7. 9. Na palubě Falconu 9 má být vynesen armádní miniraketoplán X-37B.

Výročí

  • 5. září 1977 (40 let) odstartovala z Mysu Canaveral sonda Voyager 1. O její sesterské sondě jsme psali před dvěma týdny. Vzhledem k blízkému průletu kolem Saturnu v listopadu 1980 došlo k urychlení sondy tak, že nyní je nejvzdálenějším poslem lidstva. V červnu 2012 bylo oznámeno, že sonda detekovala narůst výskytu nabitých částic, což naznačuje, že se sonda dostala ze zóny vlivu Slunce a nyní vniká do mezihvězdného prostoru.
  • 8. září 1917 (100 let) se narodil německý raketový inženýr Hans Fichtner. Začínal společně s mnoha dalšími v Peenemünde, odkud byl přesunut do USA. Zde se dále věnovali testům a vývoji raket na bázi V2, aby následně vyvinuli mimo jiné i měsíční raketu Saturn V. Fichtner se podílel na konstrukci elektrických systémů prvních amerických raket včetně Saturnu a počítačem kontrolovaných systémů na Mysu Canaveral.
  • 8. září 1967 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 5. Měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce. To se jí také 11. září podařilo rychlostí 3 m/s do Moře klidu. Zkoumala povrch alfa zářičem, pořizovala snímky okolí a opakovaným zapínáním trysek byl zkoumán vliv na víření prachu i zahřívání povrchu. Činnost sondy trvala do prosince téhož roku.
  • 9. září 1892 (125 let) byl jako pátý v pořadí objeven menší z měsíců Jupiteru Amalthea. Objev byl učiněn známým astronomem Edwardem E. Barnardem pomocí 36 palcového (91 cm) dalekohledu Lickovy observatoře v Kalifornii. Měsíc má nepravidelný tvar o rozměru mezi 130 a 250 km. Povrch má hodně červenou barvu, možná dopadem síry pocházející ze sopečné činnosti na Io, přesně to ale známo není. Má s Jupiterem vázanou rotaci, podobně jako náš Měsíc, takže její delší osa směřuje stále k Jupiteru.
  • 9. září 1982 (35 let) byla úspěšně vypuštěna raketa Conestoga. Jednalo se o první start rakety financované ze soukromých zdrojů. Pravidelných letů, jako například současný Falcon 9 firmy SpaceX, se ale nedočkala.
  • 10. září 1857 (160 let) se narodil americký astronom James Edward Keeler. V roce 1888 objevil obřím 36" dalekohledem Lickovy observatoře mezeru v prstenci Saturnu, kterou známe jako Enckeho dělení. Pozorováním dokázal, že prstence jsou tvořeny mnoha malými částicemi. Jedna z mezer v prstenci A, objevená Voyagerem, se dnes jmenuje Keelerova mezera. Společně s Georgem Halem založil časopis The Astrophysical Journal.

Výhled na příští týden

  • Cassini končí u Saturnu
  • Další trojice kosmonautů zamíří na ISS
  • 100 pozorování: Merkur v konjunkci s Marsem
  • Výročí: Robert Crippen
  • Výročí: Mars Global Surveyor u Marsu
  • Výročí: Kaguya
  • Výročí: Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
  • Výročí: Petr Pravec

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Amalthea, Hans Fichtner, Surveyor 5, Voyager 1, Vesmírný týden, James E. Keeler


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »