Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2011

4. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 4. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 4. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 24. 1. do 30. 1. 2011.

Měsíc je ve středu v poslední čtvrti, viditelný je v druhé polovině noci a ke konci týdne vychází až ráno. Večer můžeme pozorovat Jupiter, ve druhé polovině noci Saturn a ráno Venuši. Ráno jsou viditelné přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: 25. ledna je ráno poblíž Saturnu. Měsíc, Saturn a Spica vytvoří rovnostranný trojúhelník s délkou strany 8°. Poslední čtvrť nastává ve středu 26. ledna odpoledne. 30. ledna ráno je Měsíc 4° pod Venuší.

Planety viditelné okem: Večer nad jihozápadem uvidíme Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Ryb. Zatímco v roce 2010 jižní rovníkový pás chyběl, nyní jsou již vidět jeho základy v podobě dvou tenkých pruhů po jeho okrajích. Zároveň se zdá, že Velká červená skvrna trochu vybledla.
Z úkazů jeho měsíců by mohl být viditelný začátek středečního přechodu Ió a jeho stínu (19:20 a 20:26 SEČ). Velká červená skvrna přechází středem kotoučku planety v úterý 25. 1. (19:54 SEČ), dále 28. 1. (17:25) a 30. 1. (19:04).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Nadále pokračuje vynikající viditelnost výrazné bouře na jeho severní polokouli. Jeví se jako světlejší pás nebo flíček v severních polárních šířkách a lépe vynikne na fotografii. Přibližné časy viditelnosti nejjasnější části jsou opět v odkazu na AF. Na úspěšné pozorování však bude zapotřebí dobrý seeing a dalekohled asi od 10 cm průměru, nejlépe nad 20 cm.
Venuše (-4,3 mag) je přibližně ve fázi poslední čtvrti a září dlouho do začínajícího dne i kolem sedmé ráno. Prochází nevýrazným výběžkem souhvězdí Hadonoše.
Mars (1,1 mag) je nepozorovatelný, nachází se však v zorném poli koronografu LASCO C3 sluneční observatoře SOHO.

Tabulka přeletů ISS ve 4. týdnu 2011
Tabulka přeletů ISS ve 4. týdnu 2011
Začínají výhodné ranní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Orientační časy přeletu jsou v přiložené tabulce, platící pro střed ČR, vygenerované na serveru Heavens-Above.com. Jinde se čas přeletu a maximální výška může lišit v řádu stupňů a minut. Ke stanici se blíží japonská loď Kounotori-2 (viz. kosmonautika), příležitost vidět let ve formaci (spojení očekáváno ve čtvrtek).

Kosmonautika:

  • Pokud jste četli o dodatečném oddělení družice NanoSail-D, tak v případě, že bude známa její skutečná dráha, mohla by být viditelná i od nás pouhým okem. Zatím lze jen netrpělivě očekávat, kdo jako první družici lokalizuje, protože na očekávané dráze se nenachází.
  • Starty raket anoncované v předchozím týdnu proběhly úspěšně. 20. ledna to byla raketa Zenit z Bajkonuru a americká Delta 4-Heavy z Vandenbergu v Kalifornii. V sobotu následovala japonská raketa H-IIB s lodí HTV2 (Kounotori-2).
    Raketa Delta 4-Heavy je silný raketový nosič, který vynesl tajnou špionážní družici o velikosti autobusu. Dá se očekávat, že ukrývá výkonný teleskop schopný pořizovat detailní snímky povrchu, pravděpodobně v centimetrovém rozlišení(?). Start byl vidět a slyšet ze širokého okolí, fotografie odkazujeme. Zajímavý je bezpochyby oblak černého dýmu a plameny, které vyšlehly před odlepením z rampy a jsou vidět i na fotografiích a videu.
    Snímky a video z japonského startu jsou zde.
  • 28. ledna má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz s nákladní lodí Progress k Mezinárodní stanici ISS.

Výročí:

  • 24. ledna 1986 (25 let) vrcholí naše vzpomínka na průlet Voyageru 2 kolem planety Uran. Tento den prolétla sonda nejblíže (81 500 km na oblaky) a byla urychlena k Neptunu.
  • 28. ledna 1986 (25 let) si připomínáme naopak nešťastný okamžik pro NASA, havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález.
  • 28. ledna 1611 (400 let) připomínáme výročí narození Johana Hevelia. Tento polský astronom 17. století je například znám stavbou dalekohledu s ohniskovou délkou 45 metrů. Z pohledu mechanického provedení byl jen obtížně použitelný. V díle Selenographia popisuje librace Měsíce a nakreslil mapu jeho povrchu. Objevil 4 komety, jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Voyager 2, Uran, Challenger, Johannes Hevelius


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »