Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2012

4. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 25. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 25. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2012.

Měsíc po novu je dobře viditelný večer. Po západu Slunce panuje na obloze Venuše a Jupiter, zlepšuje se i viditelnost Marsu. Druhá polovina noci připadá na Saturn. Přelety stanice ISS uvidíme ráno.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. ledna 2012 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v novu v pondělí ráno. Mladý srpek 33 hodin po novu by měl být snadno viditelný v úterý 24. ledna večer. Poté prochází kolem Venuše. Ve čtvrtek 26. ledna od ní bude vzdálen 5 stupňů.
Zákryt hvězdy 5. velikosti v souhvězdí Ryb nastává v pátek 27. ledna večer. Zpoza osvětlené části srpku Měsíce vyleze po 18. hodině našeho času hvězda 19 Psc. Přesné časy nabízí předpověď IOTA.

Planety:

Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana vrcholí nad jihem již za pokročilého soumraku. Velkou červenou skvrnu začaly doprovázet nápadné světlé skvrny, ale počasí pozorování příliš nepřeje.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24.1. 21:44   23.1. Ió zákryt zač. 17:49, zatmění konec 21:19
25.1. 17:35   23.1. Európa zákryt 17:52-20:23, zatmění 20:40-23:06
27.1. 19:14   24.1. Ió přechod konec 17:14, stín přechod konec 18:35
29.1. 20:53   25.1. Európa stín přechod konec 17:38
      25.1. Ganymédés stín přechod 19:16-21:04
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,1 mag) ve Vodnáři je výrazným večerním objektem na jihozápadě. Fáze je tříčtvrtinová z ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku kolem 15".
Mars (-0,3 mag) překročil hranice souhvězdí Lva a Panny. Vychází po 21. hodině a maximální výšky asi 50° dosahuje kolem 3:30. Kotouček nemá úplně kruhový vzhled, Mars jeví trochu fázi. Při velikosti kolem 11 úhlových vteřin už lze vykoukat na povrchu nějaké detaily, především je to polární čepička.
Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30° vysoko nad jihem. Kotouček má více než 17" a dvojnásobně velké a slušně rozevřené jsou i prstence. Všimnout si lze i stínu planety na prstencích a několika měsíčků (už triedrem je možné spatřit největší Titan).

Slunce bylo v posledním týdnu hodně aktivní. Postarala se o to dvojice aktivních oblastí, kde došlo k silným erupcím třídy M, které byly doprovázeny i výrony hmoty z koróny. Za pozornost stála především páteční erupce, která způsobila polární záři v neděli. Aktuálně je aktivita v těchto oblastech opět nižší, to se ale může kdykoli změnit. Obrázek slunečních skvrn si prohlédněte na snímku z družice SDO.

Kometa: Aktuálně nejjasnější pozorovatelnou kometou je ranní C/2009 P1 (Garradd). Nachází se v souhvězdí Herkula a má téměř 6 mag. Informace o komětě a poloze přináší server kommet.cz.

Monitorováním tmavosti oblohy se zabývá i další zajímavý projekt našich rakouských kolegů: Kolik hvězd můžeme vidět... Určitě se na web alespoň podívejte.

Přelety ISS nastávají v ranních hodinách. Přikládáme tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety vyjíždět také na serveru Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • 20. ledna úspěšně odstartovala raketa Delta 4M+ s vojenskou geostacionární komunikační družicí WGS-4. Prohlédnout si můžete fotografie ze startovní rampy.
     
  • 25. ledna má odstartovat z Bajkonuru raketa Sojuz-U s nákladní lodí Progress M-14M s více než 2,5 tunami nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici.
     
  • 28. ledna má odstartovat raketa Proton-M/Briz-M s velkou komunikační geostacionární družicí SES-4. Pokryje celou oblast od Ameriky, přes Afriku a Evropu až po část Asie a Blízký východ.
     
  • Plánovaný start lodi Dragon společnosti Space X k ISS se ze 7. února odkládá na pozdější dobu. Nejspíše až na konec března. Důvodem zdržení mají být další podrobné testy.
     
  • NASA zahájila výstavbu muzea pro raketoplán Atlantis. Pěkné snímky raketoplánu Atlantis z předstartovních příprav byly loni uveřejněny na webu Spaceflightnow.com.
     

Výročí

  • 23. ledna s prvním měsíčním novem roku 2012 přichází Čínský nový rok, rok draka.
     
  • 24. ledna 1882 (130 let) se narodil Harold D. Babcock. Celý svůj profesní život strávil na observatoři na Mount Wilsonu, kterou pomohl zakládat a kde vyvíjel přístroje. Nejvýznamější jsou jeho spektrografy používané na 100 palcovém reflektoru a později i 200 palcovém dalekohledu (Mt. Palomar). Přinesl významné poznatky o spektru Slunce a společně se synem změřil rozložení magnetických polí na Slunci a u některých jiných hvězd.
     
  • 26. ledna 1962 (50 let) startovala k Měsíci americká sonda Ranger 3. Cílem tohoto letu bylo sondu vyzkoušet před vysláním dalších sond programu Ranger už na povrch Měsíce. Měla měřit na určené dráze kosmické záření, magnetická pole, dopady mikrometeoritů. Měla napravit neúspěch jak misí Pioneer z let 1958-1959, tak zejména obou předchozích sond Ranger 1 a 2, vypuštěných v předchozím roce 1961. Raketa však udělila sondě o trochu vyšší rychlost, než bylo potřeba a Ranger 3 po třech dnech pouze proletěl kolem Měsíce.
     
  • 27. ledna 1967 (45 let) napsal požár na palubě lodi Apollo 1 další smutnou kapitolu do dějin kosmonautiky. Astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee zahynuli v kabině lodi, když při rutinním testu vypukl rychlý požár v kyslíkové atmosféře. Občas se lidé poučí pozdě, až když se něco stane. A tak už další lodi Apollo byly mnohem bezpečnější, než jednička a celý program patří mezi to nejlepší, co americká kosmonautika předvedla.
     

Výhled na příští týden:

  • Cuno Hoffmeister (proměnné hvězdy)
  • Saljut 4 (zánik)
  • Lunar Orbiter 3 (start)

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Babcock, Ranger 3, Apollo 1


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »