Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2013

4. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 23. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 23. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 21. 1. do 27. 1.

Měsíc bude v úplňku. V první polovině noci je ideálně viditelný Jupiter, ráno je nejlépe vidět Saturn. Slunce opět s méně skvrnami. Mezinárodní stanice ISS přelétá v ranních hodinách.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v neděli 27. ledna. Hned v pondělí projde Měsíc poblíž Jupiteru. K zákrytu dojde pro obyvatele jižní Ameriky. Pokud se vyjasní, bude to dobrý důvod pro naplnění přísloví, že jasný úplněk přitahuje mrazy. Ve skutečnosti jsou mrazy očekávány tehdy, když se prostě vyjasní a přijde studený vzduch od severovýchodu.

Planety:
Jupiter (-2,6 mag) je viditelný v první polovině noci, kdy je vysoko v souhvězdí Býka. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.

Přechody GRSÚkazy měsíců
21.1. 17:55 21.1. Ganymed zatmění 17:33-19:48
22.1. 23:40 23.1. Europa zákryt zač. 20:22, zatmění konec (1:04)
23.1. 19:35 25.1. Io přechod 0:06-2:17, stín zač. 1:14
25.1. 21:10 25.1. Europa přechod 15:24-17:49, stín 17:39-20:04
26.1. 17:05 25.1. Io zákryt 21:26, zatmění konec (0:44)
27.1. 22:50 26.1. Io přechod 18:34-20:45, stín 19:43-21:54
    27.1. Io zatmění končí 19:13
Časy jsou v SEČ.

Ráno je viditelná planeta Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad jihem je kolem šesté ráno, jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Prstence jsou krásně rozevřeny. Určitě uvidíme Titan, možná také stín planety na prstenci nebo dokonce stín prstenců na planetě.
Pokud si chcete prohlédnout planetu Merkur, máte jedinou možnost - pohled na snímky korónografu SOHO. Merkur je nyní úhlově vělmi blízko Slunci. V korónografu vypadá jako jasná hvězda a v důsledku vlastností snímače z něj vychází krátké čárky do stran. Nachází se v levé dolní polovině obrázku a prochází kolem držáku stínícího kotoučku, který zakrývá Slunce.

Slunce je nyní opět méně aktivní. Hlavní oblast se skvrnami zapadla a nové se zatím neobjevují. Kontrolu výskytu skvrn můžete provádět sami díky aktuálním snímkům SDO. Koncem týdne možná také s pomocí dalekohledu vybaveného filtry.

Přelety ISS jsou stále dobře viditelné v ranních hodinách, většinou mezi 4. a 7. hodinou. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • NASA aktuálně představila, jak by mohla vypadat spolupráce s ESA na její lodi Orion po roce 2017 pro lety mimo nízkou oběžnou dráhu. K lodi Orion by se připojil servisní modul ESA odvozený z automatických nákladních lodí ATV, které zásobovaly ISS v minulých letech. První zkušební let lodi Orion je plánován na rok 2014. Let se servisním modulem ESA by proběhl bez posádky v roce 2017 a s posádkou v roce 2021.
     
  • Na Floridě se chystá ke startu raketa Atlas 5 s komunikačním satelitem TDRS-K (Tracking and Data Relay Satellite K). Start je v plánu v úterý ve 14:52 SEČ. Satelit patří do rodiny družic, které přenáší signál z ISS nebo jiných lodí s lidskou posádkou a také sledují urychlovací stupně raket a jiné družice.
     

Výročí:

  • 22. ledna 1968 (45 let) odstartovala raketa Saturn IB s lodí Apollo 5. Po tragických zkušenostech s lodí Apollo 1 šlo o let bez posádky. Cílem bylo vyzkoušet motory lunárního modulu v prostředí vesmíru. Test byl úspěšný a tak na sebe další lety Apollo nenechaly dlouho čekat.
     
  • 26. ledna 1978 (35 let) odstartovala sonda IUE (International Ultraviolet Explorer). Jejím hlavním úkolem bylo pořizovat spektra v ultrafialovém oboru záření. Původně se očekávala životnost 3 roky, ale nakonec pracovala 18 let. Poprvé měli astronomové možnost ovládat pozorování družice přímo ze Země. Provedeno bylo více než 100 000 pozorování počínaje objekty sluneční soustavy a konče vzdálenými kvasary.
     
  • 26. ledna 1983 (30 let) odstartovala vesmírná observatoř IRAS (InfraRed Astronomical Satelite). Družice pracovala 10 měsíců, za tu dobu stihla čtyřikrát zmapovat 96 % oblohy, přičemž zaznamenala na 350 000 infračervených zdrojů. K jejím významným objevům patří objev protoplanetárního disku kolem hvězdy Vega, či objevy komet. První kometa objevěná vesmírnou družicí byla IRAS-Araki-Alcock. Po vyčerpání zásob tekutého hélia pro chlazení aparatury ukončila svoji činnost a jako neaktivní těleso nadále obíhá kolem Země.
     
  • 27. ledna 1908 (105 let) byl poprvé pozorován měsíček Jupiteru zvaný Pasiphae. Oficiální objev připadá až na 28. únor 1908, ale právě tehdy se ukázalo, že byl poprvé spatřen již 27. ledna. Objeven byl Philibertem Jacquesem Melottem na Královské greenwichské observatoři. Jak se později ukázalo, jde o nepravidelné těleso s retrográdním pohybem kolem planety (opačný směr, než velké měsíce). Jedná se tedy o zachycený asteroid, který byl srážkami rozmělněn a proto dnes známe celou rodinu měsíčků Jupitera nazývanou podle Pasiphae.
     
  • 27. ledna 1918 (95 let) se narodil významný český astronom Antonín Mrkos. Byl vytrvalým lovcem komet a to jak na observatoři na Skalnatém plese tak později na hvězdárně na Kleti. Jeho jméno nese celkem 13 komet. Na Kleti intenzivně hledal asteroidy, kterých zde objevil 274 s pomocí výkonné maksutovovy komory o průměru menisku 0,63 m.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc na ranní obloze
  • Výročí: první americká družice Explorer 1
  • Výročí: zánik raketoplánu Columbia

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Apollo 5, IRAS, IUE, Pasiphae, Antonín Mrkos, Vesmírný týden


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »