Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2015

4. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 21. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 1. do 25. 1. 2015

Měsíc je kolem novu. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a slabý Merkur, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v úterý 20. ledna. Srpek Měsíce se dostane na večerní oblohu již od středečního večera, kdy bude dva stupně od Merkuru. Ve čtvrtek večer už bude asi deset stupňů nad Venuší.

Jupiter trojitý úkaz 24. 1. 2015, data Guide Autor: Martin Gembec
Jupiter trojitý úkaz 24. 1. 2015, data Guide
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (-4 mag) a Merkur (cca 0 mag) jsou nyní dvěma jasnými objekty večerní soumrakové oblohy. Vyhledávat tuto dvojici můžeme pomocí triedru cca od 17:30. Je třeba mít dokonalý výhled až k jihozápadnímu obzoru. Mars (1,2 mag) se nachází večer kolem 18. hodiny asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (-2,5 mag) je slušně vidět už před devátou večer. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků. Upozorňujeme na trojitý úkaz měsíčků, který nastane 24. ledna, bohužel Jupiter bude nízko a bude už denní světlo. Viz obrázek vlevo.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19. 1. 22:30   20. 1. Europa přechod stínu končí 21:03
Europa přechod měsíce končí 21:53
22. 1. 19:55   22. 1. Ganymed zákryt končí 21:23
24. 1. 21:35   26. 1. Io přechod stínu 0:03-2:20
Io přechod měsíc 0:20-2:37
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká, což je zapříčiněno především absencí aktivních oblastí s většími skvrnami. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa Q2 Lovejoy je na tmavé obloze skvěle viditelná a ve větším triedru ji doprovází asi dva stupně dlouhý ohon a hlava komety má velikost skoro jako Měsíc v úplňku (konkrétně 25'). Mnohem horší je to s její viditelností na příměstské obloze, kde je problém ohon spatřit. Fotograficky se dá ohon komety vysledovat do vzdálenosti 15 a možná až 20 stupňů, jak ukazuje např. fotografie Alana Dyera. Doporučujeme vám jako obvykle čtenářskou galerii našeho webu. Podrobnější vyhledávací mapa k tisku je k dispozici na zadní straně mapy oblohy na leden 2015 (viz. obrázek napravo).

Časově až do dalšího týdne spadá průlet zajímavé blízkozemní planetky kolem naší planety, ale raději na ni upozorníme už nyní. Jedná se o asteroid 2004 BL86 patří mezi ty větší (680 m) a proletí jen třikrát dál, než je vzdálenost k Měsíci. Na obloze bude tedy viditelný i amatérsky a můžete se na jeho pozorování připravit. V noci z 26. na 27. bude jasnější než 10 mag a poletí celkem výhodně vysoko na obloze v souhvězdích jako je Hydra a Rak.

Kosmonautika:

  • Minulý týden jsme zažili dvě události týkající se průzkumu sluneční soustavy. Před deseti lety totiž přistálo pouzdro Huygens na povchu Saturnova měsíce Titan. Druhá zpráva se týká fotografií přistávacího modulu Beagle-2, který se v roce 2003 po přistání už neozval. Zdá se, že důvodem je nerozbalení všech částí sondy a anténa zůstala zakryta.
     
  • A jak že dopadlo přistání prvního stupně rakety Falcon 9 v 1.1? To ukazuje odkazované video. Raketa měla problém se stabilizací, takže plošinu trefila našikmo.
     

Výročí:

  • 23. ledna 1840 (175 let) se narodil fyzik a inovátor v oboru optiky Ernst Abbe. Pravděpodobně se vám vybaví Abbeho okulár nebo Abbeho apochromát. Právě konstrukce apochromátu, který ještě lépe eliminuje barevnou vadu objektivu, jej proslavila nejvíce a to nejdříve u objektivů mikroskopu. Samozřejmě si jej všiml Carl Zeiss z Jeny a tak pomohl zdokonalit vývoj optiky, do té doby odkázané na metodu pokus, omyl. Bývá uváděn také jako inovátor kratší osmihodinové pracovní doby.
     
  • 24. ledna 1990 (10 let) odstartovala japonská sonda Hiten, známá i jako MUSES-C. Byla to první japonská sonda určená k průzkumu Měsíce a v té době první od Luny 24 (1976). Zároveň to byla první sonda vypuštěná někým jiným než SSSR nebo USA. Sonda nesla jen přístroj na hledání množství prachových částic, především v Lagrangeových bodech L4 a L5, ale žádné zvýšené množství nenalezla. Zajímavé byly spíše její orbitální manévry.
     

Výhled na příští týden:

  • dorůstající Měsíc k úplňku
  • blízkozemní planetka 2004 BL86
  • Výročí: Luboš Kohoutek
  • Výročí: Philibert Jacques Melotte

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Hiten


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesíc

Další informace »