Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2013

40. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 2. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 2. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 30. 9. do 6. 10.

Měsíc bude v novu. Večer je vidět Venuše, během noci Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. Vyhlížet můžeme ranní zvířetníkové světlo. Uran je v opozici se Sluncem. ISS zpočátku přelétá na ranní obloze. Kometa ISON prolétá kolem Marsu. Loď Sojuz dorazila k ISS, Cygnus měřil jinak čas, ale nyní již kotví u stanice. Odstartovala nová raketa Falcon 9 a obnoveny byly lety rakety Proton.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v noci na sobotu 6. října v novu. Vzhledem k velmi výhodnému sklonu ekliptiky můžeme ráno vyhlížet jeho tenký srpek a od víkendu také zvířetníkové světlo. To vytváří nápadný kužel směřující šikmo doprava od obzoru a bude vidět zvláště tam, kde směrem na východ nejsou žádná města. Zajímavá možnost na spatření „starého“ Měsíce jen 20 hodin před novem nastává v pátek ráno kolem 6:30 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) už zůstala jedinou večer viditelnou planetou, protože Saturn a Merkur se ztrácí v záři zapadlého Slunce. Venuši najdeme přijatelně vysoko i navečer, kdy je ještě Slunce nad obzorem, pokud zapátráme na předpokládaném místě triedrem. Po zvětšení se ukáže kotouček v první čtvrti. Za soumraku je Venuše krásnou večernicí, ačkoli je jen velmi nízko na západě až jihozápadě.
Během noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách, který je nyní vidět celou noc, neboť je v opozici se Sluncem. Na obě planety je vhodné vzít dalekohled, ačkoli Uran je na tmavé obloze viditelný i okem jako slabá hvězdička.
Ráno máme výborné podmínky pro pozorování planety Jupiter (−2,2 mag), která se nachází v Blížencích a na začátku svítání ji najdeme 50° nad jihovýchodem. Vidět je také planeta Mars (+1,6 mag), která prošla pomezí souhvězdí Raka a Lva.
Pro pozorovatele Jupiteru tu máme upozornění, že do cesty se připlete také jasná hvězda delta Geminorum a tabulku předpokládaných nejlepších průchodů Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku a významné úkazy jupiterových měsíčků (vícenásobný úkaz připadá na sobotu ráno 5. října):

Přechody GRSÚkazy měsíců
1.10. 4:30 5.3. Europa přechod (17:19)–19:46, stín 19:56–22:22
Ganymed zatmění (17:36)–19:58
Io zákryt začíná v 19:48
3.10. 6:05 3.10. Ganymed přechod stínu 4:32–7:29
    5.10. Europa stín 2:46–5:23
Io stín 4:37–6:50, Io měsíc od 5:54
Časy jsou v SELČ.

Slunce je už pokryto skvrnami, jak se sluší, ale aktivita je asi už tradičně nízká. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa ISON, přesněji C/2012 S1, se nyní dostává k planetě Mars. Její očekávaný poměrně blízký průlet ve vzdálenosti zhruba 10 mil. km se odehrává právě na přelomu září a října. To znamená také pohotovost přístrojů na sondách obíhajících kolem planety a snad i pohotovost pro kamery Curiosity, která v minulých týdnech hodně často testovala kameru při snímání hvězd.
Pro naši představu, průlet kolem Marsu proběhne pořád ještě desetkrát dál od povrchu Marsu, než jak těsný průlet se odehraje na konci listopadu nad povrchem Slunce (28. 11. 1 mil. km). Pořád to ale bude šestkrát blíž Marsu, než potom v prosinci při přiblížení k Zemi (26. 12. na 64 mil. km). Průlet kolem Marsu však skrývá jiné příležitosti. Máme zde na oběžné dráze Mars Odyssey, mnohem novější a lépe vybavený Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a evropský Mars Express. Na povrchu planety navíc aktivní roboty Opportunity a Curiosity s lepší kamerou a většími možnostmi pracovat i v noci. Pravda, možnost zachycení komety z povrchu Marsu není velká, ale podle testů ani ne nemožná. Šlo by tedy o první takovou fotografii mimo Zemi. Nejlépe vybaven je MRO, Má totiž na palubě 50cm dalekohled. Otázka je pouze jak přístroj použít, neboť je stavěn na snímání rychle se pohybujícího povrchu krátkými expozicemi, nikoli na dlouhé expozice vesmírného objektu. Pro přirovnání zkusme družici Landsat přeprogramovat na úkoly HST... Nicméně jakákoli data jsou nyní velmi důležitá pro další odhady vývoje komety a proto to stojí za pokus. Navíc příští rok se v říjnu velmi těsně potká s Marsem kometa Siding-Spring, která bude u Slunce vůbec poprvé a spatření jejího jádra by bylo skvělým momentem ve výzkumu komet. I proto je současný test na vzdálenější kometě dobrá příležitost.

Přelety ISS na ranní obloze končí. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 25. září úspěšně odstartovala kosmická loď Sojuz TMA-10M. Tříčlenná posádka Kotov, Rjazanskij a Hopkins doplnila tři další kosmonauty na ISS po šesti hodinách letu.
     
  • Nákladní loď Cygnus společnosti Orbital Sciences zakotvila u ISS až v neděli, protože loď a stanice si původně zcela nerozuměly. Poté, co byla nahrána záplata a počkalo se na přílet Sojuzu, nebylo již spojení pomocí robotické paže žádným problémem.
     
  • Falcon 9 nové generace už je ve vesmíru, takže mise nové rakety společnosti SpaceX byla v neděli úspěšná.
     

Výročí:

  • 1. října 1958 (55 let) začala v USA fungovat agentura NASA. Agentura vznikla podpisem zákona 29. července 1958 a od října formálně začala organizovat americký vesmírný program. Ten nabral na obrátkách poté, co prezident Kennedy vyhlásil v roce 1961, že USA by se měly do konce desetiletí pokusit o dobytí Měsíce. Od té doby se NASA zařadila na špičku vesmírného výzkumu a na té se drží víceméně dodnes.
     
  • 6. října 1893 (110 let) se narodil indický astrofyzik Meghand Saha. Roku 1920 sestavil rovnici, kterou dnes známe jako Sahovu rovnici. Tato rovnice popisuje stupeň ionizace v hvězdných atmosférách. Jeho práce v tomto oboru velmi vyjasnila vztahy mezi spektrem hvězdy a její teplotou, tlakem a složením její atmosféry. Dále umožnila zavést metodu určování teploty hvězdy, včetně množství přítomných prvků.
     

Výhled na příští týden:

  • Tři stíny na Jupiteru
  • Dorůstající Měsíc
  • Drakonidy(?)
  • Výročí: Ejnar Herzsprung
  • Výročí: Pioneer 1
  • Výročí: Wilhelm Olbers
  • Výročí: Apollo 7

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »