Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2011

41. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 12. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 12. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2011.

Měsíc je kolem úplňku a zároveň v odzemí. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce dočasně klesla. Mars je viditelný nejlépe před svítáním.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc: ve středu nad ránem nastává úplněk a odpoledne je Měsíc v odzemí, to je dobrá příležitost k porovnání jeho jasu a velikosti s jinými úplňky letošního roku.

Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem kolem jedné ranní ve výšce asi 53°. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
11. 10. 00:46   11. 10. Európa přechod stín 01:13-03:42, měsíc 02:14-04:34
11. 10. 20:37   12. 10. Európa zákryt konec 22:38
13. 10. 02:24   13. 10. Ió zatmění zač. 04:21, zákryt konec 06:55
13. 10. 22:15   13. 10. Ganyméd zatmění 21:34-23:33, zákryt 23:33-00:47
15. 10. 04:02   14. 10. Ió přechod stín 01:29-03:39, měsíc 01:54-04:02
15. 10. 23:53   14. 10. Ió zatmění zač. 22:50, zákryt konec 01:21
17. 10. 05:40   15. 10. Ió přechod stín 19:58-22:08, měsíc 20:20-22:28
Časy jsou v SELČ.

Mars (1,3 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá téměř 50° vysoko nad východem.

Saturn je tento týden jasnější hvězdičkou, procházející nad zakrytým kotoučem Slunce při pohledu do korónografů SOHO.

Aktivita Slunce byla přechodně nízká. Velmi aktivní oblast, která měla v minulé otočce číslo 11 296, se právě natočila jako 11 314. Před několika dny vyprodukovala ještě na odvrácené straně silné erupce a výrony hmoty z koróny. Uvidíme, zda ji aktivita a skvrny budou doprovázet i tento týden.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Aktivita Drakonid byla letos opravdu citelně vyšší. Stačil kousek jasné oblohy a sem tam se na ní nějaký ten pomalejší meteor objevil. Nejvíce štěstí naproti šla nejspíš expedice, která své počínání shrnula v reportu s příznačným názvem: Oblak Drakonid zasáhl Zemi, 300 meteorů za hodinu. Podle informací mezinárodní organizace IMO je ZHR v maximu dokonce 400, pokud započteme i slabé meteory. V každém případě maximum nastalo ve velmi dobré shodě s předpovědí a i počty částic sedí na předpovědi ZHR mezi 200 a 800.

Večerní přelety ISS začínají až v týdnu následujícím. Předzvěstí je přelet nedělní 10° nad obzorem. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
Stanice ISS pokračuje ranními přelety, většinou mezi 4:30 a 6:30. V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Firma Eutelsat může být s posledními 14 dny spokojena. Nejprve byl úspěšně vypuštěn z oceánské plošiny Sea Launch satelit Atlantic Bird 7 a nyní dokonce pomocí čínské rakety Dlouhý pochod se na svoji orbitu dostal W3C pro oblast Indického oceánu, Afriky a Evropy.
  • Z indické Šrírakoty má 12. 10. odstartovat raketa PSLV s několika družicemi. Satelit Megha-Tropiques bude sloužit k výzkumu atmosféry v tropické oblasti (Indie zde spolupracuje s francouzskou CNES). Dalším bude komunikační družice Orbcomm AIS-Sat-1. Přívažkem budou indické univerzitní nanosatelity SRMSAT a Jugnu.

Výročí

  • 10. října 1846 objevil William Lassell měsíc Neptunu - Triton. Objev následoval 17 dní po samotném objevu planety. Tento velký měsíc obíhá Neptun v opačném směru, než je rotace planety (retrográdní pohyb). Je to nepochybně zajímavé a geologicky aktivní těleso, jak dokázaly snímky fontán pořízené sondou Voyager 2 v roce 1989.
  • 11. října 1871 se narodil otec kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Přestože byl pouze teoretik, správně odvodil princip fungování rakety, nakreslil schéma kosmické lodi se systémem stabilizace a přechodovou komorou a v tomto byly jeho myšlenky na konci 19. století, v době kdy ještě neexistovalo ani letadlo těžší než vzduch s vlastním pohonem, naprosto unikátní.
  • 14. října 1976 odstartoval k Saljutu 5 Sojuz 23. Tato mise se ale k orbitální stanici nedokázala pro poruchu přibližovacího systému připojit a musela se po dvou dnech vrátit na Zem. Ke všemu ještě přistáli místo v kazašské stepi na zamrzlém jezeře a ve vánici.

Mapa oblohy v říjnu a info o Jupiteru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Triton, Ciolkovskij


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »