Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2011

43. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 26. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 26. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2011.

Měsíc je v novu. Jupiter v opozici je viditelný celou noc. Aktivita Slunce se zvýšila. Mars je viditelný ráno.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc: nov nastává ve středu 26. října. Tmavé a dlouhé noci vybízí k pozorování objektů vzdáleného vesmíru. Večer si můžeme prohlížet některé letní objekty, v průběhu noci se nám nabízí nejlépe podzimní obloha s mnoha galaxiemi a nad ránem si vychutnáme zimní a první jarní objekty.

Planety:
Jupiter (-2,9 mag) v Beranu je viditelný celou noc. Vrcholí nad jihem kolem jedné ranní ve výšce asi 52°. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
25. 10. 02:16   27. 10. Európa zatmění zač. 00:36, zákryt konec 03:08
25. 10. 22:07   28. 10. Európa přechod stín 19:44-22:11, měsíc 19:47-22:09
27. 10. 03:53   29. 10. Ió zatmění zač. 02:39, zákryt konec 04:49
27. 10. 23:45   29. 10. Ió přechod měsíc 23:47-01:55, stín 23:48-01:57
30. 10. 01:23   30. 10. Ió zatmění zač. 20:06, zákryt konec 22:17
30. 10. 20:14      
Časy jsou v SELČ, v neděli 30. 10. večer v SEČ.

Mars (1,2 mag) v souhvězdí Lva se kolem půl sedmé ráno nalézá 50° vysoko nad jihovýchodem. Na malinkatém kotoučku lze za dobrých podmínek vidět asi jen polární čepičku popř. náznaky výrazných albedových útvarů.

Aktivita Slunce je stále vysoká a mohla by se ještě zvýšit s tím, jak se na polokouli Slunce natočené k Zemi objevila nová velká skupina skvrn.
Sluneční skvrny si můžete aktuálně zkontrolovat na snímku z družice SDO.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je v souhvězdí Herkula. Její výška nad obzorem se snižuje, ale v době maxima jasu po novém roce bude opět vysoko. Podrobněji k vývoji této komety čtěte v článku Jakuba Černého.

Přelety ISS jsou nyní vidět večer. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Minulý pátek, 21. říjen 2011, je významným dnem v kosmonautice s ohledem na to, že poprvé odstartovala raketa Sojuz mimo území bývalého Sovětského svazu. Stalo se tak z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyáně. Ten se nachází výhodně nedaleko rovníku v Jižní Americe a umožňuje tak díky rotaci Země navýšit nosnost Sojuzu asi o jednu tunu na geosynchronní dráhu. Zároveň nabízí mezistupeň mezi slabší raketou Vega a silnou Ariane 5.
    Spekuluje se, že viditelnost nočních svítících oblak tentýž den večer, mohla souviset se startem této rakety.
  • V neděli 23. října nad ránem došlo k avizovanému zániku družice ROSAT. Přesné místo pádu není známo, pád zatím nikdo neohlásil, nejspíš tedy nastal nad neobydlenými oblastmi.
  • 28. října je v plánu vypuštění rakety Delta 2 z kosmodromu Vandenberg. Ponese velkou družici NPP (výzkum počasí a klimatu polárních oblastí) a šest malých "cubesatů".
  • 30. října by měla odstartovat z Bajkonuru raketa Sojuz-U s lodí Progress M-13M k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Výročí

  • 24. října 1601 (410 let) zemřel v Praze významný dánský astronom Tycho Brahe. V Praze strávil pouze poslední dva roky svého života. Předtím stihl vybudovat skutečnou astronomickou observatoř na dánském ostrově Hven a stal se nejvýznamnějším vizuálním pozorovatelem před érou dalekohledů. Jeho pozorování Marsu sehrála významnou úlohu v určení zákonů o pohybech planet Johannem Keplerem. Čtěte také rozhovor k 400. výročí s Pavlem Najserem.
  • 24. října 1851 (160 let) objevil William Lassell dva měsíce Uranu. Po Tritonu objeveném 10. října 1846, krátce po objevu této poslední planety, se mu podařilo najít měsíce i u planety Uran: Ariel a Umbriel.
  • 24. října 2006 (5 let) proletěl MESSENGER poprvé kolem Venuše. Byl v té době na své dlouhé pouti zakončené třemi průlety kolem Merkuru a nyní je na oběžné dráze kolem nejmenší planety a přináší nám úžasné poznatky o povrchu, vnitřní stavbě i okolí Merkuru.
    Na závěr ještě odkaz na stránku k 1. průletu kolem Venuše.
  • 25. října 1671 (340 let) objevil Giovanni Cassini měsíc Saturnu Japetus. Tento měsíc je známý svojí velmi tmavou a zčásti světlou částí povrchu. Uprostřed měsíce se táhne pěkný hřbet. Je to třetí největší měsíc Saturnu a obíhá poměrně daleko od planety. Díky sklonu dráhy by z jeho povrchu byly prstence dobře viditelné.
  • 25. října 2006 (5 let) odstartovala dvojice sond STEREO. Jedna družice byla vypuštěna na dráhu trochu blíže ke Slunci než obíhá Země a druhá poněkud za zemskou dráhu. Díky tomu se jedna začla za námi opožďovat (STEREO-Behind) a druhá nás začala předbíhat (STEREO-Ahead). V prvních letech po startu umožnila jejich unikátní poloha trojrozměrné sledování Slunce. V roce 2011 se dostaly právě do bodu, kdy byly proti sobě a zároveň tedy kolmo ke spojnici Země - Slunce. Díky tomu můžeme od letošního roku vždy sledovat celý povrch Slunce v UV záření. Za dalších pět let se sondy dostanou za Slunce a začnou se vracet.
  • 27. října 1961 (50 let) uskutečnily Spojené státy první test rakety Saturn I - byl to úspěšný start a výrazný milník ve vývoji lunární rakety Saturn V.
  • 30. října 1981 (30 let) odstartovala sonda Veněra 13 k Venuši. 1. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Sonda prováděla atmosférická měření, snímkovala povrch a dokázala odebrat vzorek půdy, který byl v normálních podmínkách podroben testu uvnitř přistávacího pouzdra. Velmi úspěšná mise trvala více než dvě hodiny, po které předávala data průletové části a po 127 minutách se pro kruté podmínky na povrchu odmlčela.

Mapa oblohy v říjnu a info o Jupiteru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Tycho Brahe, Japetus, Ariel, Umbriel, Stereo, Venera 13


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »