Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2016

44. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 2. listopadu 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 31. 10. do 6. 11. 2016. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Večer, velmi nízko na jihozápadě, zůstává Saturn, Venuše a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn, což je v kontrastu s opakovaně vyšší geomagnetickou aktivitou. Sonda MRO ukázala zbytky po dopadu modulu Schiaparelli, za jehož problémy zřejmě stojí programová chyba.

Obloha

Měsíc byl v novu v neděli 30. října 2016 v 18 h 38 min. SEČ a první čtvrť bude až v pondělí 7. listopadu. Večer 2. 11. bude Měsíc vpravo od Venuše a Saturnu.

Planety:
Venuše (–4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou v Hadonoši a jsou jen velmi nízko na jihozápadě.
Mars (0,4 mag) postupuje východní částí Střelce směrem ke Kozorohu.
Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat téměř celou noc.
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag) v Panně.

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu se téměř nevyskytují skvrny. Přesto jsme v minulém týdnu již podruhé v krátkém období zaznamenali silnější geomagnetické bouře. Polární záře by zřejmě byly slabě vidět i od nás, avšak zakryla je oblačnost. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Tauridy jsou slabší meteorický roj přelomu října a listopadu. Částice Enckeho komety vstupují do atmosféry poměrně pomalu a někdy jsou tak velké, že způsobí pád jasného bolidu. Největší šance na pozorování takového jevu bývá kolem 5. listopadu.

Specialita pro náročné, to je upozornění na Novu Sgr, která nyní září ve Střelci a asi bude rychle slábnout. Více na druhé straně listopadové mapky.

Kosmonautika

  • Přistávací modul Schiaparelli, který dopadl na povrch Marsu neplánovaně volným pádem, byl opět detailně vyfotografován. Přesněji řečeno, vyfotografováno bylo to, co zbylo z jednotlivých částí, protože na místě dopadu samotného modulu je jen kráter a tmavá skvrna. Poslední informace hovoří o možnosti selhání komunikace mezi navigačním software a výškoměrem.
  • Juno funguje opět normálně. Sonda proletěla kolem planety v safe módu a nyní už opět pracuje. Další těsný průlet nastane 11. prosince a mají se sbírat vědecká data. O tom, zda bude také zapálen motor, aby se zkrátila oběžná doba, zprávy zatím nehovoří.

Výročí

  • 31. října 1936 (80 let) byl proveden první úspěšný test raketového motoru právě vznikající Laboratoří tryskových pohonů (JPL).
  • 4. listopadu 1981 (35 let) odstartovala sonda Veněra 14 k Venuši. 5. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Zde provádělo úspěšně fotografický průzkum okolí a navíc odebralo a prozkoumalo vzorek půdy. Činnost ukončily asi po hodině kruté podmínky, které na povrchu Venuše panují (vysoká teplota a tlak).
  • 5. listopadu 1906 (110 let) se narodil významný americký astronom Fred Whipple. Jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou jakési „špinavé sněhové koule“. To znamená, že je považujeme za pevná tělesa složená ze směsi prachu a různých druhů ledu. Whipple je také objevitelem několika komet. Zajímavé uplatnění má jeho vynález nazývaný Whippleův štít – jde o kombinaci jedné předsunuté vrstvy materiálu před tou spodní. Rychle letící částice v kosmickém prostoru se roztříští na vnější vrstvě a tím se zmenší účinek na tu vnitřní. Tento štít lépe chrání družice a orbitální stanice, než dříve používané masivní stínění. Na tomto principu byl vyroben také štít kometární sondy Stardust, která navštívila komety Wild 2 a Tempel 1.
  • 6. listopadu 1966 (50 let) odstartovala sonda Lunar Orbiter 2. Úspěšná sonda podrobně snímkovala povrch Měsíce, včetně míst vhodných pro přistání Apolla. Později ještě posloužila k detekci dopadů mikrometeoritů a měření radiace. Po vyčerpání pohonných látek byla navedena na povrch Měsíce, kam dopadla 11. října 1967.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Mars Global Surveyor
  • Výročí: Edmund Halley
  • Výročí: Gemini 12
  • Výročí: Seth Barnes Nicholson
  • Výročí: František Kadavý
  • Výročí: STS 2, Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lunar Orbiter 2, NASA/JPL, Fred Whipple, Vesmírný týden, Veněra 14


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »