Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2011

46. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 16. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 16. 11. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 14. 11. do 20. 11. 2011.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je viditelný téměř celou noc. Večer je obtížně vidět dvojice Merkur - Venuše. Mars je nejvýše ráno. Za svítání je nad jihovýchodem Saturn a Spica. Slunce vždy stojí za pohled, ať už v bílém světle, nebo v čáře h-alfa. Phobos je pro Rusko zakletý měsíc.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: 18. listopadu nastává poslední čtvrť. Měsíc bude dobře viditelný ráno a dopoledne. 19. listopadu projde asi 7° pod Marsem.

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) v Beranu je viditelný celou noc, kromě rána. Večer už je dobře viditelný nad východem, ale detaily na jeho povrchu lépe vyniknou, když vystoupí výše a světlo od něj prochází slabší vrstvou atmosféry. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 11. 17:35   14. 11. Ió přechod měsíc 20:41-22:49, stín 21:07-23:17
15. 11. 3:31   15. 11. Ganyméd přechod měsíc 1:12-2:46, stín 2:50-4:45
15. 11. 23:22   15. 11. Ió zákryt zač. 17:59, zatmění konec 20:35
16. 11. 19:13   16. 11. Ió přechod měsíc kon. 17:16, stín kon. 17:45
18. 11. 1:00   18. 11. Ganyméd zatmění 16:43-18:38
18. 11. 20:51   18. 11. Európa přechod měsíc 1:28-3:52, stín 2:31-4:58
20. 11. 2:38   20. 11. Európa zákryt zač. 19:39, zatmění konec 23:17
20. 11. 22:30   21. 11. Ió zákryt zač. 1:17, zatmění konec 4:02
Časy jsou v SEČ.

Merkur (-0,2 mag) a Venuše (-3,9 mag) by byli jistě zajímavou dvojicí nad jihozápadem, kdyby u nás neměla ekliptika tak malý sklon vůči obzoru. Přesto se za průzračného podvečera můžeme pokusit hned po západu Slunce vyhledat triedrem Venuši a třeba pod ní zahlédneme i Merkur. Výška nad obzorem však bude pranepatrná (mezi 0 a 4°).

Mars (0,9 mag) v souhvězdí Lva se ráno nalézá 50° vysoko téměř nad jihem. Stále je poměrně blízko nejjasnější hvězdě Lva - Regulu. Na malinkatém kotoučku (7") můžete zkoušet zahlédnout náznaky výrazných albedových útvarů, ale mnohem lépe se to daří za výborných podmínek fotografům, jako například minulý týden Danovi Podrazskému.

Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Panny je poměrně blízko hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jsou pěknou dvojicí pro triedr ve výškách od 10 do 20°.

Slunce je krásně aktivní. Neustále kolísá počet aktivních oblastí se skvrnami. Občas se objeví nějaká větší, která je zdrojem silnějších erupcí. Je třeba se mít na pozoru a sledovat vývoj, třeba se ještě letos na podzim dočkáme další polární záře. O posledním víkendu silným erupcím nic nenasvědčovalo, ale zato byly na povrchu Slunce nezvykle dlouhé filamenty - protuberance promítané na povrch Slunce. S h-alfa dalekohledem jsou snadno viditelné. Jeden filament měl na délku neuvěřitelných 700 tisíc kilometrů.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS začnou ráno v druhé polovině týdne.
V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • 8. listopadu odstartovala z Bajkonuru raketa Zenit-2SB se sondou Fobos-Grunt a malou Yinghuo-1. Nepovedlo se ji však navést na meziplanetární dráhu k Marsu a pokud se nepodaří navázat se sondou spojení a nastartovat motor alespoň do 22. listopadu, je mise ztracena.
    Zdá se, že nešťastný osud potká každou sovětskou nebo dnes ruskou sondu, která se byť jen pokusí zkoumat měsíce Marsu. V roce 1988 takto selhaly obě sondy - Fobos 1 na cestě k Marsu a Fobos 2 po navedení na oběžnou dráhu Marsu, poblíž měsíce Phobos. Na designu sond Fobos byla založena jiná oběžnice Mars 96, která však pro selhání při startu ani neodletěla k Marsu. Osud této sondy je téměř shodný s tou letošní, protože ani tentokrát se nepodařilo po startu na nízkou oběžnou dráhu přejít na meziplanetární. Nezbývá než doufat, že úspěch se dostaví již brzy a to v podobě nejambicióznějšího vozidla připraveného pro povrch červené planety. Mars Science Laboratory - Curiosity - se chystá ke startu 25. listopadu.
  • 14. listopadu ráno úspěšně odstartovala raketa Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-22 s další tříčlennou posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici. Start proběhl podle plánu v 5:14 SEČ a připojení ke stanici je očekáváno ve středu ráno. Snímky z rolování rakety na startovní rampu uveřejnili například na Spaceflightnow.com, záznam startu je v sousedním článku.
  • Loď Shenzhou 8, která se úspěšně spojila se stanicí Tiangong-1 se má vrátit na Zemi 16. listopadu.

Výročí

  • 14. listopadu 1971 (40 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda Mariner 9. Tímto manévrem těsně předběhla sovětské sondy Mars 2 a Mars 3 a stala se prvním tělesem na oběžné dráze červené planety. Po několikaměsíční prachové bouři začala posílat ostré záběry marsovského povrchu.
  • 16. listopadu 2001 (10 let) byla navedena do Lagrangeova bodu L1 sonda Genesis-1. Předpokládáse, že vnější obálka Slunce se příliš nezměnila od doby vzniku sluneční soustavy. Sonda sbírá částice slunečního větru, které poté dopraví zpět na Zemi a vědci doufají, že tak budou schopni zkoumat materiál, ze kterého vznikla naše planetární soustava.
  • 17. listopadu 1966 (45 let) a 2001 (10 let) nastal meteorický déšť Leonid. Starší dobře zdokumentované deště Leonid máme z let 1799, 1833 a 1866, ale nejlépe zdokumentovaný je déšť z roku 1966, k němuž si můžete přečíst řadu očitých svědectví z USA. Doporučuji především report třetí od konce Jamese W. Younga z Kalifornské hvězdárny JPL (Table Mountain Observatory). Popisuje v hodině a půl 12 bolidů, 1000 vyfotografovaných meteorů a až 50 meteorů v jedné sekundě v době maxima. Předpovídá také, že je dobré se dívat 17. listopadu 1999, zda se podobný úkaz nezopakuje. Jak víme, skutečně nastal nejprve v roce 1998 nečekaný hustý roj bolidů a v roce 1999 pak meteorický déšť s frekvencí kolem 1500 meteorů za hodinu. To je mnohem méně, než odhadovaných 150 000 v roce 1966.
    Pěkné meteorické deště přinesly ještě roky 2001 a 2002. Rok 2001 přinesl asi nejhezčí zážitek, neboť nerušil Měsíc, jako o rok později. Pokud nebylo zataženo, dalo se pozorovat asi 300 meteorů za hodinu v Evropě a později v Americe a Asii až 2500 meteorů za hodinu. V roce 2001 byl nad ČR zaznamenán bolid, jehož stopa byla viditelná více než 20 minut. Rok 2002 přinesl ZHR asi 2300 a tak bylo i přes svit měsíce vidět stejně meteorů, jako o rok dříve (asi 50 za 5 minut).
    Z uvedeného je zřejmé, že letos bude padat stěží 20 leonid za hodinu a ačkoli se deště opakují po 33 letech, podle propočtů z přelomu tisíciletí se mají hustější deště vrátit až po roce 2099.

Mapa oblohy v listopadu, Jupiter a zajímavosti ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 9, Leonidy


13. vesmírný týden 2017

13. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Další informace »