Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  46. vesmírný týden 2014

46. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 12. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 12. listopadu 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 10. 11. do 16. 11. 2014

Čeká nás přistání na kometě. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko na jihozápadě Mars, za tmy lze vyhledat také Uran a Neptun. Ráno je pěkně vidět Jupiter a tento týden i Merkur. Aktivita Slunce je střední až vysoká.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. listopadu v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 14. listopadu. Vidět je v druhé polovině noci a ráno.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag) jsou nejlépe viditelné hned večer pomocí dalekohledu. Uran je na tmavé obloze dokonce viditelný jako slabá hvězdička i pouhým okem. Necelý stupeň od něj je jiná hvězda stejné jasnosti, tak by mohla sloužit k potvrzení jeho viditelnosti.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Tento týden máme příležitost pozorovat také Merkur (cca −1 mag). Díky jeho jasu by měl být za svítání snadným cílem k vyhledání nejprve triedrem a pak jistě i pouhým okem. Stačí jen průzračný vzduch směrem k východu.Vychází před šestou hodinou ranní na jihovýchodě.
V zorném poli korónografu LASCO C3 na SOHO lze pozorovat, jak se spolu budou míjet jasná Venuše a mnohem slabší Saturn.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12. 11. 6:30   11. 11. Io přechod končí 1:18
13. 11. 2:20   12. 11. Ganymed zatmění 0:31–4:09
Ganymed zákryt zač. 5:40
14. 11. 8:05   14. 11. Europa přechod stínu zač. 5:26
15. 11. 4:00   16. 11. Europa zatmění zač. 0:25
Io přechod stínu 5:11–7:28
Europa zákryt končí 5:47
Io přechod měsíce zač. 6:26
17. 11. 5:35   17. 11. Io zatmění zač. 2:20
Io zákryt končí 5:55
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se rychle zvýšila s novou aktivní oblastí č. 12205. Skvrny zde jsou menší, ale magnetické pole hodně promíchané, a proto zde nastaly silné erupce, které vrcholily výbuchem X1 v pátek. Protože většina erupcí byla doprovázena výrony hmoty z koróny, je tato oblast případnými erupcemi v tomto týdnu zajímavá i pro obyvatele na Zemi. Dokonce se očekává slabý vliv výbuchu z pátku, ale většina hmoty tehdy mířila mimo Zemi, takže to nebude asi žádné extra divadlo vedoucí k polárním zářím viditelným i u nás. Koncem týdne se objeví stará oblast 12192, která se nám zapsala do paměti obří skvrnou. Uvidíme, co z ní zbylo. Další vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Blíží se historický 12. listopad 2014 a s ním přistání na kometě. Sonda Rosetta by měla v první polovině dne provést manévr, během něhož uvolní přistávací modul Philae a ten by měl v odpoledních hodinách přistát na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Pokud vše půjde podle plánu, měli bychom se o výsledku manévru dovědět více někdy kolem 17:30 našeho času. Rádi bychom vám tento historický okamžik přiblížili formou online přenosu, který by měl běžet od ranních hodin.
     
  • Uplynulý týden přinesl některé nové poznatky ohledně havárií rakety Antares a letadla SpaceShipTwo. Poměrně překvapivým poznatkem z vyšetřování je, že motor SpaceShipTwo pracoval celou dobu správně, ale že došlo k náhlému a především předčasnému sklopení křídel. Vesmírné letadlo je totiž v principu shodné se SpaceShipOne, tedy, když motor dohoří, sklopí se křídla do konfigurace podobné, jako je tomu u badmintonového míčku, přičemž stroj takto padá zpět do atmosféry a účinně se brzdí, přičemž křídla postupně mění konfiguraci zpět do polohy známé u letadel. Překvapením však je, že k vyklopení křídel došlo nedlouho po startu motoru, protože z dosud neznámých příčin byly odjištěny ovladače, které mají toto na starosti.
    Naopak asi málokoho překvapí, že příčinou havárie rakety Antares byl vadný raketový motor. Jednak se vědělo, že k podobné havárii došlo při zkouškách jiného motoru v květnu a potom je třeba také připomenout, že jde o staré ruské motory ze sovětského lunárního programu, které zakonzervované odkoupila společnost Orbital Sciences. Firma oznámila, že s těmito motory končí. Ovšem bude zajímavé, jakým způsobem se pokusí dodržet smlouvu s NASA o vynášení materiálu na ISS pomocí lodí Cygnus.
     
  • Pokud nedojde k žádným změnám, měla by hned v pondělí 10. listopadu přistát v kazašské stepi kosmická loď Sojuz TMA-13M. Na její palubě bude trojice kosmonautů z Mezinárodní vesmírné stanice.
     

Výročí:

  • 12. listopadu 1924 (90 let) se narodil francouzský astronom a balónový letec Audouin Dollfus. Pracoval na observatoři Meudon u Paříže a také na známé horské observatoři Pic du Midi. Jeho zájmem bylo studium objektů sluneční soustavy v polarizovaném světle. Tímto způsobem například ještě před návštěvou Marsu kosmickými sondami uvažoval, z čeho by mohl být tvořen jeho povrch. Nejlépe mu na pozorovaná data sedělo složení z oxidů železa. Gerard Kuiper jej tehdy přesvědčoval, že data by lépe odpovídala vyvřelým horninám, ale pozdější pozorování dala za pravdu Dollfusovi. Z pozorování na Pic du Midi také uvažoval velmi slabou atmosféru Merkuru a na jeho povrchu identifikoval některé albedové útvary až do rozměrů pod 500 km. Z pozorování polarizovaného světla také dokázal, že Měsíc nemůže mít atmosféru. V roce 1966 objevil malý měsíc Saturnu Janus. Využil faktu, že prstence byly tehdy natočeny svojí rovinou k dráze Země a proto jakoby téměř zmizely. Z jeho záznamů je zřejmé, že možná zaznamenal i Epiméthea, který je na stejné dráze jako Janus, ale nevšiml si, že jde o dva odlišné satelity. Se svým otcem podnikal také lety balónem. Při tom stanovili některé světové rekordy a jako první také přinesl pozorování Marsu ze stratosféry.
     
  • 14. listopadu 1969 (45 let) odstartovala k Měsíci mise Apollo 12. Astronauti Pete Conrad a Alan Bean poté úspěšně přistáli 24. listopadu na rozhraní Moře poznaného a Moře ostrovů. Na oběžné dráze na ně čekal Richard Gordon. Kosmická loď přistála jen několik desítek metrů od sondy Surveyor 3, která zde měkce dosedla dva roky před Apollem. Astronauti z ní mohli odmontovat některé díly a dovézt je zpět na Zemi.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc bude kolem novu
  • Maximum Leonid
  • Výročí: Cobe
  • Výročí: Swift
  • Výročí: Edwin Hubble

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Audouin Dollfus, Apollo 12, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »