Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2017

48. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 29. listopadu 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 11. do 3. 12. 2017. Měsíc bude v úplňku. První polovina noci nabízí planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars a Jupiter. Venuše a Saturn už jsou blízko Slunci. Ke startu se po dlouhé době chystá kosmodrom Vostočnyj na východě Ruska. Naopak stále odkládaná Zuma byla odložena úplně, snad na polovinu prosince. Před 150 lety, 3. prosince 1867, se narodil významný český astronom František Nušl.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 3. prosince v 16:47 SEČ.

Planety: V první polovině noci jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) a Uran (5,7 mag), jenže tento týden do oblohy nedaleko nich září jasný dorůstající Měsíc. Vyhledání Neptunu nicméně pomáhá blízká hvězda lambda Aquarii, která má solidní jasnost 3,7 mag. Neptun je asi 40 úhlových minut pod ní. Uran je také dobře umístěn ve vrcholu trojúhelníka s hvězdami omikron a mí v Rybách.
Před svítáním je vidět nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy Spica a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká, povrch je beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 89: Zákryt hvězdy planetkou Dynamene (27. 11. 2017)

V původním seznamu stovky astronomických událostí roku 2017 byl zařazen zákryt hvězdy planetkou Melete o dva dny dříve (25. 11. 2017). Ale předpovědi těchto úkazů se s časem upřesňují a přibývají i další. Takže po zralé úvaze padla volba na zákryt hvězdy TYC 5528-00392-1 (8,9 mag) planetkou (200) Dynamene. Hlavním důvodem je jasnost zakrývané hvězdy, která umožní, aby se sledování úkazu bez problémů zúčastnili i zájemci s malými dalekohledy.

Zákryt hvězdy planetkou Dynamene, mapka pro Evropu Autor: IOTA
Zákryt hvězdy planetkou Dynamene, mapka pro Evropu
Autor: IOTA
Dle předpovědi upřesněné 4. července 2017 S. Prestonem (IOTA), projde stín planetky v průběhu několika sekund (trvání 3,8 s na centrální linii) kolem času 5:26:30 UT přes centrální Evropu. Bude to tedy již na začátku nautického svítání, ale při jasnosti hvězdy kolem 9 mag by její vyhledání (ještě za tmy) a sledování nemělo být větším problémem.

Mapka pro zákryt hvězdy planetkou Dynamene 27. 11. 2017 Autor: Hvězdárna Rokycany
Mapka pro zákryt hvězdy planetkou Dynamene 27. 11. 2017
Autor: Hvězdárna Rokycany
Centrální linie zákrytu kopíruje naši jihozápadní hranici a projde hřebenem Českého lesa a Šumavy. Na naše území zasahuje tedy svou severní polovinou a při šířce pásu 160 km projde Karlovarským, Plzeňským a Jihočeským krajem. Stín se ale může samozřejmě mírně posunout a bez šance tak nejsou ani pozorovatelé nacházející se severněji od uvedené oblasti. Teoretickou dráhu stínu je možné si prohlédnout na připojeném obrázku.
Při předpokládaném průměru planetky 131 km bude mít centrální zákryt trvání 3,8 s a očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt, bude 5,2 mag, takže v okamžiku zákrytu nám pozorovaná dvojice prakticky zmizí. Dostatečná bude i výška úkazu nad obzorem (h=26°; A=146°). Jak už bylo zmíněno, rušit by částečně mohl jas oblohy, když vycházející Slunce bude už jen 11° pod obzorem. Veškeré další potřebné údaje o úkazu lze vyčíst z připojené grafické předpovědi.

Pozorování č. 90: Meteorický déšť komety 46P/Wirtanen? (30. 11. 2017)

Setkání s drobnými částečkami materiálu uvolněnými z periodické komety 46/P Wirtanen (perioda 5,44 roku) může vrcholit 30. listopadu kolem 6:06 UT, což upřednostňuje oblast západního Pacifiku. Sprška by mohla být aktivní několik dnů mezi 29. listopadem a 1. prosincem 2017. Mělo by se jednat o materiál, který se z komety uvolnil v letech 1915 a 1934. Tyto úlomky by měly podle známého odborníka na proudy meteoroidů M. Maslova procházet oblastí se středem 0,00019 až 0,00068 au od Země. Odhadovat zenitovou hodinovou frekvenci si nikdo nedovolil. V letošním roce by ale zatím stále dosti málo prozkoumaný proud mohl způsobit neočekávané a rychlé změny ZHR. Z některého místa může být vidět krátké mohutné vzplanutí aktivity, odjinud neuvidí pozorovatelé nic.
Radiant možného roje komety Wirtanen se nachází východně od západní ryby souhvězdí Ryb (RA = 0 h 36 min; DE = +9°). Tato oblast na konci listopadu vrcholí pro střední Evropu necelých 50° nad jihem kolem 20. hod SEČ (29. 11.) a k obzoru se dostává již kolem půl třetí ráno, tedy ještě dlouho před očekávaným maximem. Další špatnou zprávou je pozice Měsíce. Ten se ve fázi krátce před úplňkem (84 %) promítá pouhých 20 stupňů východně od radiantu, což dále komplikuje možnost úspěšného pozorování.
Meteory z komety Wirtanen budou do zemské atmosféry narážet rychlostí pouhých 14,9 km/s, což je dáno, že Zemi prakticky budou dohánět. To dává předpoklad na možnost vidět dlouhé, velkolepé záblesky „padajících hvězd“.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Překvapením kolem plánované tajné mise Falconu 9 s misí Zuma není konec. Raketa byla úplně odklizena z rampy do hangáru, pravděpodobně kvůli nespecifikovanému problému s aerodynamickým krytem. SpaceX mezitím začala na rampě 39A dělat další přípravy pro Falcon Heavy. Nyní mají být ovšem v plánu i další starty, například mise Dragonu k ISS a je otázkou, zda nepoletí z už opravené rampy SLC-40. Musíme si na informace počkat. Jisté je, že na misi Dragonu nemá problém s aerodynamickým krytem vliv, proto by 29. listopadu měl proběhnout statický zážeh a 4. prosince je v plánu start.
  • V úterý 28. 11. je v plánu start rakety Sojuz 2-1B s meteodružicí Meteor-M č. 2 a řadou menších družic. Půjde po dlouhé době o start z kosmodromu Vostočnyj na východě Ruska.
  • Další dva starty pak očekáváme 2. prosince. Z Plesecku by mělo jít o start rakety Sojuz 2-1B s vojenskou družicí řady Kosmos a z čínského kosmodromu Jiuquan by měla odstartovat raketa CZ-2D s družicí Yaogan-31.

Výročí

  • 28. listopadu 2002 (15 let) odstartoval alžírský mikrosatelit AlSat 1. Byl to první satelit tohoto státu, měl hmotnost 90 kg. Satelit byl postaven ve spolupráci s Brity.
  • 29. listopadu 1967 (50 let) odstartoval první australský satelit WRESAT. Zkratka Weapons Research Establishment Satellite souvisí s organizací, která jej navrhla, společnosti pro obranu a vývoj nových technologií. O historii testů v Austrálii pojednává pěkná kniha, která je k dispozici v PDF.
  • 3. prosince 1867 (150 let) se narodil významný český astronom, spoluzakladatel hvězdárny v Ondřejově, jeden ze zakládajících členů ČAS a její dlouholetý předseda, František Nušl. 7. prosince 2002 po něm byla pojmenována Hvězdárna v Jindřichově Hradci, kde se narodil. Jeho nadání pro astronomii jej provádělo celým jeho životem, ačkoli se mezitím zabýval i mnoha jinými činnostmi. Česká astronomická společnost také uděluje ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách, zvanou Nušlova cena.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Největší úplněk během roku 2017
  • 100 pozorování: Zákryt Regula Měsícem
  • Výročí: Vanguard (selhání)
  • Výročí: Apollo 17
  • Výročí: Vznik České astronomické společnosti

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: František Nušl, WRESAT, AlSat, Vesmírný týden


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »