Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2014

49. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 3. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 3. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 1. 12. do 7. 12. 2014

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je nízko na jihozápadě Mars. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. V noci na úterý bude zajímavé zkusit vyčekat nějaký meteor z roje Phoenicid. Čekáme testovací let lodi Orion, start 4. prosince by měla obstarat výkonná raketa Delta IV Heavy. K asteroidu by měla odstartovat japonská Hayabusa-2.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v sobotu 6. prosince. Hned v pondělí večer potkává Měsíc Uran, ale počasí bude asi proti pozorování.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Pozorovatelný je slušně už kolem půlnoci. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 12. 4:40   2. 12. Europa přechod stínu (23:55)–2:49
Europa přechod měsíc 2:22–5:17
Io přechod stínu 3:25–5:42
Io přechod měsíc 4:37–6:54
5. 12. 0:30   3. 12. Io zatmění zač. 0:36
6. 12. 6:20   4. 12. Europa zákryt končí 0:00
Ió přechod stínu končí 0:10
Ió přechod končí 1:21
8. 12. 7:55   7. 12. Ganymed přechod stínu 2:27–6:05
Ganymed přechod měsíc zač. 7:07
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je stále nízká, během týdne se však rozvinuly dvě oblasti se skvrnami, které prochází kolem středu slunečního kotouče, takže se zde nějaké erupce slabší kategorie dají očekávat. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

V pondělí večer bude zajímavé pokusit se spatřit nějaký meteor z roje Phoenicid. Problém předpovědi je, že neznáme aktivitu komety v letech 1909 nebo 1925, ale dá se očekávat, že byla nízká, když kometa v tomto období nebyla pozorována. Tím pádem je nejisté, jak to dopadne, protože Země projde hypotetickou vlečkou meteoroidů, které se případně mohly při tomto návratu komety uvolnit. Pokud by nějaké vstoupily v noci na úterý do atmosféry, měly by zdánlivě vylétat ze souhvězdí Pece a jejich stopy vzhledem k nízké poloze radiantu by byly velmi dlouhé. Meteory by navíc měly být prakticky nejpomalejší možné, rychlost kolem 10 km/s. Případné negativní pozorování by bylo důkazem, že mateřská kometa byla už v té době málo nebo vůbec aktivní. Zajímavostí je, že souhvězdí Fénixe u nás prakticky nevychází nad obzor. Letos je však radiant posunut na sever jen 10° jižně od jasné dvoumagnitudové hvězdy Deneb Kaitos na jihu Velryby. Vysvětlení šance na pozorování i u nás je v odkazovaném článku. Roj měl dosud jediné zvýšení aktivity v roce 1956 díky setkání Země s vlečkami z 19. století, kdy kometa/asteroid byla opravdu aktivní.

Kosmonautika:

  • Na 3. prosince v 5:22 SEČ byl prozatím z důvodu počasí odložen start sondy Hayabusa-2 k asteroidu. Japonská agentura JAXA plánuje přenos startu rakety H-IIA z Tanegashimy na internetu.
     
  • 4. prosince se má uskutečnit dlouho očekávaný zkušební let chystané americké lodi Orion. Raketa je připravena, jak si můžete prohlédnout na fotografiích. Pěkný přehled o celé misi vám dá článek Orion od A do Z, který najdete v překladu na Kosmonautix.cz.
     

Výročí:

  • 1. prosince 1959 (55 let) byl poprvé pořízen barevný snímek Země ze vzdálenějšího vesmíru. Postarala se o to střela/raketa Thor, která sloužila k výzkumným letům i k vojenským účelům. Výsledek pokusu byl znám až v únoru 1960, když návratová kapsle dopadla do oblasti Baham. Kvalitnější snímky celé Země potom pochází až z konce šedesátých let.
     
  • 3. prosince 1904 (110 let) byl objeven Jupiterův měsíc Himalia. Měsíc má nepravidelný tvar, ale svými rozměry kolem 80 km se řadí mezi největší z malých měsíců, kterých je kolem Jupiteru několik desítek. Do roku 1975 se jmenoval Jupiter VI, byl tedy teprve šestým tehdy objeveným měsícem největší planety. Obíhá daleko od planety, dráha se mění vlivem gravitace Slunce a planet a oběh mu proto trvá 251 dní.
     
  • 4. prosince 1639 (375 let) byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce. Jeremiah Horrocks, který přechod správně předpověděl, jej pozoroval již 24. listopadu 1639 podle tehdy platného Juliánského kalendáře.
     
  • 4. prosince 1959 (55 let) byl pomocí rakety Little Joe 2 realizován „skok“ makaka Sama na kraj vesmíru. Raketa dosáhla výšky 88 km, takže technicky vzato do vesmíru nedoletěla, ovšem umožnila otestovat hmotnostní maketu lodi Mercury a otestovat vliv letu na živý organismus.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum roje Geminid
  • Výročí: XMM-Newton
  • Výročí: Helios-A

Mapu oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF připravujeme...,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Přechod Venuše


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »