Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2017

49. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 6. prosince 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 12. do 10. 12. 2017. Česká astronomická společnost slaví 100 let. Měsíc bude v poslední čtvrti. 8. 12. dojde k zákrytu hvězdy Regulus. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Rusové vypustili úspěšně dvě rakety Sojuz 2, ale ačkoli raketa pracovala dobře, v případě jednoho startu selhal urychlovací stupeň. SpaceX úplně uzemnila raketu k misi Zuma, mezitím provádí přípravy ke startu Falconu Heavy, který však nejspíš sklouzne do roku 2018. Tento týden by však měla letět raketa Falcon 9 s lodí Dragon k ISS a to z opravené rampy SLC-40.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 10. prosince v 8:51 SEČ. Výhodný zákryt Regula Měsícem nás čeká v pátek 8. prosince před půlnocí. Nejjasnější hvězdu ze Lva začne Měsíc zakrývat po 22:15 SEČ. V té chvíli však bude jen pár stupňů nad obzorem. Výstup proběhne pár minut po 23. hodině ve výšce asi 11° nad východním obzorem.

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním je nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Ačkoli v týdnu jsme mohli dokonce jednu malou skvrnku zahlédnout, aktuálně je povrch opět beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 91: Největší úplněk roku 2017 (4. 12. 2017)

Úplněk, který nás čeká 3. prosince letošního roku, je jediným „superúplňkem“ za uplynulých 12 měsíců. Při tomto úplňku se totiž Měsíc na své oběžné dráze dostane k Zemi na vzdálenost 357 987 km. Podle astrologa Richarda Nolleho, který tento termín začal jako první používat, je „supermoon“ definován jako úplněk, při němž je Měsíc v blízkosti (90 %) nejbližšího bodu oběžné dráhy kolem naší planety (prigeu). Jinými slovy Měsíc musí být Zemi blíže než 362 000 km.

Nejmenší a největší úplněk 2017 v porovnání
Nejmenší a největší úplněk 2017 v porovnání
V prosinci nastane konkrétně situace, při níž budou od sebe měsíční úplněk a měsíční perigel časově vzdáleny jen necelý jeden den. Úplněk nastává 3. prosince v 15:47 UT, přičemž vzdálenost Země–Měsíc bude 357 987 km, a perigelem Měsíc projde 4. prosince v 8:42 UT s odstupem od naší planety 357 492 km.

V kontrastu s tím je situace, která nastala 8., respektive 9. června 2017. To Měsíc prošel apogeem (odzemím) ve vzdálenosti 406 401 km a úplňkem, kdy se nacházel 406 268 km od Země. Rozdíl velikosti superúplňku a nejmenšího úplňku roku 2017 je nejlépe patrná z připojeného obrázku. Velkého Měsíce si užijeme ještě i na začátku roku 2018. V lednu superúplněk nastává dokonce dvakrát, 2. (356 846 km) a 31. ledna (360 199 km), přičemž perigel přichází pouze s odstupem jediného dne (1. a 30. 12. 2018). Druhý úplněk v měsíci je pak nazýván také „modrý Měsíc“ a k dovršení své zajímavosti v rámci něho dojde k úplnému zatmění Měsíce. To však s ohledem na jeho geometrii pro nás ve střední Evropě nebude zajímavé a odehraje se pod naším obzorem.

Pozorování č. 92: Zákryt Regula Měsícem (8. 12. 2017)

V pátek později večer 8. prosince 2017 nás čeká zákryt nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva – Regula – Měsícem. Jak je patrné z připojeného obrázku, bude zákryt pozorovatelný ve večerních hodinách ze střední a východní Evropy, a následně kolem půlnoci a rána místního času ze severních oblastí Asie.

Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017, mapa viditelnosti
Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017, mapa viditelnosti
V čase úkazu bude Měsíc krátce před poslední čtvrtí, které dosáhne 10. 12. Úhlová vzdálenost Měsíce od Slunce bude činit 107°, jinými slovy Slunce bude v čase úkazu hluboko pod obzorem a sledování zákrytu nebude rušit. Větší problémy ale bude přinášet malá výška Měsíce a Regula nad obzorem. Ke vstupu totiž dochází pouhé 3° nad severovýchodním horizontem, velice krátce po východu obou těles. Výstup za neosvětlenou stranou Měsíce se odehraje již o něco výš, ale stále budeme pozorovat pouhých 10° nad východo-severovýchodním obzorem.

Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017, časy pro Rokycany
Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017, časy pro Rokycany

Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017
Zákryt Regula Měsícem 8. 12. 2017
V připojené tabulce zájemci naleznou veškeré údaje, potřebné pro sledování tohoto zajímavého zákrytu snadno dostupného, za ideálně jasného počasí nad východním horizontem, i pomocí triedru.

Další zákryt Regula nastane již 5. ledna 2018, ale příliš se netěšte. K úkazu dojde na denní obloze a uvidíme pouze vstup za osvětlený okraj Měsíce ve výšce 7° nad západním obzorem. Výstup už se odehraje pod naším horizontem. A kdy příště? 29. března 2026 večer. Takže, dovolí-li to oblačnost, neváhejte a podívejte se!

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Jak bylo řečeno v úvodníku, Rusové sice měli dva úspěšné starty rakety Sojuz 2-1B, jenže v prvním případě s družicí Meteor-M a dalšími malými družicemi došlo k chybě na horním stupni Fregat a start tak skončil neúspěchem a shořením družic nad Atlantikem.
  • Čína úspěšně vypustila družici určenou na dálkový průzkum země. Raketa CZ-2D vynesla Yaogan-31 (též LKW-1) v sobotu 2. prosince. Podle všeho jde o vojenský snímkovací satelit.
  • Tento týden bychom se už definitivně měli dočkat startu Falconu 9 s nákladní lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-13 k ISS. Došlo k odkladu startu na 8. prosinec, ale na oplátku zase můžeme očekávat premiéru opravené rampy SLC-40, kde došlo loni v září k explozi rakety s družicí AMOS-6 a rampa byla výrazně poničena.
  • Společnost Rocket Lab chystá na Novém Zélandu druhý start rakety Electron. Na palubě budou tři malé cubesaty. Nejbližší plánovaný termín startu je v noci na 8. prosince.
  • Za zmínku též stojí, že NASA poslala směrem k Voyageru 1 signál, aby na chviličku zkusil aktivovat trysky orientačního systému, který byl naposledy použit v roce 1980. A ty zafungovaly bezchybně. Sonda by díky tomu mohla být schopna orientovat svoji anténu k Zemi o nějaké dva až tři roky déle. Doposud na udržování směru antény stačily stabilizační trysky, ale ty už začínají být značně opotřebované a tak řešení orientace pomocí trysek, které dávají větší impulz a sloužily k větším změnám orientace sondy, je výborný nápad.

Výročí

  • 6. prosince 1957 (60 let) došlo v přímém televizním přenosu k selhání rakety Vanguard s plánovanou první americkou družicí. Raketa sice zažehla motory, ale vznesla se pouze 1,2 metru nad startovní rampu, aby se posléze pomalu zřítila a explodovala.
  • 7. prosince 1972 (45 let) odstartovala poslední lidská výprava k Měsíci, mise Apollo 17 . Na palubě byl také Eugene Cernan, astronaut s českými předky. Proto se na Měsíc dostala i československá vlajka, kterou nyní najdete na patě ondřejovského dvoumetru. 13. prosince 1972 zanechal Cernan jako poslední člověk na Měsíci své stopy. Od té doby se člověk nevydal dále, než kousíček nad Zemi, na orbitální stanice.
  • 8. prosince 1917 (100 let) proběhla ustavující valná hromada a tímto dnem tak začíná dnes už stoletá historie České astronomické společnosti. Hned ze začátku se přihlásilo asi 100 členů a z toho kolem padesátky jich bylo na valné hromadě také osobně přítomno. I po devadesáti pěti letech je ČAS významným pojítkem mezi astronomy na našem území i v zahraničí. Má ve svých základech a historii jména mnoha významných astronomů. Pod její hlavičkou probíhá mnoho akcí, propaguje astronomii v médiích, provozuje webový portál s astronomickou tématikou v češtině, připomíná nám významné osobnosti české astronomie a podporuje mladé začínající astronomy.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Zákryt hvězdy planetkou Isolda
  • 100 pozorování: Maximum meteorického roje Geminid
  • 100 pozorování: Planetka Massalia v opozici
  • Výročí: Kristian Olaf Birkeland
  • Výročí: Pioneer 8
  • Výročí: Mariner 2
  • Výročí: Edward Emerson Barnard
  • Výročí: Arthur C. Clarke

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: 100 let ČAS, Česká astronomická společnost, Apollo 17, Vanguard, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pravé parhelium

Pravé parhelium

Další informace »