50. vesmírný týden 2017

Obloha

Měsíc bude v novu až následující pondělí 18. prosince v 7:30 SEČ, nyní je krátce po poslední čtvrti. Na ranní obloze se postupně setká s planetami. Ve středu ráno utvoří trojúhelník s Marsem a hvězdou Spica. O den později bude uprostřed na špičce trojúhelníku s planetami Mars a Jupiter. Ještě v pátek 15. 12. bude 7° od Jupiteru a bude z něj už celkem pěkně tenký srpek. V sobotu ráno po sedmé hodině by velmi tenký srpek mohl být vidět celkem vysoko (téměř 10°) nad jihovýchodem a to i v době, když ještě Slunce bude hlouběji, jak 6° pod obzorem.

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním je nad jihovýchodem Mars (1,7 mag) v souhvězdí Panny a níže ve Váhách je Jupiter (–1,7 mag).

Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Vždy se na chvilku nějaká malá skvrnka objeví, ale jinak zůstává povrch čistý, beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 93: Zákryt hvězdy planetkou Isolda (11. 12. 2017)

Dle předpovědi upřesněné 15. října 2017 S. Prestonem (IOTA), projde stín planetky Isolda 11. prosince 2017 před půlnocí v průběhu několika sekund kolem času 23:40 SEČ přes centrální Evropu. Jedná se o velice zajímavý úkaz, jehož předpověď dává reálnou šanci prakticky všem našim pozorovatelům. Stín protne od severovýchodu na jihozápad praktické celé území České republiky (viz připojený obrázek).

Příznivé budou i geometrické podmínky. Slunce bude krátce před místní půlnocí samozřejmě hluboko pod obzorem, na obloze nás nebude rušit ani Měsíc, který je také pod obzorem. K tomu výška dvojice dosahuje v čase zákrytu téměř 60° na jihozápadním nebi (A=210°). Při předpokládaném průměru planetky 143 km bude mít centrální zákryt teoretické trvání 16,5 sekundy a očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt, bude dostačujících 0,6 mag, takže v okamžiku zákrytu nám pozorovaná dvojice znatelně sníží svou součtovou jasnost, i když nezmizí z našeho dohledu. Veškeré další potřebné údaje o úkazu lze vyčíst z připojené grafické předpovědi.

Pozorování č. 94: Maximum meteorického roje Geminid (14. 12. 2017)

Ke každoročně nejsilnějším meteorickým rojům se řadí právě prosincové Geminidy. Geminidy jsou rojem spojeným s neobvyklým mateřským tělesem – planetkou Phaethon. Jedná se v současné době o pravděpodobně nejspolehlivější roj se zenitovou hodinovou frekvencí 120 létavic. Aktivita roje je každoročně ohraničena daty 4. až 17. prosince s maximem kolem 14. 12. Nejinak tomu bude i letos a odhadovaná nejvyšší frekvence je stanovena na čtvrteční ranní hodiny 14. prosince 2017 (cca 6:30 UT). Trvání zvýšené aktivity je u tohoto roje ale poměrně dlouhé a trvá prakticky celý jeden den, takže vyšších počtů „padajících hvězd“ si mohou užít pozorovatelé na celé zeměkouli. Radiant roje leží v souhvězdí Blíženců nedaleko jedné z dvou nejjasnějších hvězd – Castora, takže se nad obzor dostává již za soumraku a v průběhu noci putuje oblohou.

Geminidy jsou meteory střední rychlosti a se Zemí se setkávají při rychlosti 34,6 km/s. Zvláštností roje jsou pak meteory s nazelenalou barvou. Předpokládaným zdrojovým tělesem roje je planetka Paheton, kterou si v těchto dnech můžeme také prohlédnout, protože prolétne relativně blízko Zemi a je už v dosahu amatérských dalekohledů (viz druhá strana mapky).

A jaké budou letos pozorovací podmínky? Mimořádně příznivé. V tomto ohledu je pokaždé nejdůležitější informace týkající se fáze Měsíce a ta nám skutečně nahrává. V čase maxima je Měsíc pouhé necelé čtyři dny před novem (18. 12. 2017 ráno) a na oblohu se bude v podobě úzkého couvajícího srpku dostávat až v samém závěru noci. Lze tedy jen doporučit využít minimálně prakticky celou noc ze 13. na 14. prosince ke sledování či fotografování tohoto nádherného nebeského představení.

Pozorování č. 95: Planetka Massalia v opozici (17. 12. 2017)

Asteroid (20) Massalia je velká a poměrně jasná planetka typu S hlavního pásu. Současně je také největším členem asteroidů rodiny Massalia. V polovině prosince se dostává do nejvhodnějších podmínek pro své sledování. 17. 12. 2017 prochází opozicí se Sluncem a nad obzorem ji nalezneme prakticky po celou noc. Kolem místní půlnoci se dostává nejvýš nad jižní obzor a spatříme ji přibližně 62° vysoko, na hranici mezi ekliptikálními souhvězdími Blíženců a Býka (východně od jižního rohu). Při jasnosti 8,4 mag ji budeme mít možnost vyhledat i triedrem či malým dalekohledem.

Objevitelem Massalie je italský astronom Annibale de Gasparis (19. září 1852, Neapol). Jen o jednu noc později ji nezávisle našel také Francouz J. Chacornac v Marseille. To má pak přímou souvislost s následným pojmenováním objektu, protože jde o latinské jméno pro přístav Marseille.

Planetku dosud nenavštívila žádná sonda a naše informace o ní proto pocházejí pouze z pozemských sledování. Mimo jiné se také podařilo získat již čtyři pozitivní měření časů zákrytů hvězd touto planetkou. Třikrát měli štěstí pozorovatelé v Japonsku (2. 12. 2003, jedna tětiva; 22. 4. 2009, dvě tětivy a 9. 10. 2012, 5 tětiv v jižní části profilu) a jednou v USA (9. 4. 2012, jedna tětiva). Z těchto pozorování byl odvozen přibližný průměr planetky na 132 km. Jejich pomocí byl současně vybrán nejvhodnější tvar vytvořený z modelování Massalie odvozených ze změn světelné křivky.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

• Společnost Blue Origin má podle dostupných informací provést 11. 12. bezpilotní let nové kabiny a rakety New Shepard určené pro krátké skoky do vesmíru pro turisty. Mělo by jít o let po 18 měsících odmlky. Pokud půjde vše dobře, mohli by se turisté vydat na krátký skok do kosmu už zhruba do roku až roku a půl.
• SpaceX pracuje na obou floridských rampách opravdu usilovně. A tak jsme se jednak dočkali informací o dalších úpravách rampy 39A (té, ze které startovaly např. mise Apollo k Měsíci) a jednak o přípravách startu na rampě SLC-40. Díky tomu, že obě rampy se vrací do provozu, bude moci proběhnout v budoucnu více startů a hlavně nás brzy z kraje roku 2018 čeká test rakety Falcon Heavy. Nyní je ale aktuální plán, že z rampy SLC-40 poletí Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Zásobovací mise CRS-13 má plánovaný start v úterý odpoledne našeho času.
• 10. prosince má startovat v Číně raketa CZ-3B s geostacionární družicí Alcomsat. V noci na úterý pak má dojít k druhému testovacímu letu rakety Electron. Ještě v úterý by kromě Falconu 9 měla letět evropská Ariane 5 s dalšími čtyřmi družicemi navigačního systému Galileo.
• Dění kolem stanice ISS nebude konec, protože už ve čtvrtek 14. 12. se má kosmická loď Sojuz MS-05 s částí posádky Expedice 53 oddělit od ISS a přistát na Zemi. V neděli 17. 12. v 8:20 SEČ má potom odstartovat Sojuz MS-07 s dalšími třemi kosmonauty.

Výročí

• 13. prosince 1867 (150 let) se narodil norský vědec Kristian Olaf Birkeland . Na přelomu 19. a 20. století organizoval měření el. proudu ve vysokých zeměpisných šířkách. Všiml si souvislosti erupcí na Slunci a polárních září. Podle chování svazku elektronů v katodové trubici při přiblížení magnetu správně určil, že podobně se chová zemské magnetické pole vůči částicím přilétajícím od Slunce. Tím popsal jevy polárních září tak, jak je chápeme dnes.
• 13. prosince 1967 (50 let) odstartovala sonda Pioneer 8. Na rozdíl od pozdějších průzkumníků planet byla tato sonda určena pouze k výzkumu meziplanetárního prostoru na dráze mezi Marsem a Zemí.
• 14. prosince 1962 (55 let) proletěla sonda Mariner 2 kolem Venuše. Zjistila, že na Venuši panují pod oblačnou pokrývkou velmi drsné nehostinné podmínky. Za vysokého tlaku a teploty zde nemůže existovat život. Tím byly vyvráceny poslední naděje na Venuši jako dokonalou sestru naší planety.
• 16. prosince 1857 (160 let) se narodil americký astronom a průkopník astrofotografie Edward Emerson Barnard. V roce 1892 objevil tehdy pátý Jupiterův měsíc Amalthea (objev po cca 300 letech od Galilea, poslední objevený měsíc pouhým okem bez fotografie). V témže roce si při pozorování výbuchu novy všiml emisních čar a z nich usoudil, že jde o druh vesmírné exploze. Od nástupu na Yerkesovu observatoř se věnoval hlavně fotografování Mléčné dráhy. Vytvořil tak katalog temných mlhovin, mnohé z nich jsou dobře viditelné vizuálně triedrem, ale některé jen na výborné obloze velkým dalekohledem, například Koňská hlava v Orionu. V roce 1916 si všiml velkého vlastního pohybu blízké hvězdy, zvané dnes Barnardova hvězda. Závěrem ještě můžeme dodat, že Barnard je znám jako objevitel 14 komet a u dvou jako spoluobjevitel. Díky jeho fotografiím komety 17P/Holmes, která nečekaně zjasnila v roce 1892, víme, jak vypadala a jak se chovala a můžeme tak říci, že její zjasnění v roce 2007 bylo v podstatě stejným procesem. Otázka je, proč tato zjasnění nastala pouze dvě, ale tak už se komety někdy chovají.
• 16. prosince 1917 (100 let) se narodil významný spisovatel sci-fi, ale také třeba autor myšlenky geostacionárních satelitů Arthur C. Clarke. Z jeho díla je nepochybně nejznámější tetralogie Vesmírná odyssea. Na motivy tohoto díla se sonda k Marsu, která je dosud funkční a předává data z povrchu, jmenuje 2001: Mars Odyssey. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice, už v roce 1945.

Výhled na příští týden

• 100 pozorování: Měsíc nejjižněji na své dráze
• 100 pozorování: Zimní slunovrat – nejdelší noc
• 100 pozorování: Maximum meteorického roje Ursidy
• Výročí: Albert Abraham Michelson
• Výročí: DeWitt-Morette
• Výročí: Rhea (objev měsíce Saturnu)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.