Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2012

51. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 19. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12.

Vzhledem k tomu, že žádný konec světa neočekáváme, přinášíme vám přehled událostí pro celý týden. Měsíc bude v první čtvrti. Prakticky celou noc můžeme pozorovat Jupiter, ráno jsou vidět planety Saturn a Venuše. Večer můžeme pozorovat přelety ISS. Očekává se start další posádky k této stanici. Čínská sonda vyfotila planetku Toutatis, GRAIL míří k povrchu Měsíce, Curiosity a Opportunity mají co zkoumat.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude ve čtvrtek 20. prosince v první čtvrti. V pondělí večer je přibližně 8° západně od Neptunu, ve čtvrtek 20. prochází 4° nad Uranem.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je v souhvězdí Býka viditelný od soumraku nad východem. Kulminuje velmi vysoko nad jihem kolem 22:30 SEČ. Pozorovat můžeme řadu detailů v atmosféře, především však oblačné pásy a případné přechody Velké červené skvrny (GRS). Předpovědi času přechodu skvrny a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
17.12. 23:55   17.12. Europa přechod konec 16:59, stín 15:21-17:46
18.12. 19:50   17.12. Io zákryt zač. 23:38, zatmění konec (2:11)
19.12. 15:40   18.12. Io přechod 20:45-22:54, stín 21:09-23:19
20.12. 1:35   19.12. Io zákryt zač. 18:04, zatmění konec 20:40
20.12. 21:25   20.12. Io přechod 15:11-17:20, stín 15:37-17:48
21.12. 17:20   21.12 Europa přechod 3:44-6:06, stín 4:39-7:04
22.12. 3:15   22.12. Europa zákryt zač. 21:48, zatmění konec (1:13)
22.12. 23:05   22.12. Ganymed zákryt 23:28-(1:26), zatmění (1:32-3:42)
23.12. 18:55   24.12. Io přechod 4:03-6:13, stín 4:35-6:46
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-3,9 mag) je za svítání nejjasnějším objektem nad jihovýchodem. O něco níže lze za dobré průzračnosti vyhledat planetu Merkur (-0,5 mag). Výše v souhvězdí Vah je ještě Saturn (0,7 mag).

Slunce bylo velmi málo aktivní. Může to změnit nějaká nová oblast se skvrnami. Např. ta, která se vynořila o víkendu na východním okraji Slunce. Zatím se ale nečekají velmi silné erupce. Jak vypadá sluneční povrch dnes si můžete prohlédnout na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme pozorovat ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Čínská sonda Chang'e 2 skutečně dokázala provést manévr, při kterém se přiblížila k planetce Toutatis. Díky tomu máme nejen radarové snímky, ale i fotografii asteroidu. Snímek je pořízen malou barevnou kamerkou určenou obvykle k monitoringu stavu solárních panelů, např. zda se správně rozevřely apod.
     
  • U Měsíce končí mise dvou satelitů GRAIL, protože jim dochází palivo. Na závěr se dočkáme impaktu na povrch Měsíce. Vzhledem k téměř kruhové dráze narazí do povrchu pod velmi malým úhlem (takřka vodorovně). Dopad nebude viditelný ze Země a také případný kráter by neměl být ani 4 metry velký. Dopad bude sledovat sonda Lunar Reconaissance Orbiter, kterou mimochodem GRAIL natočila, jak přechází nad povrchem Měsíce.
     
  • 19. prosince má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-U s kosmickou lodí Sojuz TMA-07M s novou posádkou, která doplní tu stávající na Mezinárodní vesmírné stanici. Na palubě budou Rus Romaněnko (letí na stanici podruhé), Kanaďan Hadfield (jako jediný Kanaďan navštívil Mir v raketoplánu Atlantis v roce 1995, v roce 2001 letěl v Endeavouru na ISS) a Marshburn (v roce 2009 navštívil ISS v raketoplánu Endeavour).
     
  • Úžasné horniny se nachází kolem obou marsovských robotů Opportunity a Curiosity. Starší vozítko se nyní nachází na okraji kráteru Endeavour, který je tak velký, že část jeho valu připomíná samostatný protáhlý pahorek (Cape York). Část pahorku se nazývá Matijevic Hill (na památku Jakea Matijevice). Zde se nalézají odlišné horniny - jedny hladké a světlé, druhé tmavé plné všudypřítomných kuliček.
    Curiosity mezitím dorazila do nitra lokality Glenelg. Místo vypadající jako proláklina nazývají vědci Yellowknife Bay. Nachází se zde tolik různých druhů hornin, že se zajímavé objevy dají jen očekávat.
     

Výročí:

  • 19. prosince 1852 (160 let) se narodil americký fyzik Albert Abraham Michelson. Známý je nepochybně hlavně experimenty, kterými s Morleyem měřili rychlost světla. Z experimentů v podstatě vyplynula nejen rychlost světla, ale také to, že neexistuje kolem Země éter, který by světlo zpomaloval. Z toho vlastně vychází Einsteinova teorie relativity. Michelson sestavil také astronomický interferometr, který byl poprvé využit k měření velikosti Betelgeuse a složek těsných dvojhvězd. Dnes je Michelsonova konstrukce běžně využívána na světových observatořích.
     
  • 21. prosince 1922 (90 let) se narodil francouzský matematik a fyzik Cécile Andrée Paule DeWitt-Morette. S jeho pracemi se setkáváme v oblasti extrémní gravitace a ověření všeobecné teorie relativity. Jeho jméno nacházíme v českých kalendářích jako toho, kdo získal první radarové odrazy Měsíce, ale ty získal tým pod vedením jeho jmenovce Johna H. DeWitta.
     
  • 23. prosince 1672 (340 let) objevil Giovanni Domenico Cassini měsíc Saturnu Rhea. Cassini nazval čtyři měsíce, které objevil jako Sidera Lodoicea (hvězdy krále Ludvíka XIV.). Tyto měsíce dnes známe jako Tethys, Dione, Rheu a Japetus. Rhea je pravděpodobně téměř samý led, vzhledem k její nízké hustotě 1200 kg/m3. Mnoho zajímavých poznatků o měsíci nám právě přináší sonda Cassini, která kolem Saturnu obíhá už od roku 2004.
     

Máte-li rádi zajímavá čísla, potom 21. 12. 2012 v 11:11 světového času (tedy ve 12:11 našeho) nastává zimní slunovrat. Od tohoto dne budou sice noci kratší a dny se začnou prodlužovat, ale příroda má setrvačnost, takže jaro je zatím daleko.

Je smutné, že se vůbec musíme už tolik týdnů zabývat nějakým vymyšleným koncem světa, ale chápeme, že řada možností souvisí nějak s vesmírem. Asi je pro lidi dostatečně neprobádaný a tak se hodí pro podobné vymyšlené a nepravdivé teorie, když jim lidé nerozumí. Všem rozumným lidem přejeme krásný 51. týden a přinášíme i přehled chystaných zajímavostí od Štědrého dne do konce roku.

Výhled na příští týden:

  • úplněk 28. 12.
  • Měsíc a Jupiter na Štěpána
  • Výročí: A. Eddington
  • Výročí: Shenzhou 4

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Rhea, Grail, Vesmírný týden, Michelson, Toutatis


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »