Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2010

52. vesmírný týden 2010

Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 27. 12. 2010 do 2. 1. 2011.
Měsíc je kolem poslední čtvrti, je viditelný až v druhé půlce noci. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět Venuše a Saturn, nízko se začíná vynořovat Merkur.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti 28. prosince. Zajímavé úkazy nastávají ke konci kalendářního roku a na Nový rok. Více o nich najdete v samostatném článku.

Planety viditelné okem: Večer pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter (-2,4 mag). Je v souhvězdí Ryb a Uran (5,9 mag) už je necelý stupeň od něj.
V pondělí 27. prosince máme jednak závěr přechodu stínu měsíce Ganymeda přes disk Jupiteru (končí v 16:22 SEČ těsně po západu Slunce) a začíná nám přechod Ió a jeho stínu (měsíc 16:52-19:08, stín 18:14-20:27). Stín Europy bude přecházet večer 30. 12. (konec 18:05). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 27. 12. (20:45 SEČ), dále 28. 12. (16:37), 30. 12. (18:16) a 1. 1. 2011 (19:55).
Ráno nad jihem je v souhvězdí Panny Saturn (0,8 mag) a ve Váhách výrazná Venuše (-4,5 mag). Merkur bude brzy viditelný ráno velmi nízko nad jihovýchodem za svítání. Jeho jasnost je na počátku týdne malá (0,8 mag) a bude nejspíš nepozorovatelný, ale ke konci týdne, na Nový rok ráno již bude lépe umístěný. Bude výše nad obzorem a vpravo mírně nahoru od něj bude i srpek Měsíce. Jasnost ke konci týdne už bude 0,2 mag a to je tedy zhruba období začátku solidní viditelnosti. 2. ledna bude Měsíc viditelný jen 6° jihozápadně od Merkuru (za velmi pokročilého svítání).

Kometa 103P/Hartley již klesá svojí jasností k 8 mag a je poměrně nevýrazná. Vyžaduje dobrou oblohu nad jihem nebo jihovýchodem, kde se vlevo od Síria promítá do souhvězdí Lodní zádě. Z nových komet vyvolala poměrně dost diskuzí kometa C/2010 X1 (Elenin). Tato kometa byla objevena ruským astronomem Leonidem Eleninem pomocí dálkově ovládaného dalekohledu v Novém Mexiku (USA). Její jasnost je asi 19 mag a její dráha se teprve upřesňuje. Podle posledních výpočtů je jisté, že kometa obíhá téměř v rovině ekliptiky (sklon roviny dráhy necelé 2°) a přísluní bude zřejmě ležet někde kolem poloviny vzdálenosti Země - Slunce (0,45 AU). Velmi nejistý je odhad, zda letí kometa po parabolické, nebo protáhlé eliptické dráze. Podle toho se předpokládá blízký, nebo méně blízký průlet kolem Země (myšleno astronomickými měřítky, nikoliv reálně nedaleko Země). Pokud bude kometa dostatečně aktivní a potvrdí se průlet alespoň 0,2 AU od Země, potom by se mělo jednat o kometu viditelnou triedrem a po určitou dobu i pouhým okem. Reálně se jeví současný odhad jasu asi 4 - 6 mag v říjnu 2011, kdy by měla být kometa dosti vysoko na severní obloze.

Kosmonautika:

  • 21. 12. prolétla sonda Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus ve výšce pouze 48 km nad severním pólem. Z prvních snímků je patrné, že jde opět o zajímavou oblast (gejzíry vysoko do okolního vesmíru a záběry Encelada a Mimase (viz. foto) nebo úchvatné detaily povrchu).
  • 25. prosince strartovala neúspěšně z kosmodromu Sriharikota na jihu Indie raketa GSLV (z Geosynchronous Satellite Launch Vehicle - raketa vynášející satelity na geosynchronní dráhu asi 35 700 km vysoko). Raketa se vychýlila z kurzu (přestala reagovat na povely ze Země) a začala se rozpadat. Proto byl vydán povel k jejímu zničení. Raketa měla vynést největší indický satelit GSAT 5P.
  • 28. prosince by měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně odstartovat raketa Ariane 5 ECA s dvěma geostacionárními družicemi Hispasat 1E a Koreasat 6.

Výročí:

  • 30. prosince 1985 (25 let) byl objeven měsíc Puck na snímcích Voyageru 2 (u planety Uran). Na snímcích si jej všiml Stephen Synnott a jméno dostal podle postavy z Shakespearovy hry Sen noci svatojánské. Puck je největším měsíčkem uvnitř dráhy Mirandy (poměrně malé, ale známé ještě před návštěvou Voyageru), je přibližně kulovitého tvaru s průměrem asi 160 km. Je zřejmě směsí ledu a hornin, má šedý povrch pokrytý krátery.
  • 31. prosince 1905 (105 let) objevil významný česko(slezsko)-rakouský astronom, rodák z Opavy, Johann Palisa planetku (583) Klotilde. Palisa objevil celkem 122 planetek, čímž mohl dobře lokalizovat existenci pásu těles mezi Marsem a Jupiterem. Dvě z jeho planetek (243) Ida a (253) Mathilde navštívila kosmická sonda Galileo a zblízka je vyfotografovala. Astronomovo jméno nese také Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Puck, Palisa


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »