Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2014

52. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 24. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 12. do 28. 12. 2014

Měsíc je těsně po novu na večerní obloze. Nízko na jihozápadě s ním září také Mars. Po deváté se na oblohu vyhoupne také Jupiter. Za večerního soumraku se dá zahlédnout i jasná Venuše, za ranního kuropění pak Saturn. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Oblohu začíná zkrášlovat „vánoční kometa“ Lovejoy. Astronomům se podařilo nalézt první úlomek meteoritu na Vysočině.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc byl v novu v noci na pondělí 22. prosince. Už v úterý večer 23. 12. bude tenký srpek viditelný poměrně dobře, takže se v případě vyjasnění nezapomeňte podívat.

Planety:
Mars (1 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě. Pokud byste byli zaskočeni krátce po 16. hodině jasnou hvězdou velmi nízko na jihozápadě, potom vězte, že pozorujete Venuši – Večernici (jasnost −4 mag). Na její pozorování ještě bude čas v dalších měsících.
Jupiter (−2,1 mag) je vidět už po 21. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.
Ráno už se začíná objevovat Saturn (0,5 mag). Po šesté ranní je na jihovýchodě.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23. 12. 5:20   25. 12. Ganymed zatmění 0:20–4:00
Europa zatmění zač. 2:27
Io přechod stínu 3:32–5:50
Ganymed zákryt 4:11–7:50
Europa zákryt konec 7:10
24. 12. 1:10, 21:05   26. 12. Io přechod stínu 22:01–(0:18)
Europa přechod měsíc 22:53–(1:48)
Io přechod měsíc 22:55–1:12
25. 12. 7:00   27. 12. Io zákryt konec 22:27
26. 12. 2:50, 22:40   28. 12. Ganymed přechod konec 21:31
28. 12. 4:30      
Časy jsou v SEČ.

23. meteorit s rodokmenem na světě s největší pravděpodobností nalezen. Podle výpočtů Astronomického ústavu AV ČR se v sobotu 20. prosince 2014 odpoledne našel jeden z menších meteoritů. Nálezcem je člen Klubu astronomů Pelhřimovska, který se účastnil hledací expedice Jihlavské astronomické společnosti a Společnosti pro meziplanetární hmotu. Nalezený meteorit musí být nejprve potvrzen v laboratoři. V každém případě se nejedná o hlavní kus. V odkazu jsou další pokyny pro veřejnost jak hledat další.

Aktivita Slunce se náhle zvýšila, když se poblíž středu kotouče začaly zvětšovat dvě aktivní oblasti se skvrnami. Došlo taky k velmi silným erupcím, ale oblaka hmoty Zemi zčásti minula. Uvidíme, jak se skvrny ještě projeví, než zapadnou. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • V kosmonautice se to nyní hemží starty raket. Nejzajímavější byl test indické rakety GSLV Mk III. Let na balistickou dráhu proběhl úspěšně a v moři přistála maketa lodi. Raketa by mohla na nízkou oběžnou dráhu vynášet až desetitunový náklad.
    Na 23. prosinec je naplánován test nové ruské rakety Angara 5. Půjde o první let s horním stupněm Briz-M a maketou.
    Start rakety Falcon 9 s Dragonem k ISS byl nakonec raději odložen až na 6. ledna, aby měli technici klid na přesné zjištění problémů, které se vyskytly při předstartovním testu. Mezitím poletí do vesmíru několik raket, konkrétně dva Sojuzy 24. a 26. 12. a po delší odmlce také Proton, jehož start byl už několikrát odložen. Start této rakety se má uskutečnit 27. 12. pro společnost SES (družice Astra 2G).
     

Výročí:

  • 26. prosince 1974 (40 let) odstartovala sovětská vesmírná stanice Saljut 4. Na oběžné dráze byla do února 1977. Ke stanici se připojily dvě pilotované lodě Sojuz a jedna bezpilotní. Kosmonauti pracovali na stanici asi jeden resp. dva měsíce.
     
  • 28. prosince 1929 (85 let) slaví narozeniny holandský astronom Maarten Schmidt. S jeho jménem se setkáváme v souvislosti s kvasary. V roce 1963, za použití pětimetru na Mt. Palomaru, identifikoval vizuálně objekt, který byl předtím znám jako rádiový zdroj. U objektu, známého dnes jako 3C 273, studoval také jeho spektrum a objevil, že je velmi vzdálený. Z toho vytvořil název objektu, podobného hvězdě, quasi-stelar object = kvasar. Tento nejbližší kvasar si jako slabou hvězdičku můžete snadno prohlédnout v souhvězdí Panny. Nejlépe je viditelný na jaře a k pozorování je vhodnější spíše dalekohled nad 25 cm v průměru.
     
  • 28. prosince 1884 (130 let) se narodil český astronom, nositel Nušlovy ceny z roku 1943, Karel Anděl. Známý je jako jeden ze zakladatelů České astronomické společnosti a také jako tvůrce díla Mappa selenographica, tedy mapy Měsíce z roku 1926. Již dříve pro členy ČAS vydal menší orientační mapy a toto bylo jeho vrcholné dílo. Je po něm pojmenován 35km kráter a je tak jedním z mála, kdo si mohl „svůj kráter“ prohlédnout dalekohledem ještě za svého života.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk překryje kvadrantidy
  • Výročí: RNDr. Oldřich Hlad
  • Výročí: John N. Bahcall
  • Výročí: Robert Grant Aitken
  • Výročí: Isaac Asimov
  • Výročí: Leslie Peltier

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Maarten Schmidt, Saljut 4, Vesmírný týden, Karel Anděl


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »