Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  53. vesmírný týden 2015

53. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 30. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 28. 12. 2015 do 3. 1. 2016. Měsíc spěje k poslední čtvrti. Večer můžeme pátrat na jihozápadě po planetě Merkur. V druhé polovině noci a ráno je vidět Jupiter, k ránu také Mars, Venuše a Saturn. Kometa Catalina navštíví jasného Arctura z Pastýře. Aktivita Slunce se zvýšila a dokonce jsme mohli vidět slabou polární záři. První stupeň rakety Falcon 9 opravdu úspěšně přistál na Floridě poté, co pomohl vynést satelity. InSight k Marsu v roce 2016 nepoletí.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 2. ledna v 6:30.

Planety:
Večerní oblohu zdobí Merkur (cca -0,5 mag). Najdeme jej nízko na jihozápadě večer už po tři čtvrtě na pět. Díky velkému jasu bude snadno viditelný, pokud se vyjasní.
Jupiter (–2,2 mag) vychází už před půlnocí a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko v druhé polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Příjemně vysoko už je nad ránem také Mars (1,2 mag), který tvoří dvojici s nedalekou stejně jasnou hvězdou Spica v souhvězdí Panny. Ráno svítí krásně na jihovýchodě jasná Venuše (–4,1 mag). Blíží se hvězdě Grafias, což je jasná stálice z klepet Štíra. Kromě toho se kousek níže k obzoru vyskytuje také Saturn (0,5 mag), jehož setkání s Venuší si připomeneme za týden.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
29. 12. 7:30   28. 12. Europa přechod měsíce 0:39 – 3:24
Europa přechod stínu končí 1:00
Io přechod stínu zač. 6:34
30. 12. 3:25   29. 12. Ganymed přechod stínu 1:12 – 4:38
Ganymed přechod měsíce zač. 6:08
1. 1. 5:05   30. 12. Io přechod stínu 1:03 – 3:19
Io přechod měsíce 2:14 – 4:29
2. 1. 0:55   3. 1. Kallisto zákryt 0:24 – 2:39
3. 1. 6:40      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu se vyskytují větší skvrny a dokonce se vyskytla i polární záře viditelná ze střední Evropy. Během týdne se aktivita v aktuálně největší skupině skvrn začala snižovat, bohužel zrovna v době, kdy procházela středem kotouče a případné výrony plasmatu mohly být nejvíce geoefektivní. Pokud nebude možnost vytáhnout na skvrny dalekohled vybavený k bezpečnému pozorování Slunce, podívejte se na vývoj skvrn alespoň na aktuálním snímku SDO.

Kometa Catalina navštíví Arcturus. Data: Guide 9
Kometa Catalina navštíví Arcturus. Data: Guide 9
Pozorování komety C/2013 US10 (Catalina) komplikuje počasí nebo svit Měsíce. Přesto můžeme doporučit období kolem 1. nebo 2. ledna, kdy se bude pohybovat blízko jasného Arktura v Pastýři. Kometa bude silně přezářena nejen Měsícem, ale i hvězdou samou, ale proč se na ni alespoň nepodívat triedrem?

Kosmonautika

  • Událostí miulého týdne bylo pochopitelně úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9. SpaceX Elona Muska prolomila další z „nemožných“, když první stupeň poté, co pomohl vynést družice Orbcomm, přistál zpět na Floridě, asi 9 km od místa startu. Je to první krok na dlouhé cestě ke znovupoužitelnosti raket, což by konečně mohlo výrazně zlevnit cesty do vesmíru.
  • Ve stínu zmíněného Falcona zůstaly další starty raket. K ISS se například vydala a už i úspěšně připojila modernizovaná nákladní loď Progress-MS. Ve středu večer úspěšně odstartoval i Proton s geostacionární telekomunikační družicí Ekspress-AMU1.
  • Kromě veselých zpráv, jako je třeba i krátké zavolání modulu Philae z 22. prosince, tu máme také jednu nepříjemnou zprávu. Klíčový přístroj sondy InSight, která se chystala ke startu na jaře příštího roku, vykazuje netěsnost, kterou se nepodaří opravit a start se musel zrušit. Vzhledem k nabitému programu NASA ale není jasné, zda poletí sonda alespoň o dva roky později, až bude opět vhodná poloha Země vůči Marsu.

Výročí

  • 30. prosince 1985 (30 let) byl na snímcích Voyageru 2 objeven Stephenem Synnottem Uranův měsíc Puck. Díky tomu mohla být ještě pozměněna sekvence snímání při průletu sondy a máme tak detailní záběry měsíčku. Povrch má nízké albedo (je velmi tmavý) a rozměry měsíce jsou pouze kolem 80 km.
    3. ledna 1986 byly pořízeny a na snímcích identifikovány další dva menší měsíčky Uranu a sice Portia a Juliet.
  • 1. ledna 1801 (215 let) objevil Giuseppe Piazzi první těleso pásu asteroidů, dnes také tzv. „trpasličí planetu“ Ceres. Aktuálně ji zkoumá zblízka americká sonda DAWN.
  • 3. ledna 1886 (130 let) se narodil ruský astronom Grigory Neujmin. Jeho jméno by mohlo být povědomé díky názvům malých těles sluneční soustavy, tedy planetek a komet. Objevil jich desítky, například planetku Gaspra, která byla fotografována sondou Galileo na cestě k Jupiteru. Z komet můžeme jmenovat periodické 25D/Neujmin, 28P a 42P/Neujmin a také je zapsán u komet 57P/du Toit-Neujmin-Delporte a 58P/Jackson–Neujmin. Pozorování prováděl ze známé hvězdárny Pulkovo jižně od Petrohradu, kde byl k dispozici také velký 76cm refraktor, jeden z největších dalekohledů světa.

Výhled na příští týden

  • setkání Saturnu s Venuší
  • Výročí: Uranova Cressida
  • Výročí: Joel Hastings Metcalf
  • Výročí: Robert Woodrow Wilson

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Puck, Ceres, Grigory Neujmin, Vesmírný týden, Giuseppe Piazzi


33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Undulatus Asperatus

Nádhera!

Další informace »