Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2012

7. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 15. února 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 15. února 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2..

Měsíc je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Bude v poslední čtvrti. Večer sledujeme dva výrazné objekty, Venuši a Jupiter. Mars vystupuje výše už po 22. hodině. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 14. února. Počátkem týdne je poblíž hvězdy Spica a planety Saturn v souhvězdí Panny.

Planety:

Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana se po setmění lehce sklání k jihozápadu, ale stále je viditelný velmi vysoko, což umožňuje spatřit řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. Výborná fotografie Jupiteru se podařila 1. února známému fotografovi Damianu Peachovi. Jsou na ní vidět detailně nejen kudrlinky u GRS, ale také podrobnosti na měsíci Ganymédu a stín měsíce Európa spolu s měsíčkem samotným.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13.2. 18:23   14.2. Ió přechod zač. 20:57
15.2. 20:02   15.2. Ió zákryt zač. 18:10, zatmění konec 21:34
17.2. 21:41   15.2. Európa přechod zač. 20:31
18.2. 17:33   16.2. Ió přechod stín konec 18:52
      17.2. Európa zákryt kon. 17:53, zatmění 17:57-20:22
      19.2. Ganyméd zákryt kon. 18:14, zatmění zač. 21:10
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je výrazným večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti něco nad 17" je osvětlený o něco více, než z poloviny.
Mars (-1,0 mag) nalezneme v souhvězdí Lva. Jeho velikost již přesáhla 13". Dobré pozorovací podmínky u něj nastávají i před půlnocí. Dokonce i v uplynulých mrazech jej mnozí pozorovali a pořídili pěkné kresby, na kterých můžeme vidět polární čepičku a světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30° vysoko nad jihem. Kotouček má kolem 18". Saturn se podařilo výborně zachytit Freddy Willemsovi. Na jeho povrchu jsou stále patrné zbytky bouře v jeho severní polokouli (na snímku dole, v podobě pásu v atmosféře, jako je to vidět v převracejícím dalekohledu). Další nádherný snímek od Saturnu poslala sonda Cassini. Poté co jej zpracoval Gordan Ugarkovič, vznikl neobvyklý pohled na měsíc Enceladus osvětlený odraženým světlem od Saturnu.
Zdrojem výše odkazovaných snímků je web Planetary Virtual Observatory & Laboratory, který velmi doporučuji shlédnout.

Slunce má aktuálně na povrchu dvě pěkné skvrnky. Také aktivita je občasně zvýšená a ukazují se občasné silnější erupce. Jedno překrásné video z erupce doprovázené odtržením tmavého filamentu natočila vesmírná observatoř Solar Dynamics Observatory (SDO) minulý čtvrtek 9. 2. Obrázek slunečních skvrn z SDO si prohlédněte na odkazovaném aktuálním snímku.

Přelety ISS začínají tento týden v ranních hodinách. pokud si chceme udělat představu o tom, jak to vidí shora astronauti, máme výbornou příležitost. Právě byla uvolněna další videa z nočních přeletů USA. Když si odmyslíme hrůzu z nadměrného světelného znečištění, jde o neuvěřitelný estetický zážitek. Kombinace světla z lidských sídel a polární záře je dokonalá. Pokud se chceme podívat na astronauty ze Země, stačí si v tabulce kliknout na nejbližší velké město.

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

 

Globe at Night celosvětová kampaň, která se zabývá pozorováním stavu světelného znečištění vstoupila pokračuje sedmým ročníkem. Zapojte se i vy.

Kosmonautika:

  • Inaugurační let nového evropského nosiče Vega z Francouzské Guayany se chystá 13. února před polednem. Přímý přenos z Kourou začíná v 10:40 SEČ. Jako užitečný náklad poslouží dva italské satelity - LARES (je určen k odrazům laserových paprsků a tím ke geodetickým a jiným fyzikálním účelům) a ALMASat-1 (v podstatě mikrosatelit Univerzity v Bologni). Kromě nich bude vyneseno sedm pikosatelitů evropských univerzit: e-St@r a UniCubeSat GG (Itálie), Goliat (Rumunsko), MaSat-1 (Maďarsko), PW-Sat (Polsko), Robusta (Francie) a Xatcobeo (Španělsko).
     
  • 14. února by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Proton-M/Briz-M s velkou komunikační geostacionární družicí SES-4. Pokryje celou oblast od Ameriky, přes Afriku a Evropu až po část Asie a Blízký východ. Start byl odložen z konce ledna pro technické potíže nosné rakety.
     
  • Rozvrh výměny posádek ISS dostal další ránu, když byl při rutinním testu Sojuzu TMA-04M zjištěn přetlak v sestupovém modulu. Agentura Roskosmos nyní vyšetřuje přesnou příčinu přílišného natlakování kabiny. Každopádně bylo určeno, že nedojde k pouhému nahrazení tohoto modulu tím samým ze Sojuzu TMA-05M, nýbrž že celý Sojuz 04M, včetně velitelské sekce bude sešrotován a tím pádem se asi o 45 sní pozdrží všechny další odlety a přílety Sojuzů k ISS. Pro další podrobnosti čtěte článek na NASASpaceflight.com.
     

Výročí

  • 13. února 1852 (160 let) se narodil John Dreyer, tvůrce významných katalogů - NGC katalogu mlhovin a hvězdokup (1888), IC katalogu (1895) a druhého IC katalogu (1908). První známý katalog objektů vydal Charles Messier a Pierre Méchain v roce 1781 a zahrnoval 103 objektů. Později v katalogizaci pokračovali William a John Herschelovi (General Catalogue 1863, 5096 objektů). John Dreyer začal pracovat nejprve jako asistent Lorda Rosse a měl tak k dispozici tehdy největší 6 stopový reflektor. Později pokračoval jako ředitel Armagh Observatory, kdy vydal NGC a později IC katalogy. Tím zahrnul 7840, 1520 respektive 3866 objektů oblohy.
     
  • 14. února 1972 (40 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 20. 21. února přistála úspěšně v Mare Foecunditatis. O den později z ní odstartoval návratový modul se vzorky hornin, který 25. února přistál s asi 100 gramy materiálu v Kazachstánu.
     
  • 15. února 1992 (20 let) se dostala po balistické dráze na orbitu Měsíce japonská sonda Hiten. Sonda skončila svou pouť kolem Měsíce 10. 4. 1993 pádem na povrch. Článek o japonských planetárních sondách lépe přiblíží program této východoasijské země.
     

Výhled na příští týden:

  • 50. let prvního obletu Američana kolem Země
  • Supernova 1987A
  • Záviš Bochníček a Jan Kvíčala

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

border= border=Časy jsou v SEČ.http://heavens-above.com/PassSummary.aspx?satid=25544




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Hiten, Luna 20, Dreyer


30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »