Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2014

7. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 12. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 10. 2. do 16. 2.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. Po půlnoci potom Mars a Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce se projevuje především velkým počtem skvrn. Začínají večerní přelety ISS. Na ranní obloze jsou ještě blízko sebe dvě komety viditelné binokulárem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v noci na sobotu 15. února. O dva dny dříve bude v odzemí, takže to bude relativně menší úplněk, ale rozdíl by byl patrný jen pomocí fotografie.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) zůstává od soumraku nejlepším tipem na pozorování. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (0 mag) a Saturn (0,5 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10. 2. 22:15   11. 2. Europa zatmění končí 21:31
11. 2. 18:05   12. 2. Ganymed zatmění končí 20:23
12. 2. 23:55   13. 2. Io zákryt začíná 23:10
13. 2. 19:45   14. 2. Io přechod měsíc 20:17–22:32
Io přechod stín 21:11–23:27
Kallisto zatmění končí 21:03
15. 2. 21:25   15. 2. Io zákryt začíná 17:37
Io zatmění končí 20:48
Časy jsou v SEČ.

Komety:

Komety Lovejoy a LINEAR v 7. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide Autor: Martin Gembec
Komety Lovejoy a LINEAR v 7. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide
Autor: Martin Gembec
Na ranní obloze přeruší viditelnost komet Měsíc. Ještě stále však můžeme nedaleko sebe vyhledat komety C/2013 R1 (Lovejoy) a C/2012 X1 (LINEAR), obě asi 8 mag.

Aktivita Slunce je zvýšená. Poznáme to především podle počtu skvrn, které se vyskytují na jeho povrchu. Erupce však nastávaly spíše slabé. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné večer. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Tento týden se dovíme více o osudu vozítka Yutu mise Chang'e 3 na povrchu Měsíce.
     
  • Start rakety Sojuz-U s lodí Progress M-22M k ISS proběhl 5. února podle plánu a zhruba o šest hodin později se loď úspěšně připojila k vesmírné stanici ISS.
     
  • V srpnu letošního roku proletí kolem Země stařičká sonda ICE/ISEE-3. Jméno znamená International Cometary Explorer / International Sun-Earth Explorer, sonda tedy zkoumala dvě komety a pak prostředí mezi Zemí a Sluncem. Sonda je však 35 let stará a jak uvádí tým Gooddardova vesmírného střediska, nejsme již schopni se sondou komunikovat. Ačkoli je sonda podobně stará, jako Voyagery, síť antén DSN byla modernizována v roce 1999 a od té doby tato sonda prostě nemůže rozumět jazyku, kterým bychom na ni mohli hovořit. A tak, ať už je sonda v sebelepším stavu, nelze ji aktivovat a dále využít k průzkumu vesmíru.
     

Výročí:

  • 10. února 1974 (40 let) proletěla sonda Mars 4 kolem Marsu. Nezapálil se totiž její brzdící motor a po průletu tak skončila na oběžné dráze kolem Slunce. Nenásledovala tak první oběžnici z roku 1971, americký Mariner 9.
     
  • 12. února 1974 (40 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, možná po zásahu mikrometeoroidem. Proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením 100 metrů z výšky 2000 km.
     
  • 15. února 1564 (450 let) se narodil Galileo Galilei. Další by asi nebylo třeba vyslovit. Tak významný astronom to byl. V paměti jej mám především jako precizního pozorovatele, který nám díky přesným záznamům zanechal informace o mnoha zajímavých pozorováních, která prováděl na obloze tehdy právě vynalezeným dalekohledem. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný, právem je po něm pojmenována mise k největší planetě Sluneční soustavy, jehož měsíce viditelné i triedrem dodnes nazýváme na jeho počest.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc + Mars + Saturn
  • Výročí: Vanguard 2

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Galileo Galilei, Mars 4, Mars 5


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »