Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2018

7. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 14. února 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 12. 2. do 18. 2. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je nad jihozápadem Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, pomalu vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se zaměříme na otevřenou hvězdokupu M 41 pod Síriem ve Velkém psovi. Jak známo, let Falconu Heavy se vydařil. SpaceX nyní plánuje start Falconu 9 z Kalifornie. K Mezinárodní vesmírné stanici se měla vydat nákladní loď Progress MS-08, ale raketa se těsně před startem nezažehla. Chystá se také výstup do volného kosmu na ISS. Před pěti lety došlo k výbuchu velkého bolidu nad Čeljabinskou oblastí v Rusku.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 15. února v 22:05 SEČ. V pondělí ráno tedy opustí Saturn a zmizí v záři Slunce. Na večerní obloze se objeví od víkendu.

Planety:
Uran
(5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Ráno jsou poblíž jihu planety Jupiter (−2 mag) a Mars (1 mag), který je 5,5° od stejně jasné hvězdy Antares ve Štíru. Obě planety jsou tedy jen nevysoko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 12. února nad ránem přechází kotouček Jupiteru stín Ió (5:13 – 7:23 SEČ) a měsíc Ió samotný začne přecházet v 6:28. 13. února v 5:32 začne přecházet stín měsíce Európa a v 5:47 skončí zákryt Ió. 15. února v 5:11 končí zákryt měsíce Európa a konečně v sobotu 17. února přechází stín měsíce Ganymédu (2:31 až 4:18).
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 13. února v 7:20, 16. února ve 4:50 a 18. února v 6:30.

Sirius ve Velkém psu a otevřená hvězdokupa M 41 Autor: Martin Gembec
Sirius ve Velkém psu a otevřená hvězdokupa M 41
Autor: Martin Gembec
Jupiteru se věnuje také Dušan Majer v pořadu Noční obloha. Pokud chcete spatřit měsíce Jupiteru, stačí vám už triedr a ke spatření GRS stačí zkušenému hvězdáři dalekohled od pěti centimetrů v průměru, ale lepší pohled nabídnou až o pár centimetrů větší přístroje. I zde při tom platí, čím větší průměr, tím lépe, pokud to ovšem chvění atmosféry dovolí.

Aktivita Slunce se zvýšila, uprostřed kotouče jsou dvě větší skvrny. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Otevřená hvězdokupa M 41

Náš seriál přehledu zajímavých objektů k pozorování pokračuje ohlédnutím za 113. dílem Noční oblohy, známou otevřenou hvězdokupou ve Velkém psu pod jasným Siriem. V těchto dnech je hvězdokupa nad jihem kolem deváté hodiny večer a její vyhledání je opravdu snadné. Od nejjasnější hvězdy oblohy sjedeme při pohledu triedrem 10×50 jen asi 4° dolů a už bychom měli zahlédnout skupinku hvězd. Několik hvězd 7. nebo 8. velikosti je ve větším přístroji doplněno slabšími a není to špatný pohled, máme-li široké zorné pole.

Kosmonautika

  • Falcon Heavy zvládl předvést své možnosti na první pokus. Škoda jen ztráty středního stupně, ale vidět synchronizované přistání dvou bočních stupňů a Starmana v Tesle vysoko nad Zemí jsou zážitky, které vstoupily do historie. Test nové rakety to byl velkolepý.
  • V neděli dopoledne měla odstartovat raketa Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-08 na palubě. Jenže v okamžiku těsně před startem, kdy mělo dojít k náběhu motorů, se nic nestalo. Start je tedy odložen, předběžně na úterý dopoledne. Protože se nepovedl start na první pokus, vzal za své i historicky první let k Mezinárodní vesmírné stanici po velmi rychlém, tříhodinovém letovém profilu. Ten vyžaduje přesné načasování a připojení již při druhém obletu kolem Země.
  • Na vesmírné stanici má proběhnout další výstup do kosmu. Na řadě jsou tentokrát Američan Vande Hei a Japonec Kanai.
  • V sobotu 17. 2. odpoledne našeho času má z Vandenbergu startovat Falcon 9 s družicí Paz a dvěma malými družicemi MicroSat 2a, MicroSat 2b.

Výročí

  • 13. února 1923 (95 let) se narodil americký pilot Charles Elwood "Chuck" Yeager. V roce 1947 jako první překonal hranici rychlosti zvuku v experimentálním letounu Bell X-1. V roce 1953 již byl pokořitelem rychlosti Mach 2.
  • 14. února 1868 (150 let) se narodil švýcarský astronom Fritz Zwicky. Zabýval se mnoha oblastmi astronomie. Společně s Waltrem Baade propagoval využití velké schmidtovy komory na vysoko položené observatoři. Prosazovali pojem supernova pro hvězdy měnící se v neutronové hvězdy. Stejně tak vysvětlovali původ kosmického záření z výbuchů supernov. Klíčové bylo, že supernovy doporučovali použít jako "standardní svíčky", tedy k měření vzdálenosti galaxií, kde již nelze použít jiné metody. Supernovy typu Ia totiž dosahují v maximu stejné svítivosti a tak pouhým přepočtem pozorované jasnosti můžeme poměrně přesně odhadnout vzdálenost galaxie, ve které vybuchla. Z toho důvodu pátral po supernovách a objevil jich na 120. Další významnou oblastí, kde se zapsal je objev temné hmoty. Při pozorování galaxií v kupě Coma si všiml, že je zde asi 400krát méně svítivé hmoty, než by se dalo z chování galaxií očekávat. Z toho usoudil na existenci jiného typu hmoty, která zde gravitačně působí.
  • 14. února 1963 (55 let) odstartoval první zkušební geosynchronní satelit Syncom 1. Jednalo se o malý testovací satelit schopný propojit jednu telefonní linku. Po vynesení raketou Delta 2 z Mysu Canaveral však došlo ke ztrátě spojení krátce po zahájení manévru, který jej uvedl na správnou dráhu. Teleskopická pozorování potvrdila, že se podařilo jej umístit na gyosynchronní orbitu, kde obíhá dodnes.
  • 15. února 1858 (160 let) se narodil William Henry Pickering, bratr Edwarda Charlese. Oba bratři byli astronomové. William Henry objevil měsíc Saturnu Phoebe v roce 1899 na fotografických deskách pořízených o rok dříve. Byl dokonce oceněn za objev měsíce zvaného Themis v roce 1905, který, jak se později ukázalo, neexistoval. Prosazoval myšlenku vzniku Měsíce z hmoty pocházející ze Země v oblasti dnešního Tichého oceánu a kontinentální drift na příkladu Ameriky a Evropy s Afrikou, které považoval za jeden prakontinent.
  • 15. února 2013 (5 let) zazářil poblíž ruského města Čeljabinsk extrémně jasný bolid. Projevy jeho průletu byly jednak silné výbuchy doprovázené tlakovou vlnou a při výbuchu ve velké výšce také vzniklo velké množství meteoritů. Ten největší dopadl do jezera Čebarkul. Místo jeho dopadu i hmotnost se podařilo určit díky práci českých astronomů z Ondřejova. Obří meteorit o váze půl tuny se podařilo nakonec z jezera vyzdvihnout. Úkaz způsobila malá planetka o rozměru asi 15 metrů. Díky tomu, že k explozi došlo ještě poměrně vysoko a díky tomu, že exploze byla asi 50× slabší, než při Tunguzské katastrofě, nezpůsobilo toto těleso tak velké škody.
  • 16. února 1948 (70 let) objevil Gérard Kuiper bizarní měsíc Uranu Miranda. O jeho úžasném povrchu víme více až díky průletu Voyageru 2. Miranda patří mezi pětici největších uranových měsíců. Má přibližně 240 km v průměru a povrch je rozeklán hlubokými kaňony. Vypadá to, jakoby byl měsíc slepen z několika kusů. Srázy jsou místy vysoké přes 20 kilometrů.

Výhled na příští týden    

  • Zákryt Aldebaranu Měsícem
  • Sirius B
  • Výročí: Mikoláš Koperník
  • Výročí: Josip Kleczek
  • Výročí: Teledesic-1 a SNOE

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M17 (HST paleta)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček     Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Eta Carina

Vrch hmloviny len 2° nad obzorom! Canon 6Dmod+Samyang 135mm, f2.0@f2.4, ISO 6400, 17x1min

Další informace »