Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2011

8. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 8. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 8. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 21. 2. do 27. 2. 2011.

Měsíc je v pátek v poslední čtvrti. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. ISS a NanoSail-D mají ideální večerní viditelnost.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. února 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: 22. února je Měsíc na ranní obloze poblíž hvězdy Spica ze souhvězdí Panny. V pátek 25. února je v poslední čtvrti a ráno je poblíž hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra (1,5°). Večer nastávají dobré podmínky k pozorování zvířetníkového světla.

Planety viditelné okem: Pouze za soumraku a na počátku noci je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Najdeme jej téměř nad západním obzorem. Vzhledem k horší výšce nad obzorem jsou dobře pozorovatelné jen jeho rovníkové pásy. V úterý večer 22. 2. nastává přechod měsíce Ganymédés přes kotouček Jupiteru (18:49-21:48 SEČ). Musel by být dokonalý seeing pro spatření tohoto úkazu. Snazší jsou zákryty a vstupy do stínu planety. Například 23. února končí zatmění měsíce Európa (20:49 SEČ) a 26. 2. v 19:05 zmizí Ió za Jupiterem. Přechod stínu Ió ukončí týden v neděli 27. 2. (konec v 18:40 měsíc a 19:19 stín). Velká červená skvrna přechází středem kotoučku nejlépe 23. 2. (19:04 SEČ).
Saturn (0,6 mag) je viditelný už před půlnocí v souhvězdí Panny. Ideální pozorovací podmínky dosahuje v druhé polovině noci. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Nejlépe viditelná by měla být její počáteční část. Časy vhodné k pozorování jsou uvedeny na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci za svítání před šestou.
Merkur (-1,4 mag) a Mars (1,1 mag) jsou dvě nejvýraznější "hvězdy" na snímku koronografu LASCO C3 na družici SOHO

Viditelnost ISS a NanoSail-D v ČR je večer velmi dobrá. K ISS se blíží ATV-2 (spojení 24. 2.)! Klikněte si v tabulce na nejbližší město. (od západu na východ, odkazy vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika: 24. únor je bohatý na události.

  • 22:50:24 SEČ: start raketoplánu Discovery (STS-131) z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě
  • k ISS se má připojit evropská nákladní loď ATV-2 (Johannes Kepler), zdroj: ESA
  • z Plesecku má odstartovat raketa Sojuz/Fregat s navigační družicí z nové řady systému GLONASS
  • z indické Šríharikoty má odstartovat raketa PSLV s družicemi Resourcesat-2, X-Sat a YouthSat, zdroj: kosmo.cz
  • 23. února má startovat ještě raketa Taurus z kosmodromu Vandenberg s družicí Glory a mikrodružicemi KySat-1, Hermes a Explorer-1

Výročí:

  • 22. února 1966 (45 let) odstartovali v lodi Kosmos 110 do vesmíru dva psi - Veterok a Ugoljok. Jejich let trval 22 dní a co do délky pobytu ve vesmíru byl lidmi překonán až v roce 1973 (Skylab).
  • 26. února 1786 (225 let) se narodil francouzský fyzik a astronom François Jean Dominique Arago. Jako první dokázal, že sluneční světlo vychází z jeho plynné atmosféry a při průchodu zemskou atmosférou dochází k jeho částečné polarizaci. Vynalezl také některé optické přístroje, například polarimetr nebo fotometr. Z dalších pokusů je vhodné zmínit Aragovu snahu změřit rychlost šíření světla. S myšlenkou, že světlo se šíří konečnou rychlostí, značně předběhl svou dobu. Svými pokusy s elektromagnetismem navedl Ampéra k řešení problémů elektrického proudu. Z astronomických objektů se zaměřil převážně na Slunce, studoval jeho chromosféru a korónu. Také jej zajímaly polární záře. Z pohybu planety Uran usoudil, že ji může ovlivňovat další těleso ležící ještě dále od Slunce, a proto oslovil Urbaina Le Verriera, aby se pokusil matematicky tento problém vyřešit. Ten se opravdu pustil do výpočtů, na základě kterých byla později nová planeta – Neptun – skutečně objevena.

Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Arago, Kosmos 110


30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »