Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2011

9. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 28. 2. do 6. 3. 2011.

Jeden týden s příznivým počasím končí a jiný s možná ještě lepším začíná. Vše díky velmi vysokému tlaku vzduchu. Měsíc je navíc v pátek v novu. Zvečera začíná viditelnost planety Merkur a končí viditelnost Jupiteru. Nadvládu nad nocí předává Saturnu, ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Večerním přeletům různých družic dominuje ISS s připojenou ATV-2 a raketoplánem Discovery.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Setkání planet a Měsíce v 9. týdnu 2011
Setkání planet a Měsíce v 9. týdnu 2011
Obloha:

Srpek Měsíce se blíží k Venuši. Blízké setkání se uskuteční v úterý 1. března ráno asi kolem půl šesté. To bude Měsíc a Venuše jen 1° od sebe asi 3-5° nad jihovýchodním obzorem. Měsíc prochází nad ekliptikou, takže bude velmi dobře viditelný hned po pátečním novu. To znamená velmi dobrou šanci vidět jej necelých 24 hodin po novu v sobotu za soumraku. Oba zajímavé úkazy shrnují obrázky vlevo. Sobotní případ je opravdu extrémní, pouhým okem bude Měsíc viditelný spíše až od neděle.

Planety viditelné okem: Pouze za soumraku je dobře viditelný Jupiter (-2,1 mag). V jeho atmosféře jsou i za zhoršujících se podmínek dobře patrné dva pásy kolem rovníku. Ve středu 2. března bude vstupovat Európa za kotouček Jupiteru (zákryt v 19:32 SEČ). 5. března bychom mohli zaznamenat výstup měsíce Ganyméda ze stínu planety (v 18:22 SEČ). V neděli večer 6. 3. přechází Ió a jeho stín, ale musely by být podmínky, takže je to spíše zajímavost na závěr.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny dominuje většinu noci, ale nevystupuje už tak vysoko nad obzor. Pozitivem je, že prstence jsou již dobře rozevřeny a tak se jedná o krásný pohled i malým dalekohledem. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část by mohla být viditelná většími dalekohledy, přibližný čas, kdy pozorovat najdete na na AF.
Venuše (-4,1 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci za svítání kolem šesté. O jejím setkání s Měsícem hovoříme výše.
Merkur (-1,5 mag) dosud zmiňován nebyl, avšak díky jeho jasu jej můžeme zkoušet pozorovat již tento týden nízko nad západním obzorem. Ke konci týdne spolu s velmi mladým Měsícem.
Mars (1,1 mag) končí svoji pouť zorným polem koronografu LASCO C3 na družici SOHO.

Večerní viditelnost zvířetníkového světla je nyní téměř nejlepší. Ideální bude jenom o měsíc později. Zkuste se tedy po něm podívat při výletu mimo města.

I letos můžete nahlásit stav oblohy u vás doma v rámci projektu Globe at Night. Pošlete své pozorování Oriona nebo měření SQM.

Viditelnost ISS a NanoSail-D: stanice má k sobě připojen raketoplán i ATV-2 a je velmi jasná Klikněte si v tabulce na nejbližší město. Pozor, Nanosail možná vůbec neuvidíte, pokud nezablýskne. Raketoplán se má od stanice odpojit v sobotu, více v kosmonautice. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Plánované události z minulého týdne se všechny odehrály úspěšně, ať už šlo o starty indické, či ruské rakety, nebo především spojení evropské lodi ATV-2 se stanicí ISS či všude zmiňovaný start raketoplánu Discovery k letu STS-133 na stanici ISS, s kterou se spojil večer 26. února.
    Mimořádnou příležitost vidět raketoplán Discovery naposledy na vlastní oči měli i obyvatelé střední Evropy, neboť vládlo jasné počasí a raketoplán byl velmi jasný, jen o málo slabší než stanice ISS. Překrásný úkaz nastal večer 26. února, kdy byl raketoplán jen asi 12 km od ISS a na obloze s ní utvořil hezký pár, vzdálený od sebe asi 2° (podle aktuální výšky to bylo i méně než 0,5°). Pokud se raketoplán odpojí od stanice 5. března odpoledne, potom těsně po západu Slunce bude podobná příležitost, jako byla 26. února a ještě o den později bychom mohli stihnout další přelet. Sledujte aktuální předpověď na Calsky.com nebo Heavens-above.com.
  • V USA se mají uskutečnit dva starty raket. Ze základny Vandenberg startují 3. března čtyři družice na raketě Taurus-XL. Z KSC na Floridě by měl 4. března na raketě Atlas 5 startovat bezpilotní miniraketoplán X-37B (2. zkušební let).

Výročí:

  • 1. března 1966 (45 let) dosáhla povrchu Venuše sonda Veněra 3. Ačkoli se se sondou nepodařilo navázat spojení, je to první uměle vyrobené těleso, které zasáhlo jinou planetu.
  • 6. března 1986 (25 let) prolétla sonda Vega 1 asi 9 tisíc kilometrů daleko od jádra Halleyovy komety. Díky snímkům se podařilo zjistit, že kometa má dvě velké aktivní oblasti a že povrch jádra je teplejší, než se u ledového jádra očekávalo. Podařilo se jí získat odhad velikosti jádra a upřesnit jeho rotaci a polohu pro blízký průlet Giotto.

Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Veněra 3, Vega 1


29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mayak satellite (2017-042-F)

Not seen by naked eye; from the photo, the estimated brightness was 5-7 mag. It is not visible on any of the photos taken just after this one - most of the time it is probably even fainter.

Další informace »