Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2014

9. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 26. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 26. února 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 24. 2. do 2. 3.

Měsíc bude kolem novu, zve nás na lov Messiérů. Večer můžeme vidět vysoko planetu Jupiter. Druhá polovina noci patří planetám Marsu a Saturnu. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce je střední s množstvím malých skvrn. Planetka Pallas je v opozici.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc a Venuše - konjunkce 26. 2. 2014 - mapka podle Stellaria Autor: Martin Gembec
Měsíc a Venuše - konjunkce 26. 2. 2014 - mapka podle Stellaria
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v novu v noci z pátka na sobotu (1. března). Vyzývá nás tím k lovu Messiérových objektů. Známý maratón je nejlepší absolvovat při únorovém nebo březnovém novu. V únoru se nám bude lépe lovit večerní objekty podzimní oblohy, ale hůře na tom budeme ráno ve Střelci. O měsíc později to bude naopak.

Velice blízké setkání Měsíce a Venuše nabídne středa 26. února před svítáním. Okraj srpku Měsíce se bude nacházet asi 20 úhlových minut od srpku Venuše. K zákrytu dojde mimo Evropu, například ve střední Africe nebo v Indii.

Planety:
Jupiter (−2,4 mag) je od soumraku velmi vysoko nad jihovýchodem až jihem. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−0,4 mag) a Saturn (0,4 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) dosahuje nejvyšší jasnosti a je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme její poměrně velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24. 2. 23:50   25. 2. Europa zákryt začíná 21:52
25. 2. 19:40   26. 2. Ganymed zákryt 20:45–23:56
27. 2. 21:20   27. 2. Europa přechod měsíc 17:00–19:41
Europa přechod stínu 19:11–21:54
28. 2. 17:10   1. 3. Io přechod měsíce (23:54)–2:10
Io přechod stínu 1:01–3:17
Io zákryt začíná 21:15
1. 3. 23:00   2. 3. Ganymed přechod stínu končí 18:25
Io přechod měsíc 18:22–20:37
Io přechod stínu 19:30–21:46
2. 3. 18:50   23. 2. Io přechod měsíce končí 18:47
Io přechod stínu končí 19:51
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je středně vysoká. Vrací se aktivní oblast, která před měsícem produkovala mnoho středně silných erupcí. Na povrchu Slunce je navíc mnoho malých skvrnek. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

26. února nastává opozice planetky Pallas – je to druhá objevená planetka vůbec a současně jde svými rozměry o druhý největší objekt obíhající v oblasti hlavního pásu planetek, tedy mezi drahami Marsu a Jupiteru. Pohybuje se souhvězdím Hydry (viz mapka) a jeho jasnost je kolem 6,5 mag, což z něj činí vhodný objekt pro triedr či malý dalekohled.

Kosmonautika:

  • Raketa Falcon dostane nožičky, jak trefně poznamenali na blogu Kosmonautix. Březnový start lodi Dragon k ISS by se totiž měl odehrát poprvé na vylepšené verzi rakety Falcon 9, avšak ta bude mít na svém 1. stupni ještě jednu zajímavost, výsuvné nohy, na kterých by měl první stupeň v budoucnu měkce přistávat.
     
  • Soukromá nákladní loď Cygnus se v minulém týdnu oddělila od ISS a zanikla nad Tichým oceánem.
     

Výročí:

  • 24. února 1949 (65 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.
     
  • 25. února 1969 (45 let) odstartovala sonda Mariner 6. Cílem byl průlet kolem Marsu. Ten se zdařil a sonda zaslala na Zemi množství fotografií.
     
  • 2. března 2004 (10 let) odstartovala sonda Rosetta na svoji dlouhou pouť ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tato dlouhá cesta se letos chýlí ke konci. Pokud nenastanou komplikace, sonda se usadí na oběžnou dráhu kolem kometárního jádra v srpnu a v listopadu očekáváme přistání modulu Philae na jejím povrchu. Kometa přiletí nejblíže ke Slunci v srpnu 2015 a celou tuto dobu by měla Rosetta kolem ní obíhat a zkoumat ji, jak zvyšuje svou aktivitu.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc na večerní obloze
  • Výročí: Apollo 9
  • Výročí: Pioneer 4
  • Výročí: Voyager 1 u Jupiteru
  • Výročí: dalekohled Kepler
  • Výročí: Jurij Alexejevič Gagarin

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 6, Sonda Rosetta


30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »