Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 15. týdne

Astronomické zajímavosti 15. týdne

Středa 8. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 8. dubna ve 22:30 SELČ
- od 6. do 12. dubna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 9. dubna v 16 h 55 min v úplňku, na obloze prochází souhvězdími Lva, Panny a Vah. Počátkem týdne se promítá nedaleko nejjasnější stálice ve Lvu, hvězdy Regulus, v blízkosti této dvojice se nachází také planeta Saturn. V noci z 9. na 10.4. projde Měsíc kolem hvězdy Spika v souhvězdí Panny.
Planety viditelné okem: Planety Merkur a Mars jsou nepozorovatelné, promítají se poblíž Slunce. Nejjasnější planeta, Venuše, vychází koncem týdne krátce po páté hodině ráno, pohybuje se v souhvězdí Ryb. Jupiter je viditelný na ranní obloze nízko nad jihovýchodem, v souhvězdí Kozoroha. Vychází kolem půl páté ráno. Již v malém dalekohledu můžeme pozorovat jeho čtyři nejjasnější měsíce pojmenované Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Mapku polohy těchto satelitů vzhledem ke kotoučku planety pro jednotlivé dny zašleme zájemcům na požádání. Saturn v souhvězdí Lva je nad obzorem po celou noc.
Astronomické zajímavosti:
- 7. dubna projde ve vzdálenosti 50,18 astronomické jednotky od Země trpasličí planeta Haumea. Byla objevená v prosinci 2004, je pátou pojmenovanou trpasličí planetou. Svým tvarem připomíná ragbyový míč, její velikost je jen o málo menší než průměr Pluta. Obíhají kolem ní dva satelity pojmenované Hi´iaka a Namaka.
- 10. dubna proletí poblíž Země kometa 209P/LINEAR (vzdálenost 0,26 astronomické jednotky).

Očekávané události v kosmonautice:

7. dubna - plánované vypuštění družic RISAT a Anusat z indického kosmodromu Shriharikota bylo odloženo na třetí nebo čtvrtý dubnový týden
8. dubna - část posádky ISS včetně "vesmírného turisty" Charlese Simonyiho má v lodi Sojuz TMA-13 přistát zpět na Zemi
9. dubna - z čínského kosmodromu Xichang má odstartovat raketa CZ-31 s družicí Beidou M-2. Družice je součástí čínského navigačního systému Compass
Astronomická a kosmonautická výročí:
7. dubna 1959 (50. výročí) - v jihozápadní části středních Čech dopadl meteorit Příbram. Průlet tohoto kosmického tělesa zemskou atmosférou se podařilo vyfotografovat ondřejovským astronomům pomocí sítě celooblohových komor. Na základě vypočítané dráhy byly později úlomky tohoto meteoritu nalezeny u obcí Luhy, Velká, Hojšín a Dražkov
8. dubna 1964 (45. výročí) - z kosmodromu Cape Canaveral byla vypuštěna zkušební bezpilotní kosmická loď Gemini 1. Po 64 obletech kolem Země zanikla v zemské atmosféře 12. dubna 1964
10. dubna 1979 (30. výročí) - z kosmodromu Bajkonur byla vypuštěna kosmická loď Sojuz 33. Sovětsko-bulharskou posádku tvořili Nikolaj Rukavišnikov a Georgij Ivanov. Plánované spojení s orbitální stanicí Saljut 6 se kvůli poruše korekčního motoru neuskutečnilo. Posádka přistála zpět na Zemi 12. dubna

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »