Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Blíží se kometa C/2007 N3 Lulin

Blíží se kometa C/2007 N3 Lulin

Kometa C/2007 N3 Lulin z 8. ledna 2009. Autor: Paul Mortfield
Kometa C/2007 N3 Lulin z 8. ledna 2009.
Autor: Paul Mortfield
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 127 ze 17. 2. 2009

Na noční obloze máme po nějaké době opět možnost snadno pozorovat kometu. Nejde o žádnou mimořádně jasnou vlasatici, nicméně na konci února ji za dobrých podmínek budeme moci spatřit i pouhýma očima. Tehdy bude toto těleso označené jako C/2007 N3 Lulin procházet nejblíže k Zemi a díky dobré poloze na obloze bude pozorovatelné celou noc. Nejlepší podmínky ke sledování komety se naskytnou přibližně mezi 20. únorem a 1. březnem tohoto roku.

O objev komety (11. července 2007) se dělí dva východoasijští pozorovatelé Quanzhi Ye (Guangzhou, Čína) a Chi Sheng Lin (observatoř "Lu-lin Sky Survey", Taiwan). Jméno však kometa dostala podle observatoře Lu-lin Sky Survey v Taiwanu. Z výpočtů její dráhy vyplynulo, že se neshoduje se žádným doposud pozorovaným kometárním tělesem a pozorujeme ji tedy poprvé. Je proto obtížné předpovědět vývoj jejího chování, především jasnosti.

Kometa prošla přísluním 14. ledna 2009, a to ve vzdálenosti 1,24 AU od Slunce (1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce, tj. asi 150 milionů km). Po tomto průletu se pozorovatelům naskytl na ranní obloze velmi zajímavý pohled. Z její kulové kondenzované komy totiž vycházel jak krásně strukturovaný plynový chvost, tak i opačně orientovaný prašný antichvost. Po průchodu přísluním se hvězdná velikost pohybovala kolem 7.5 magnitudy (byla tedy pozorovatelná mimo města malými přístroji, např. divadelními kukátky).

Nejblíže k Zemi projde kometa Lulin 24. února 2009. V té době se bude nacházet v souhvězdí Lva a její hvězdná velikost by se mohla pohybovat kolem 5. magnitudy (měla by tedy na městy neosvětlené obloze být viditelná i pouhýma očima). V okamžiku průletu kolem Země nás s kometou bude dělit vzdálenost 0,41 AU (tedy asi 160ti násobek vzdálenosti Země a Měsíce). Kometa se tak na obloze bude pohybovat poměrně rychle - za jednu hodinu urazí přibližně 0,2°, tedy asi polovinu průměru měsíčního úplňku.

Nejlepší podmínky k pozorování komety nastanou v době průchodu přízemím, tedy na konci února. V pondělí 23. února kometa mine na obloze planetu Saturn, a to jižně v úhlové vzdálenosti asi 2°. Tím dnem také začíná její celonoční viditelnost. Kometa se bude rychle přesouvat od východu na západ a zároveň bude mírně slábnout.

Velmi zajímavý by mohl být její zdánlivý průlet okolo "Lvího srdce" - jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Tu kometa mine v noci z 27. na 28. února o 0.4° jižně. Počátkem března jí nalezneme v Raku, kde proletí okolo dalšího skvostu jarní oblohy - otevřené hvězdokupy M 44 (známé též jako Jesličky nebo Roj včel). Nejblíže k Jesličkám bude 6. března, a to jižně ve vzdálenosti asi 1.7°. Bohužel v té době bude dost rušit Měsíc v souhvězdí Blíženců ve fázi dva dny po první čtvrti. Pak již kometa začne poměrně rychle slábnout, neboť se bude od Země vzdalovat. To se projeví i na jejím pomalejším pohybu po obloze.

V dosahu menších přístrojů bude C/2007 N3 Lulin přibližně do konce března. Na přelomu března a dubna ji nalezneme v západní polovině souhvězdí Blíženců. V tomto souhvězdí setrvá až do konce září. Už v červnu však zmizí z dohledu větších přístrojů na denní obloze a pozorovatelná pak bude až na podzim na ranní obloze, ovšem jako objekt pro velké dalekohledy a přístroje vybavené citlivými CCD kamerami.

Na pozorování komety doporučujeme vybavit se alespoň malým dalekohledem, například loveckým triedrem nebo divadelním kukátkem. V případě, že bude otevřeno na vám nejbližší hvězdárně a kometu tam budou pozorovat, určitě hvězdárnu navštivte. Jako u většiny mlhavých objektů vám však doporučujeme i kometu Lulin pozorovat mimo místa postižená městským osvětlením, nejlépe na horách.

vyhledávací mapka komety C/2007 N3 Lulin

Vyhledávací mapka komety pro období její maximální jasnosti.
Vyhledávací mapka komety pro období její maximální jasnosti.
Pohyb komety C/2007 N3 Lulin je znázorněn přímkou s křížky. Jednotlivé křížky ukazují polohu v jednotlivých dnech, a to ve 2 hodiny ráno. Na mapce lze rozeznat nejnápadnější souhvězdí jarní oblohy a nejjasnější hvězdy. Ve Lvu leží planeta Saturn (jasný bod pod "tělem" Lva). Šedá oblast v dolní části obrázku je pod obzorem. Nejlepší podmínky k pozorování komety nastanou v době, kdy se bude kometa pohybovat v oblasti souhvězdí Lva.

Zdroje a doporučené:
[1] www.cometography.com
[2] www.astrovm.cz - stránky Hvězdárny ve Valašském Meziříčí
[3] www.aerith.net - databáze komet Seiichi Yoshidy
[4] Fotogalerie na spaceweather.com
[5] Článek na komety.cz

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení ve formátu DOC (447 kB)
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF (582 kB)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »