Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Blíží se vzácná noc: Nad Českem nastanou dva zákryty hvězd planetkami za čtvrt hodiny!

Blíží se vzácná noc: Nad Českem nastanou dva zákryty hvězd planetkami za čtvrt hodiny!

Asteroidy v dálavách.
Autor: R. Evans & K. Stapelfeldt (JPL), WFPC2, HST, NASA

Již v červnovém čísle loňského Zákrytového zpravodaje ve článku věnovaném úkazům roku 2015 se objevila zmínka o mimořádnosti data 23. květen 2015. Střední Evropou se totiž proženou stíny dvou planetek s odstupem pouhé čtvrthodiny. Navíc i jasnosti zakrývaných hvězd a délka úkazů dávají naději na mimořádné pozorování. Tato zákrytářská „dvojudálost“ zaujala i známého pozorovatele zákrytů hvězd planetkami Olivera Klöse, který zajímavému datu věnoval polovinu svého příspěvku na setkání pozorovatelů zákrytů ESOP XXXIII, který se na konci srpna 2014 uskutečnil v Praze.

Pojďme se tedy podívat, co by nás ve vzácné květnové noci mohlo čekat. Slunce v sobotu 23. 5. zapadne chvíli po tři čtvrtě na devět místního času, nautický soumrak pak končí před půl jedenáctou a astronomická noc, kdy Slunce klesne níže než 18° pod obzor, začíná přibližně ve 23:50 SELČ (21:50 UT). Nad západním obzorem se také celou první polovinu noci bude promítat Měsíc ve fázi před první čtvrtí (zapadá až kolem jedné hodiny SELČ).

Dva zákryty nad Českém po 17 minutách!

Původní výpočet stínů planetek nad Českem. Autor: Oliver Klös
Původní výpočet stínů planetek nad Českem.
Autor: Oliver Klös
Planetkami, které se budou starat o zákrytové úkazy, jsou pak  (58) Concordia a (656) Beagle. První zákryt hvězdy TYC 0835-00181-1 o vizuální jasnosti 10,4 mag planetkou Concordia nastane pro střední Evropu v čase kolem 21:14 UT (23:14 SELČ). Při předpokládaném průměru planetky 105 km by měl na centrální linii trvat 5,4 s a pokles jasnosti bude 3,6 mag. Šíře pásu postupujícího od severozápadu k jihovýchodu, byla stanovena na 137 km.

Jen o pouhých 17 minut později, kolem 21:33 UT, se ke slovu dostane i planetka Beagle. Strefit by se měla na hvězdu TYC 0839-00959-1, která má vizuální jasnost 9,6 mag. Při průměru planetky 104 km stálice zmizí na centrální linii na 3,7 s a dojde při tom k poklesu jasnosti o 5,6 mag. Šíře stínu, postupujícího opět ze severozápadu na jihovýchod, bude činit 104 km.

Očekávaná událost

Jak už bylo zmíněno, úkazům se velice detailně věnoval ve svém referátu na pražském ESOPu O. Klöes. Asi nejnázornější ukázkou o jak zajímavou událost se jedná, dokazoval obrázkem znázorňujícím, kudy by podle nominální předpovědi měl procházet stín obou planetek (viz připojený obrázek převzatý z jeho prezentace).

Zelené linie ukazují dráhu stínu planetky Concordia a modré čáry odpovídají předpokládanému pohybu stínu planetky Beagle. Světlejší barvou je v obou případech znázorněna centrální linie a sytější barvy odpovídají okrajům stínu. Očekávané zákryty se tedy měly prakticky překrývat nad oblastí celé západní poloviny Čech a jihem Moravy. Podobná kumulace dvou zákrytů navíc takto jasných hvězd je skutečně něčím zcela mimořádným.

Stále nejistá situace

Stíny planetek podle nových výpočtů. Autor: Steve Preston
Stíny planetek podle nových výpočtů.
Autor: Steve Preston
Oběma úkazům byla samozřejmě věnována zvýšená pozornost i v následujících měsících a v současné době je k dispozici už i upřesnění, které zpracoval astronom Steve Preston, podle nejnovějších pozic zúčastněných objektů 6. dubna 2015. Situace se, jak je u planetkových zákrytů mimochodem zvykem, trochu zkomplikovala. Podle původních předpovědí jsme se mohli těšit na dva zákryty následující krátce po sobě. Nyní, po zpřesnění parametrů, budeme mít problém s tím, kam se na pozorování vypravit. Stín planetky Concordia se totiž posunul přibližně o dvě třetiny své šíře k severovýchodu a naopak pás, odkud nebude vidět hvězda zakrývaná planetkou Beagle, odskočil téměř o celý svůj průměr směrem na jihozápad. Současná situace tedy vypadá tak, že ve střední Evropě se mezi oběma stíny vytvořila několik desítek kilometrů široká mezera, v jejímž středu se nachází Hvězdárna v Rokycanech. Situace je nejlépe patrná z připojeného obrázku. Překryv stínů tedy končí ještě vysoko v centrálním Německu u města Göttingen.

Z jednoho místa určitě jeden zákryt

Na jednu stranu se tedy zdá, že dvojitého zákrytu se naši pozorovatelé nedočkají, ale na stranu druhou je potěšitelné, že pravděpodobnost zachycení alespoň jednoho pozitivního měření se rozšířila prakticky na celé území našeho státu. Takže pokud budete pozorovat výše zmíněné zákryty odkudkoli z České republiky, máte poměrně vysokou pravděpodobnost úspěchu.

Až následující dny nám odpoví na otázku, zda se ještě dočkáme nějakého upřesnění a zda se situace ještě nějak změní. V každém případě, s ohledem na nejistotu předpovědí, je už dnes jasné, že pozorovat by měl každý, kdo má o zákryty hvězd planetkami zájem. Úkazy se odehrají nad západo-jihozápadním obzorem v dostatečné výšce 27°. Planetka Concordia se bude nacházet v azimutu 257° a Beagle nalezneme při zákrytu o pouhých 8° jižněji (A=249°, h=27°). Slunce kolem čtvrt na dvanáct místního letního času klesne již na -16° a o čtvrt hodiny později bude ještě o jeden stupeň níže pod obzor. Nad západem, nedaleko od obou planetek, se bude také nacházet Měsíc ve fázi dva dny před první čtvrtí, ale s ohledem na jasnost zakrývaných hvězd by neměl dělat žádné větší potíže.

Bude dobře, pokud se do určování časů zákrytů zapojí co největší počet pozorovatelů. Nejvhodnější je samozřejmě některá z objektivních metod sledování, ale pomohou i klasická vizuální pozorování s užitím dalekohledu a stopek. Pro další informace a rady k pozorování vzácných úkazů kontaktujte Hvězdárnu v Rokycanech.



Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Zákryt, Zákryt hvězdy planetkou


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »