Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Budeme mít vánoční kometu?

Budeme mít vánoční kometu?

c2004q2c_02.jpg
Donald Machholz z Colfaxu v Kalifornii je optik, který se zajímá o astronomii už od svých osmi let a komety vyhledává od roku 1975. V letech 1978 až 1994 objevil devět komet a pak po celých 1.457 hodin prohlídky oblohy neměl štěstí a o další kometu ani nezavadil. Štěstí se na něj znovu usmálo až ráno 27.srpna 2004, když nalezl svoji desátou kometu. Podle svých statistik strávil hledáním komet za 29 let již něco přes 7.000 hodin pozorovacího času.

Machholzův poslední objev se navíc může stát, po letošních třech okem viditelných kometách na jaře, NEAT, LINEAR a Bradfield, čtvrtou letošní jasnou kometou. Je sice obtížné přesně předpovědět jasnost komety, o tom jsme se na jaře sami přesvědčili, ale zdá se, že tuto kometu bude možné pozorovat nejméně malými dalekohledy.

Když Machholz poprvé spatřil svoji zatím poslední kometu - formálně pojmenovanou C/2004 Q2, byl to neurčitý objekt 11 hvězdné velikosti v souhvězdí Eridanus, pomalu se pohybující jihovýchodním směrem do souhvězdí Zajíce (Lepus). Toto místo oblohy můžete nyní zahlédnout nízko nad jižním obzorem okolo 4 hodiny ráno, vpravo pod souhvězdím Orion.

dynascop72.jpg
Machholz kometu našel pomocí svého, již obstarožního, jen 6 palcového (15 cm) dalekohledu Criterion Dynascope Newtonian reflector z roku 1968, přes 30X zvětšující okulár. O několik hodin později potvrdili objev Gordon Garradd a Robert McNaught na snímcích ze Siding Spring Mountain. Snímky CCD kamerou ukázaly, že kometa už má krátký a slabý ohon.

Z 38 pozorování během 4 dnů, pak Brian Marsden z Minor Planet Center v Cambridge, Massachusetts vypočítal oběžnou dráhu nové komety. Machholz nyní směřuje k Zemi a Slunci. Během října a listopadu, přejde pro nás pod jižní obzor, ze souhvězdí Zajíc (Lepus) do souhvězdí Holubice (Columba) a Rydlo (Caelum). To ale bude stále ještě relativně daleko od Slunce i Země a její pohyb mezi hvězdami bude docela pomalý.

Na začátku prosince se vrátí do souhvězdí Eridanus a začne rychle stoupat na sever a zároveň by měla zjasňovat. Nejlepší dobou pro pozorování by mohl být poslední týden prosince. Podle Marsdenových výpočtů by kometa Machholz mohla dosáhnout jasu okolo čtvrté magnitudy a ta by jí měla vydržet zhruba měsíc po Vánocích. Během tohoto období by stoupala stále výš nad obzor přes souhvězdí Býka (Taurus) až k do souhvězdí Perseus.

Čtvrtá magnituda by znamenala, že na temném nebi by mohla být vidět i očima. V každém případě by ji ale měl odhalit už i malý dalekohled. Ve městě nebo blízko měst se ale pozorovatel bez dalekohledu neobejde. Taková jasnost by kometu Machholz, zvláště na začátku ledna, když se bude blížit k Zemi a zároveň bude vysoko nad obzorem, učinila velmi lákavou pro astronomy amatéry.

Sám Machholz ale upozorňuje, že komety jsou notoricky nevyzpytatelné co se týče přesnosti odhadu jasnosti a délky ohonu. Typickým příkladem může být letošní jarní kometa NEAT, u které se předpokládala až 1 magnituda a nakonec to dotáhla s bídou jen na 3 magnitudu a očima téměř nepozorovatelný ohon. Nevylučuje se ovšem ani opačný extrém, kdy by kometa Machholz mohla zjasnit a dát tak pozorovatelům skutečný vánoční dárek.

Kometa bude k Zemi nejblíže v noci z 5. na 6. ledna 2005, když ji bude od Země dělit jen 51 milionů kilometrů. Navíc 7. ledna projde jen pár stupňů západně od známé hvězdokupy Plejády. Ke Slunci se kometa Machholz nejvíce přiblíží 24. ledna, když bude jen 179 milionů kilometrů od naší mateřské hvězdy. Kometa ale bude v této době více méně v opozici ke Slunci a tak měl by měla být snadno pozorovatelná i v přísluní.

Podle : Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »