Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Budeme mít vánoční kometu?

Budeme mít vánoční kometu?

c2004q2c_02.jpg
Donald Machholz z Colfaxu v Kalifornii je optik, který se zajímá o astronomii už od svých osmi let a komety vyhledává od roku 1975. V letech 1978 až 1994 objevil devět komet a pak po celých 1.457 hodin prohlídky oblohy neměl štěstí a o další kometu ani nezavadil. Štěstí se na něj znovu usmálo až ráno 27.srpna 2004, když nalezl svoji desátou kometu. Podle svých statistik strávil hledáním komet za 29 let již něco přes 7.000 hodin pozorovacího času.

Machholzův poslední objev se navíc může stát, po letošních třech okem viditelných kometách na jaře, NEAT, LINEAR a Bradfield, čtvrtou letošní jasnou kometou. Je sice obtížné přesně předpovědět jasnost komety, o tom jsme se na jaře sami přesvědčili, ale zdá se, že tuto kometu bude možné pozorovat nejméně malými dalekohledy.

Když Machholz poprvé spatřil svoji zatím poslední kometu - formálně pojmenovanou C/2004 Q2, byl to neurčitý objekt 11 hvězdné velikosti v souhvězdí Eridanus, pomalu se pohybující jihovýchodním směrem do souhvězdí Zajíce (Lepus). Toto místo oblohy můžete nyní zahlédnout nízko nad jižním obzorem okolo 4 hodiny ráno, vpravo pod souhvězdím Orion.

dynascop72.jpg
Machholz kometu našel pomocí svého, již obstarožního, jen 6 palcového (15 cm) dalekohledu Criterion Dynascope Newtonian reflector z roku 1968, přes 30X zvětšující okulár. O několik hodin později potvrdili objev Gordon Garradd a Robert McNaught na snímcích ze Siding Spring Mountain. Snímky CCD kamerou ukázaly, že kometa už má krátký a slabý ohon.

Z 38 pozorování během 4 dnů, pak Brian Marsden z Minor Planet Center v Cambridge, Massachusetts vypočítal oběžnou dráhu nové komety. Machholz nyní směřuje k Zemi a Slunci. Během října a listopadu, přejde pro nás pod jižní obzor, ze souhvězdí Zajíc (Lepus) do souhvězdí Holubice (Columba) a Rydlo (Caelum). To ale bude stále ještě relativně daleko od Slunce i Země a její pohyb mezi hvězdami bude docela pomalý.

Na začátku prosince se vrátí do souhvězdí Eridanus a začne rychle stoupat na sever a zároveň by měla zjasňovat. Nejlepší dobou pro pozorování by mohl být poslední týden prosince. Podle Marsdenových výpočtů by kometa Machholz mohla dosáhnout jasu okolo čtvrté magnitudy a ta by jí měla vydržet zhruba měsíc po Vánocích. Během tohoto období by stoupala stále výš nad obzor přes souhvězdí Býka (Taurus) až k do souhvězdí Perseus.

Čtvrtá magnituda by znamenala, že na temném nebi by mohla být vidět i očima. V každém případě by ji ale měl odhalit už i malý dalekohled. Ve městě nebo blízko měst se ale pozorovatel bez dalekohledu neobejde. Taková jasnost by kometu Machholz, zvláště na začátku ledna, když se bude blížit k Zemi a zároveň bude vysoko nad obzorem, učinila velmi lákavou pro astronomy amatéry.

Sám Machholz ale upozorňuje, že komety jsou notoricky nevyzpytatelné co se týče přesnosti odhadu jasnosti a délky ohonu. Typickým příkladem může být letošní jarní kometa NEAT, u které se předpokládala až 1 magnituda a nakonec to dotáhla s bídou jen na 3 magnitudu a očima téměř nepozorovatelný ohon. Nevylučuje se ovšem ani opačný extrém, kdy by kometa Machholz mohla zjasnit a dát tak pozorovatelům skutečný vánoční dárek.

Kometa bude k Zemi nejblíže v noci z 5. na 6. ledna 2005, když ji bude od Země dělit jen 51 milionů kilometrů. Navíc 7. ledna projde jen pár stupňů západně od známé hvězdokupy Plejády. Ke Slunci se kometa Machholz nejvíce přiblíží 24. ledna, když bude jen 179 milionů kilometrů od naší mateřské hvězdy. Kometa ale bude v této době více méně v opozici ke Slunci a tak měl by měla být snadno pozorovatelná i v přísluní.

Podle : Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »