Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Částečné zatmění Měsíce 21. prosince ráno nízko na obzoru

Částečné zatmění Měsíce 21. prosince ráno nízko na obzoru

Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred Espenak
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000.
Autor: Fred Espenak
V úterý 21. prosince ráno nastane úplné zatmění Měsíce. Jeho průběh je žel vůči střední Evropě posazen tak, že z České republiky spatříme jen fázi částečného zatmění krátce před západem Měsíce a východem Slunce. Jako úplné jej pak budou moci pozorovat například ve Spojených státech, v severozápadní polovině jižní Ameriky nebo v rozsáhlé oblasti z Tichomoří. Nízko na obzoru se Měsíc zabarví v zemském stínu také nad severskými státy Evropy, kde je polární noc.

Vznik zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
Vznik zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
Zatmění Měsíce pozorujeme v době, kdy Měsíc prochází zemským stínem. Aby k tomu došlo, musí náš kosmický soused ležet velmi blízko roviny zemské dráhy (tzv. ekliptiky) a zároveň být ve fázi úplňku, tedy na opačné straně než Slunce. Měsíční dráha je oproti ekliptice skloněna o přibližně 5°, kdežto zemský stín má na obloze ve vzdálenosti Měsíce jen asi 1.5°. Takže měsíční úplněk zemský stín většinou mine a my zatmění nepozorujeme.

Tři druhy zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
Tři druhy zatmění Měsíce, autor: Petr Sobotka
Během úplného zatmění Měsíce (Měsíc během něho na nějaký čas vstoupí celý do zemského stínu) bývají pozorovatelé svědky pozoruhodného přírodního divadla. Měsíc nejdříve vstoupí do zemského polostínu. Tato fáze je očima zpočátku nepozorovatelná. Kdyby v té době byl na přivrácené straně Měsíce kosmonaut, z jeho pohledu by se naše Slunce pomalu schovávalo za Zemí, která je na měsíční obloze přibližně 4x větší než Měsíc na té pozemské. Po první půlhodině by si však někteří zkušenější pozorovatelé mohli všimnout, že je Měsíc z jedné strany poněkud potmavlý. S přibývajícím časem už to začne být patrné pro každého, neboť Měsíc se blíží do plného zemského stínu, jehož okraj není úplně ostrý. Měsíc v té době vypadá, jakoby byl z jednoho okraje začouzený černým kouřem. Přibližně po hodině se tvář Měsíce rapidně začíná měnit. Další zhruba hodinu se náš soused nechává „užírat“ zemským stínem a v malém dalekohledu je patrná narudlá či naoranžovělá barva stínu. Jakmile se Měsíc ve stínu ocitá celý, chytá často zvláštní cihelné zabarvení viditelné očima. To je způsobeno zemskou atmosférou, která propouští na okrajových periferiích Země dlouhovlnnou část spektra slunečního světla a ta se láme do vnitřku zemského stínu.

Temný sloup v plném zemském stínu. Autor: Albert Engert
Temný sloup v plném zemském stínu.
Autor: Albert Engert
Právě zabarvení Měsíce během úplného zatmění je vždy velkou neznámou. Podstatnou roli zde totiž hraje znečištění zemské atmosféry způsobené především sopečnými erupcemi (případně silnými meteorickými roji). Je-li atmosféra dostatečně znečištěna sopečným prachem, nemusí propouštět ani podstatnou část červené barvy spektra slunečního světla a Měsíc tak velmi výrazně ztmavne. V případě tohoto zatmění by takový vliv skutečně mohl být pozorován, neboť od posledního úplného zatmění (které nastalo 21. února 2008) došlo ke čtyřem výrazným sopečným erupcím na severní polokouli, jejímž profilem bude Měsíc během průchodu zemským stínem procházet. Pro připomenutí šlo o sopky Kasatochi (Aljaška, srpen 2008), Mt. Redoubt (Aljaška, březen 2009), Saryčev (Kurilské ostrovy, červen 2009) a Eyjafjallajökull (Island, duben 2010). Sloup popela první zmíněné sopky dokonce vrhnul svůj stín na Měsíc během jeho částečného zatmění v srpnu 2008.

Úterní zatmění spatříme bohužel jen z té prvotní části celého scénáře. Měsíc se poprvé "dotkne" zemského polostínu v 6 hodin 27 minut středoevropského času. Tuto fázi očima nespatříme, ale přibližně o půl až tři čtvrtě hodiny později, kolem 7 hodin 10 minut se už bude zdát, že se úplněk z levého okraje poněkud „začazuje“. V 7 hodin 32 minut pak začne vstupovat do zemského stínu. V té době již bude značně světlá obloha kvůli pokročilému rozbřesku a samotný Měsíc najdeme jen asi 3° nad severozápadním obzorem. Pro pozorování tedy doporučujeme najít si místo, odkud je tato část obzoru odkryta a nerušena stromy či vzdálenými domy. Měsíc pak zapadá v 8 hodin 4 minuty (pro Prahu, na jiných místech ČR se čas liší v minutách). V době svého západu bude Měsíc ponořen asi 40 procenty svého průměru v zemském stínu.

I přes pro nás nevýhodně položené zatmění určitě nezapomeňte úkaz fotografovat, popřeje-li vám počasí. Fotografie nám můžete poslat do redakce na info@astro.cz nebo do ČAM (www.astro.cz/cam). Jaký byl průběh úplného zatmění, spatříte nepochybně ještě toho dne na proslulých stránkách www.spaceweather.com, kde se objeví fotogalerie úkazu. Zde také najdete odkaz na připravovaný webcast úkazu.

Průběh zatmění Slunce 4. ledna 2011 v Praze. Zdroj: EAI.
Průběh zatmění Slunce 4. ledna 2011 v Praze. Zdroj: EAI.
A že předvánoční měsíční zatmění nespatříme, netřeba zoufat. Hned následující rok nám vše bohatě vynahradí. Vše započne velkolepé částečné zatmění Slunce v úterý 4. ledna, při kterém v dopoledních hodinách nad územím ČR Měsíc „ukousne“ kolem 79 procent slunečního průměru. Půjde tak o největší sluneční zatmění viditelné z ČR od roku 2003 do roku 2026. O šest měsíců později 15. června večer se pak za jasného počasí staneme svědky mimořádného úplného zatmění Měsíce, při kterém Měsíc projde středem zemského stínu a fáze úplného zatmění potrvá téměř 101 minut. A do třetice – na konci roku 2011, konkrétně 10. prosince, uvidíme z našeho území ještě jedno měsíční zatmění.

Odkazy na internetové přenosy zatmění:

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nejbližší zatmění nad územím České republiky
[2] Informace o zatmění Měsíce a přehled těch nejbližších
[3] Animace tohoto zatmění na ShadowAndSubstance.com
[4] Spaceweather.com
[5] Eclipse Online - všechna zatmění do roku 2100 včetně mapek (anglicky)
[6] Záhadný temný zub během zatmění Měsíce v srpnu (Petr Horálek)

Tiskové prohlášení:
[1] Formát DOC (91 kB)
[2] Formát PDF (69 kB)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »