Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dnes ráno byla vidět nesmírně výrazná noční oblaka

Dnes ráno byla vidět nesmírně výrazná noční oblaka

Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno.
Autor: Petr Horálek
Dnes 15. června 2012 v časných ranních hodinách došlo na české obloze k výjimečnému atmosférickému jevu. Objevila se neobvykle výrazná noční, nebo také mezosférická oblaka, která dosáhla takové intenzity, jaké na české poměry nabývají skutečně zřídkakdy. Za posledních 5 let by se dalo mluvit pouze o dvou podobných případech, dnešní úkaz byl však patrně nejvýraznější. Sezóna nočních oblak je navíc teprve na svém začátku.

Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno.
Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka, lidově rovněž stříbřitá oblaka, nejsou běžnou atmosférickou oblačností. Vznikají v mezosféře ve výšce okolo 85 km nad zemí, tedy asi osmkrát výše než nejvyšší patra běžné oblačnosti. Jde o ledové krystalky vody i dalších molekul, které se do této výšky dosávají ze spodních vrstev atmosféry nebo jsou rozkládány slunečním zářením přímo v mezosféře. Tvoří se za nesmírně nízkých teplot okolo -130° C v době kolem letního slunovratu na severní polokouli nedaleko polárního kruhu a v době zimního slunovratu nad jižním pólem. Jsou velmi řídké a na denní obloze je proto za slunečního svitu nespatříme. Slunce nám je umožňuje zahlédnout jen v době, kdy je samo ještě pod obzorem a oblaka nasvěcuje za soumraku či rozbřesku nad severozápadním, severním a severovýchodním obzorem. Obvykle v době, kdy se nachází mezi 6° - 16° pod obzorem, což v červnových měsících znamená pozdě večer mezi cca 22:30 - 23:50 letního času, časně ráno pak mezi 2:00 - 3:40. Obvykle se nad český obzor nedostanou výš než do jedné třetiny výšky mezi obzorem a nadhlavníkem. Dnešní úkaz však vytvořil výjimečné podmínky pro jejich pozorování takřka po celé obloze.

Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno.
Autor: Petr Horálek
Noční oblaka byla patrná už okolo 2:20 ráno na webových kamerách Humlnet mířících nad severní obzor v Krkonoších. Tehdy se rozkládala nevysoko nad obzorem a díky vyjasněné obloze byla patrná po celé jejich šířce mezi severním a severovýchodním obzorem. Postupně se jasnější struktury "vytáhly" výše nad obzor a byly viditelné i z míst, kde obvykle vadí výhledu nedaleké lesy či domy. Už okolo 3:20 dosáhly úctyhodného jasu a bohatého členění; vyhouply se nad 20° nad obzor a stále "rostly". V tento čas obvykle spodní část oblak vlivem sílícího rozbřesku zanikne v jasu oblohy a výrazné struktury se postupně vytratí. To se ale dnes ráno nestalo.

Noční svítící oblaka 15. června 2012 nad jihem!!!. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 nad jihem!!!.
Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 v nadhlavníku. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 v nadhlavníku.
Autor: Petr Horálek
Největší překvapení přinesly následující minuty, krátce před 4. hodinou ranní. Struktury oblak se postupně zvýraznily vysoko v nadhlavníku a postupovaly dál. Bylo tedy jasné, že stříbřitá oblaka se nacházejí níže než 50° severní šířky, což je nezvyklé - obvykle jejich jižní hranice končí nad 65° severní šířky. Dlouhé stříbřité "cáry" tak pokryly na několik desítek minut celou oblohu a nejjasnější byly tam, kde ještě nebe nezasáhl přílišný jas rozbřesku. Celé představení skončilo okolo 4:25, kdy už byla obloha příliš světlá a nejjasnější struktury oblak pobledly.

Už včera večer

Noční svítící oblaka 14. června 2012 večer. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 14. června 2012 večer.
Autor: Petr Horálek
Noční oblaka nebyla vidět jen dnes ráno, ale slabě už včera před 23. hodinou. Byla ovšem opravdu nevýrazná. Dalo se však čekat, že budou předzvěstí ranních oblak, i když nikdo netušil, že tak jasných. Okolo letního slunovratu jsou totiž noci krátké a časová prodleva mezi večerními a ranními oblaky je nad českým obzorem asi dvouhodinová. Za tu dobu se noční oblaka obvykle nestihnou rozpadnout, dokonce však - jako tomu bylo dnes - mohou ještě výrazně zesílit.

Sezóna v plném proudu

Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno po celé obloze. Autor: Petr Horálek
Noční svítící oblaka 15. června 2012 ráno po celé obloze.
Autor: Petr Horálek
Dnešní úkaz byl ojedinělý svou intenzitou, ovšem ne svým výskytem. Jak bylo psáno výše nebo v dřívějším článku, jsou noční oblaka, často též označovaná zkratkou NLC (z angl. NoctiLucent Clouds), pozorovatelná ze severní polokoule nejlépe okolo letního slunovratu, přesněji od počátku června do poloviny července. Rozhodně tedy vyhlížejte v pozdních hodinách či časně ráno i v dalších dnech, téměř jistě budou k vidění další NLC. Ostatně první pozorování letoší sezóny pochází z České republiky už z pondělního rána. A od té doby byla NLC včetně dneška pozorovatelná již pětkrát.

Pošlete fotografie

Viděli jste dnešní úkaz? Nebo některé z nedávných NLC letošní sezóny? Pokud máte fotografie, zašlete nám je přes formulář. Nezapomeňte správně vyplnit všechny údaje tak, jak je to v poznámkách u jednotlivých políček. Z došlých snímků utvoříme fotogalerii, která bude aktualizovaná i v následujících týdnech dalšími pozorováními. Svá pozorování rovněž posílejte do galerie na webu Atmosférických úkazů.

Doporučujeme:
[1] Článek o NLC (Petr Horálek, 2009)
[2] Rozsáhlá fotogalerie na Spaceweather.com
[3] Registrace na Alerty NLC na ukazy.astro.cz (správce webu Tomáš Tržický)
[4] Humlnet - online kamery v v okolí Krkonoš
[5] Český rozhlas Leonardo, rozhovor o NLC
[6] Mimořádný úkaz z roku 2009 (Petr Horálek)
[7] Mimořádný úkaz z roku 2011 (Petr Horálek)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »