Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dnes večer nastane nejjasnější úplněk roku 2008

Dnes večer nastane nejjasnější úplněk roku 2008

Dva úplňky v roce 2004 se liší svojí vzdáleností od Země
Dva úplňky v roce 2004 se liší svojí vzdáleností od Země
Pokud se dnes v noci (z pátku 12. na sobotu 13. prosince) na krátko vyjasní, spatříme nejjasnější úplněk roku 2008. Díky vzájemné sešlosti několika faktorů, které tuto výjimečnou událost ovlivňují, bude úplňkový Měsíc měřitelně jasnější než obvykle. Nicméně na druhou stranu je tento úkaz spíše jen "estetickým" doplňkem v našem každodenním životě, neboť pro běžného člověka je tato událost jen málo citelná.

Měsíc dosáhne fáze úplňku 12. prosince v 17 hodin a 37 minut. Přibližně o 5.5 hodiny později bude k Zemi v této lunaci (doba oběhu Měsíce kolem Země) nejblíže, konkrétně 356 566 km.

Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze. Je-li k Zemi nejblíže (v tzv. perigeu), leží od Země 356 410 km. Naopak nejdále je 406 740 km (v apogeu). Na obloze to tedy znamená, že se měsíční kotouč v okamžiku perigea zvětší o asi 14 % oproti apogeu. Pro představu je rozdíl obou vzdáleností podobný, jako kdybychom do přímky položili asi 4 a ¼ Země. V měřítku Země - Měsíc je však tento rozdíl poměrně malý, tudíž lidským okem jen těžko rozeznáme, že je Měsíc na obloze o něco větší než před 14 dny. Fotografií to však lze odhalit snadno - stačí pořídit dvě fotografie Měsíce, které se liší vzdáleností našeho přirozeného souputníka od Země (viz úvodní fotografie).

Co však je nejen měřitelné, ale pro ty pozornější i citelné, je jas Měsíce. Oproti okamžiku, kdy je Měsíc v úplňku nejdále od Země bude jas Měsíce asi o 30 % větší. Tím lépe ještě nahrává fakt, že měsíční úplňky bývají nejvýše nad obzorem v zimních měsících, tedy v době okolo zimního slunovratu. Ten nastane 21. prosince ve 13 hodin a 3 minuty (za pouhých 9 dní). Měsíc tak nalezneme kolem půlnoci velmi vysoko v souhvězdí Býka.

I když bude obloha zatažená, bude se nám zdát, že je jemně namodralá a ani v temné přírodní noci se nedočkáme úplné tmy. Naopak vyjasní-li se, bude možné za svitu měsíčního úplňku číst bez pomoci baterky text novin. Spíše však tomu nahraje právě ta souhra nejjasnějšího úplňku roku a značné výšky Měsíce nad obzorem, než pouhý fakt, že je úplněk jasnější než obvykle.

Zdroje:
[1] http://planety.astro.cz/zeme/38/
[2] http://science.nasa.gov/headlines/y2008/09dec_fullmoon.htm




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42

Hmlovina v Orióne (nové spracovanie)

Další informace »