Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Druhá půle června plná vzácných úkazů

Druhá půle června plná vzácných úkazů

Konjunkce Venuše a Jupiteru v náručí dívky.
Autor: Marek Nikodem

Pokud máte rádi sledování zajímavostí na noční obloze, měli byste mít již delší dobu ve vašem kalendáři zaškrtnutý letošní měsíc červen. Právě v průběhu června se k sobě budou postupně na večerní obloze blížit dvě nejjasnější planety naší Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter. Při nejtěsnějším setkání, k němuž dojde 30. června, se k sobě při pohledu ze Země dostanou na zdánlivou vzdálenost pouhých dvaceti obloukových minut. Ještě předtím ale spatříme průchod Venuše překrásnou a očima viditelnou hvězdokupou Jesličky (už zítra 13. června večer!) a o týden později fotogenického seskupení těchto výrazných planet s mladým Měsícem. Rozhodně si to nenechte ujít.

Venuše 13. června 2015 prochází hvězdokupou Jesličky. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Venuše 13. června 2015 prochází hvězdokupou Jesličky.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.
K zajímavým dnům letošního června lze ale bezesporu zařadit již zítřejší pozdní večer 13. června, kdy očima nepřehlédnutelná Venuše se za soumraku nízko nad západo-severozápadním obzorem letmo severně dotkne známé otevřené hvězdokupy Jesličky nebo také M44 v souhvězdí Raka. Optimální čas pro pohled na toto seskupení nastane za pokročilého soumraku mezi 22:15 a 22:30 letního středoevropského času, kdy „Večernice“ Venuše bude ještě dostatečně vysoko nad obzorem (kolem 15°).

Jen o týden později se můžeme těšit na další opravdu nepřehlédnutelnou podívanou. V sobotní večer 20. června se k přibližujícímu se páru planet připojí úzký, pouhé čtyři dny starý, srpek Měsíce. Všechna tři tělesa budou ležet na nebeské ploše úhlovém o průměru asi 7° a kompozice bude tak výrazná, že za jasného počasí by byl hřích si ji alespoň letmo nevyfotografovat. Nejlepší bude trojici objektů vyhlížet za pokročilého soumraku okolo 22. hodiny nad západním obzorem, kdy se také mohou o něco více k severu později vyskytovat i noční svítící oblaka. Mějte proto oči i foťáky v té době na pozoru co nejdéle.

Konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce 20. června 2015. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce 20. června 2015.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.

Závěr a současně i vyvrcholení červnového představení Venuše a Jupitera ale nastane 30. června, respektive 1. července, jejich nejtěsnějším vzájemným přiblížením. Planety se na obloze „minou“ o pouhých 20´ (tedy asi dvě třetiny průměru měsíčního úplňku). Současně je ovšem nutné si uvědomit, že v prostoru k žádnému přiblížení nedochází, vše je pouze hra perspektivy. Venuše bude ve skutečnosti od Země ve vzdálenosti 0,524 AU a Jupiter 6,066 AU. Jedna AU, tedy astronomická jednotka, je asi 150 milionů kilometrů. V den nejtěsnějšího úhlového přiblížení je tedy bude v prostoru dělit téměř 830 milionů kilometrů.

Těsná konjunkce Venuše s Jupiterem na večerní obloze 30. června 2015 Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Těsná konjunkce Venuše s Jupiterem na večerní obloze 30. června 2015
Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Pro sledování poslední zmiňované nevšední podívané lze nejlépe doporučit večer 30. června. Kolem 21:45 SELČ, tedy jen chvíli po západu Slunce (které v té době bude asi 4° pod obzorem), se Venuše, s jasností -4,3 mag, a Jupiter, -1,4 mag, promítnou vedle sebe na necelý půl stupeň a to 15° nad západo-severozápadním obzorem. Oba jasné objekty pak budou pomalu klesat stále níž k horizontu až před 23:30 SELČ zapadnou (přesný čas západu objektů se bude lišit v rámci území ČR až v minutách).

Dvojice se na severovýchodě objeví opět až kolem deváté ráno následujícího dne. To se budou nacházet právě v nejtěsnější vzdálenosti, něco kolem 20´ od sebe. Bohužel tedy nejtěsnější přiblížení nastane na denní obloze. Ale netřeba zoufat: Až se dostanou dostatečně vysoko nad obzor, mohla by jejich jasnost, za pomoci dalekohledu, dovolit jejich bezproblémové sledování i za slunečného dne. Nejvýš na obloze nad jihem Jupiter a Venuši naleznete několik minut po 16. hodině ve výšce 55°. I večer 1. července, za soumraku, budeme mít ještě poslední šanci dostat obě planety do společného zorného pole dalekohledu.

Těsná konjunkce Venuše a Jupiteru 22. listopadu 2065. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Těsná konjunkce Venuše a Jupiteru 22. listopadu 2065.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Podobné příležitosti vzájemných přiblížení jasných planet se nepravidelně opakují s četností několika úkazů za desetiletí. Ale na skutečnou vzácnost by se mohou těšit jen ti dnes nejmladší. 22. listopadu 2065, krátce po poledni, se planety Jupiter a Venuše na obloze nejen těsně přiblíží, ale dokonce se zdánlivě dotknou jedna druhé. Jedinou vadou na kráse tohoto úkazu bude skutečnost, že k němu dojde pouhých 6° od Slunce, takže opět to bude chtít naváděný dalekohled a průzračnou denní oblohu.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Venuše, Konjunkce, Jupiter, Konjunkce Venuse s Jupiterem


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »