Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dva velmi jasné bolidy nad Itálií

Dva velmi jasné bolidy nad Itálií

Jasný bolid z 8. února 2011
Jasný bolid z 8. února 2011
Asi 24 minut po půlnoci středoevropského času (SEČ) z 8. na 9. února 2011 náhle noční oblohu rozzářilo nenadálé světlo. Viditelné bylo zejména z Itálie, části Francie a Švýcarska, svědci hlásili zelenobílou barvu a výraznou stopu. Jednalo se o velmi jasný bolid, který se podařilo zaznamenat z několika astronomických stanic a díky tomu bylo možné zjistit spolehlivě jeho parametry.

Výpočty ukázaly, že jev začal být viditelný ve výšce zhruba 100 km nad zemským povrchem, trval asi 1,6 s a pohasl, když se dostal do výšky kolem 30 km. Maximální jasnost dosáhla -10,9 magnitudy. Mateřské těleso, které jej způsobilo, obíhalo původně po dráze s velkou poloosou 2,490 AU, excentricitou 0,694, perihelem 0,763 AU a afeliem 4,217 AU. Podařilo se také zjistit, že ke střetu meteoroidu se Zemí došlo nad Ligurským mořem severně od ostrova Korsika, viz. mapka.

Na záznamech je vidět, že na konci viditelné dráhy došlo k silné explozi a následnému rozdělení tělesa na několik fragmentů. Sice se spekuluje, že by snad mohly některé části dopadnout na zem, ale pravděpodobněji bylo těleso výbuchem rozděleno na malé úlomky, které při následném průletu atmosférou zcela zanikly.

Další bolid byl zaznamenán 10. února 2011 ve 21:06 SEČ a to zejména z Benátska, což je severovýchodní část Itálie. Opět byl zachycen na několika stanicích, nejlépe asi z té, která sídlí na ostrově Lido u Benátek. Podle zde získaných dat měl tento úkaz jen nepatrně nižší jasnost než předchozí bolid a dosáhl v maximu -10,5 mag. I tentokrát byla světelná stopa zakončena mohutným výbuchem, který zřejmě těleso rozmetal na příliš drobné části, než aby bylo možné očekávat jejich dopad na zem.

Zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »