Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dvě jasné planety na únorové noční obloze

Dvě jasné planety na únorové noční obloze

Tiskové prohlášení ČAS číslo 45

Na únorové obloze lze pozorovat dvě největší planety Sluneční soustavy - Jupiter a Saturn.

Jupiter v roce 2003
Jupiter v roce 2003
Pohyb Jupitera
v průběhu roku 2003
Současným bezoblačným nocím (předpokládejme, že nějaké přece jen budou) dominuje planeta Jupiter. Poznáme ho snadno: po Měsíci je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy, pouze ráno ho může jasem překonat Venuše, viditelná na jihovýchodě jako jitřenka. Přímo naproti Slunci se Jupiter nachází 2. února; říkáme, že je v opozici se Sluncem. V té době je vidět po celou noc, protože vychází při západu Slunce na východě, nad jihem vrcholí o půlnoci a ráno sestupuje k západu. Jupiter se nyní nachází v souhvězdí Raka. Jupiter je největší planetou sluneční soustavy, jeho průměr je jedenáctkrát větší než zemský a hmotností překonává Zemi 318krát. Má bohatou soustavu měsíců - dnes jich známe už 39. Jen čtyři z nich však vynikají velikostí: Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Uvidíme je už triedrem jako malé hvězdičky v řádce vlevo a vpravo od planety.

Méně nápadnou planetou je Saturn. Najdeme ho napravo, tedy západně od Jupitera. Saturn se v únoru nachází v souhvězdí Býka, tzn. že svítí přímo nad známým zimním souhvězdím Oriona. Jeho jasnost je srovnatelná s nejjasnějšími hvězdami na obloze.

Saturn v roce 2003
Saturn v roce 2003
Pohyb Saturna
v průběhu roku 2003
Nad Saturnem prochází Měsíc 12. února a nad Jupiterem 15. února v 18 hodin. Sousedství Měsíce a jasné planety je na obloze vždy nápadným úkazem.

I když obě planety patří k nejjasnějším objektům na obloze a jsou velmi dobře vidět očima, doporučujeme všem zájemcům o pozorování těchto dvou největších planet Sluneční soustavy návštěvu hvězdárny a pohled na planety dalekohledem. Na Jupiteru lze pozorovat tmavé a světlé pásy v atmosféře planety a také známou rudou skvrnu - obrovský vír pozorovaný na Jupiteru již od vynálezu prvních dalekohledů. Na Saturnu uvidíme při dobrých pozorovacích podmínkách pásy v atmosféře a především jeho prstence. Ty jsou nyní široce rozevřeny. Největší rozevření prstenců nastane v dubnu tohoto roku.

Na sousední planetu Mars se můžeme těšit na přelomu srpna a září

V roce 2003 se k nám také přiblíží Mars. V únoru ho najdeme na ranní obloze napravo (tedy západně) od Venuše; ve srovnání s ní je však nyní vcelku nenápadný. Zato koncem srpna a počátkem září předčí Mars svým jasem Jupitera. Nejblíže Zemi bude 27. srpna, a to 55 757 000 km. Přiblížení Marsu nastává vždy po dvou letech, takže se na první pohled zdá, že nejde o nic výjimečného. Ale není to tak, letošní přiblížení je totiž jedno z nejtěsnějších. Od počátku našeho letopočtu žádné těsnější nenastalo. Z hlediska suchých počtů jde tedy o událost velice příznivou, ale z hlediska pozorovatele na severní polokouli se letošní přiblížení jeví jako obyčejné. Mars bude totiž v srpnu na obloze poměrně nízko, v souhvězdí Vodnáře, takže jeho obrázek bude v dalekohledu pokažený neklidem vzduchu.

Tiskové prohlášení ve formátu doc




O autorovi



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák se nacházela v jižní části souhvězdí Herkula poblíž rozhraní s Orlem a Hadonošem.

Další informace »