Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dvě jasné planety na únorové noční obloze

Dvě jasné planety na únorové noční obloze

Tiskové prohlášení ČAS číslo 45

Na únorové obloze lze pozorovat dvě největší planety Sluneční soustavy - Jupiter a Saturn.

Jupiter v roce 2003
Jupiter v roce 2003
Pohyb Jupitera
v průběhu roku 2003
Současným bezoblačným nocím (předpokládejme, že nějaké přece jen budou) dominuje planeta Jupiter. Poznáme ho snadno: po Měsíci je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy, pouze ráno ho může jasem překonat Venuše, viditelná na jihovýchodě jako jitřenka. Přímo naproti Slunci se Jupiter nachází 2. února; říkáme, že je v opozici se Sluncem. V té době je vidět po celou noc, protože vychází při západu Slunce na východě, nad jihem vrcholí o půlnoci a ráno sestupuje k západu. Jupiter se nyní nachází v souhvězdí Raka. Jupiter je největší planetou sluneční soustavy, jeho průměr je jedenáctkrát větší než zemský a hmotností překonává Zemi 318krát. Má bohatou soustavu měsíců - dnes jich známe už 39. Jen čtyři z nich však vynikají velikostí: Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Uvidíme je už triedrem jako malé hvězdičky v řádce vlevo a vpravo od planety.

Méně nápadnou planetou je Saturn. Najdeme ho napravo, tedy západně od Jupitera. Saturn se v únoru nachází v souhvězdí Býka, tzn. že svítí přímo nad známým zimním souhvězdím Oriona. Jeho jasnost je srovnatelná s nejjasnějšími hvězdami na obloze.

Saturn v roce 2003
Saturn v roce 2003
Pohyb Saturna
v průběhu roku 2003
Nad Saturnem prochází Měsíc 12. února a nad Jupiterem 15. února v 18 hodin. Sousedství Měsíce a jasné planety je na obloze vždy nápadným úkazem.

I když obě planety patří k nejjasnějším objektům na obloze a jsou velmi dobře vidět očima, doporučujeme všem zájemcům o pozorování těchto dvou největších planet Sluneční soustavy návštěvu hvězdárny a pohled na planety dalekohledem. Na Jupiteru lze pozorovat tmavé a světlé pásy v atmosféře planety a také známou rudou skvrnu - obrovský vír pozorovaný na Jupiteru již od vynálezu prvních dalekohledů. Na Saturnu uvidíme při dobrých pozorovacích podmínkách pásy v atmosféře a především jeho prstence. Ty jsou nyní široce rozevřeny. Největší rozevření prstenců nastane v dubnu tohoto roku.

Na sousední planetu Mars se můžeme těšit na přelomu srpna a září

V roce 2003 se k nám také přiblíží Mars. V únoru ho najdeme na ranní obloze napravo (tedy západně) od Venuše; ve srovnání s ní je však nyní vcelku nenápadný. Zato koncem srpna a počátkem září předčí Mars svým jasem Jupitera. Nejblíže Zemi bude 27. srpna, a to 55 757 000 km. Přiblížení Marsu nastává vždy po dvou letech, takže se na první pohled zdá, že nejde o nic výjimečného. Ale není to tak, letošní přiblížení je totiž jedno z nejtěsnějších. Od počátku našeho letopočtu žádné těsnější nenastalo. Z hlediska suchých počtů jde tedy o událost velice příznivou, ale z hlediska pozorovatele na severní polokouli se letošní přiblížení jeví jako obyčejné. Mars bude totiž v srpnu na obloze poměrně nízko, v souhvězdí Vodnáře, takže jeho obrázek bude v dalekohledu pokažený neklidem vzduchu.

Tiskové prohlášení ve formátu doc




O autorovi



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »