Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Na večerní obloze raketoplán Discovery navždy opustil ISS

Fotogalerie: Na večerní obloze raketoplán Discovery navždy opustil ISS

Raketoplán Discovery navždy opustil ISS
Raketoplán Discovery navždy opustil ISS
Ač se to možná zdá, titulek rozhodně neoznamuje článek katastrofického rázu. Pokud jste pozorně pročítali naše aktualizované zpravodajství z mise raketoplánu Discovery STS-133, pak vám určitě neuniklo, že se včera - v pondělí 7. března 2011 - raketoplán se svou posádkou od ISS odpoutal. Nyní se blíží poslední fáze mediálního rozruchu, a sice jeho přistání. Ještě předtím se ale nad českou kotlinou pozorné oči mohly zúčastnit symbolického úkazu - historicky posledních přeletů ISS a odpoutaného raketoplánu Discovery. Celé scenérii po dobu přeletu dominoval Měsíc, nedaleko jasný Jupiter a nad jihovýchodním obzorem pak nejjasnější hvězda noční oblohy - Sírius.

Aktualizováno: 20. března 2011, 15:51 SEČ.

Přelet stanice a raketoplánu probíhal v pondělí 7. března 2011 přibližně mezi 18:49 a 18:52 SEČ. Hvězdná velikost ISS se pohybovala kolem -2,4 magnitudy; ISS tedy byla jasná podobně jako Jupiter. Discovery se pak jako slabší "souputník" nacházel přibližně až 3° před jasnou ISS ve směru jejího letu. Obě tělesa letěla na obloze poměrně blízko Měsíce ve fázi 3 dny po novu, severně od Jupiteru. Některým pozorovatelům (v závislosti na poloze v ČR) se pak nabídl skvostný pohled na přelet obou těles u jasné hvězdy Rigel v "noze" Oriona a jen pár vteřin na to poblíž nejjasnější hvězdy noční oblohy - Síria.

V úterý 8. března 2011 se nad českým obzorem odehrál druhý přelet, a to kolem 19:15 SEČ. Nastal o něco níže nad obzorem než v pondělí a pozorovatelé popisovali, že za raketoplánem se rozptyloval jakýsi chvost. S největší pravděpodobností šlo o upouštěnou odpadní vodu, která se okamžitě za raketoplánem rozptýlila podobně jako ohon komety. Tuto raritní událost už v minulosti pozoroval nizozemký fotograf Ralf Vandeberg 20. února 2010 u raketoplánu Endeavour. Více informací na Spaceweather.com. Připomínáme, že šlo o historicky poslední přelet ISS a raketoplánu Discovery na obloze. Díky tedy za parádní představení i skvělé počasí!

Níže najdete slibované snímky od některých čtenářů. Máte také fotografie? Pošlete nám je do redakce! Své snímky posílejte na e-mailovou adresu info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Nezapomeňte, že také můžete posílat fotky "poskvrněného" Slunce.


Fotogalerie čtenářů ze 7. března 2011

ISS, Discovery a Měsíc. Autor: Martin Popek
ISS, Discovery a Měsíc.
Autor: Martin Popek
Jméno: Martin Popek
Místo: Nýdek
Poznámka: Na unikátním snímku, který je také ústředním motivem celé galerie, je Měsíc s popelavým svitem, ISS jako jasnější čára a Discovery jako ta slabší. Více.
ISS 7. března 2011 po odpojení raketoplánu. Autor: Zbyšek Prágr
ISS 7. března 2011 po odpojení raketoplánu.
Autor: Zbyšek Prágr
ISS a DIscovery 4. března 2011. Autor: Zbyšek Prágr
ISS a DIscovery 4. března 2011.
Autor: Zbyšek Prágr
Jméno: Zbyšek Prágr
Místo: Rudná u Prahy
Poznámka: Je to prvotina, takže nic moc. Snímky ISS s připojeným raketoplánem jsou ze 4. března (vlevo dole, též [1] a [2]) a ze 7. března (vlevo nahoře) po odpojení raketoplánu. Foceno v primárním ohnisku dalekohledu SCT 355/3910 mm na Canon 7D.

Další snímky

[1], [2]

110307_iss_disco_07780p3.jpg Autor: Jiří Rohlena

Autor: Jiří Rohlena
110307_iss_disco_sirius_07782p2m.jpg Autor: Jiří Rohlena

Autor: Jiří Rohlena
Jméno: Jiří Rohlena
Místo: Dobruška
Poznámka: 1. a 2. snímek je ze 7. března v 18.49 - 53. Exponoval jsem delším časem cca 90 s, protože jsem mezitím běžel s baterkou nasvítit zdi kostela, aby záběr trochu "prokoukl". Díky dlouhé expozici však není patrný rozestup družice a raketoplánu. Potom se mi podařila ještě jedna expozice po průletu kolem Siriuse až do vlétnutí ISS do zemského stínu. Na snímku dole [1] je "rozcvička" z 3. března v 18.39 SEČ, délka expozice 30 s, Sony A550.

Další snímky

[1]

ISS, Discovery, Měsíc a Jupiter. Autor: Martin Mašek
ISS, Discovery, Měsíc a Jupiter.
Autor: Martin Mašek
ISS a Discovery v Orionu. Autor: Martin Mašek
ISS a Discovery v Orionu.
Autor: Martin Mašek
Měsíc s popelavým svitem 7. března 2011. Autor: Martin Mašek
Měsíc s popelavým svitem 7. března 2011.
Autor: Martin Mašek
Jméno: Martin Mašek
Místo: Liberec (sídliště Rochlice)
Poznámka: Na první fotce je oblohový pohled na celou scenérii přeletu. ISS i s raketoplánem přelétaly mezi Měsícem a Jupiterem. V Liberci "podlétaly" jasnou hvězdu Rigel v souhvězdí Orionu (druhý obrázek). Při pozorném pohledu je půlka "čáry" slabší (levá část) a půlka jasnější. Směr letu ISS i Discovery byl témeř identický, proto se jejich stopy "slily" dohromady. Nicméně Discovery ISS předháněl, takže první polovina stopy patří jen jemu. Na posledním snímku je Měsíc i s popelavým svitem. Tento krásný jev vzniká rozptylem světla Slunce odraženého od zemského povrchu. Osvětlená část Měsíce svítí přímo odraženým (rozptýleným) slunečním světlem. Stejným způsobem se nám také zviditelnily Discovery s ISS.

Další snímky

[1], [2], [3]

Discovery, ISS a Měsíc. Autor: Luděk Fík
Discovery, ISS a Měsíc.
Autor: Luděk Fík
Discovery, ISS a Měsíc. Autor: Luděk Fík
Discovery, ISS a Měsíc.
Autor: Luděk Fík
Discovery, ISS a Orion. Autor: Luděk Fík
Discovery, ISS a Orion.
Autor: Luděk Fík
Jméno: Luděk Fík
Místo: Kojetín
Poznámka: Dvojici ISS a raketoplán Discovery STS-133 jsem fotografoval z Kostelan u Kroměříže už 26. února 2011 v 18:05 SEČ, tedy 2 hodiny před spojením (viz [1] a [2] níže). Poté více než po týdnu z Kojetína po jejich oddělení 7. března 2011 v 18:52 SEČ během velmi pěkného průletu za asistence Jupitera, Měsíce, Oriona a Síria (viz obrázky vlevo). Fotografováno Olympusem SP-600UZ.

Při prohlížení fotografií od dalších kolegů z tuzemska i "tamzemska" je zajímavé srovnávat, jak velký vliv na výslednou vzájemnou projekci ISS a Discovery vzhledem k Měsíci má poloha pozorovatelů vzhledem k trajektorii průletu. Od průletu "pod", přes průlet "před" až po průlet "nad" Měsícem. Zkrátka prostorová úloha v praxi. Průlet přímo "přes" kotouč Měsíce byl vidět v pásu širokém necelých 8 km dle této mapky.

Další snímky

[1], [2]

iss_3_3583.jpg Autor: Michal Vojtech

Autor: Michal Vojtech
iss_4_3586.jpg Autor: Michal Vojtech

Autor: Michal Vojtech
Jméno: Michal Vojtech
Místo: Opava (Kateřinky)
Poznámka: Fotené: FinePix S5600, expozícia: 15 s (v prípade ISS a popolavého svitu Meiaca len 5 s), clona: 3,2, ISO 400.

Další snímky

[1], [2]

p3071952.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Místo: Neuvedeno
Poznámka: Fotografie zachycující předposlední průlet ISS s odděleným Discovery v 18:46. Technika: olympus E3, 8 mm fisheye, expozice 278 s.
iss_mesic_07_03_11.jpg Autor: Miloš Žák

Autor: Miloš Žák
Jméno: Miloš Žák
Místo: Havlíčkův Brod
Poznámka: Čas: 18:50 SEČ, technika: Canon EOS 300D + objektiv EF-S 18-55mm@41mm, Expozice: 20s, clona f/5,6, ISO 400.
ISS a Discovery na širokoúhlém snímku. Autor: Pavel Spurný
ISS a Discovery na širokoúhlém snímku.
Autor: Pavel Spurný
Jméno: Pavel Spurný
Místo: Ondřejov, Astronomický ústav
Poznámka: ISS a raketoplán Discovery v Orionu. Foceno přes CANON EOS 5D Mark II a širokoúhlý objektiv Sigma FE 10 mm 1:2.8.
ISS a Discovery u Síria. Autor: Jiří Šíp
ISS a Discovery u Síria.
Autor: Jiří Šíp
Jméno: Jiří Šíp
Místo: Zábřeh na Moravě, Svébohov
Poznámka: ISS a raketoplán Discovery nedaleko nejjasnější hvězdy noční oblohy - Síria. Počasí jasné, mírný vítr, teplota -3° C. Fotoaparát SONY DSC H-7. Více. Stránky autora.
ISS a Discovery nad Barrandovem. Autor: Jiří Hotovec
ISS a Discovery nad Barrandovem.
Autor: Jiří Hotovec
Jméno: Jiří Hotovec
Místo: Praha, Barrandov
Poznámka: ISS, Discovery, Měsíc a Jupiter nad Barrandovem. Fotoaparát Pentax K200.
raketoplan.jpg Autor: Michael Kročil

Autor: Michael Kročil
Zodiakální světlo nedaleko Třebíče. Autor: Michael Kročil
Zodiakální světlo nedaleko Třebíče.
Autor: Michael Kročil
Jméno: Michael Kročil
Místo: západně od Třebíče
Poznámka: ISS a Discovery před zodiakálním světlem. Dnešní mimořádně příznivé podmínky umožnily odfotografovat nečekaně mnoho věcí. Vyrazil jsem ven s úmyslem pokusit se nafotit zodiakální světlo a ještě před tím mě překvapil vydařený přelet dvojice ISS-Discovery. Zodiakální světlo bylo foceno na západ od Třebíče, cca 800 metrů od posledních pouličních lamp v nadmořcé výšce 485 metrů.
Discovery, ISS a Měsíc. Autor: Petr Soukeník
Discovery, ISS a Měsíc.
Autor: Petr Soukeník
Discovery, ISS, Rigel a mlhovina M42. Autor: Petr Soukeník
Discovery, ISS, Rigel a mlhovina M42.
Autor: Petr Soukeník
ISS a Discovery míjí Sírius. Autor: Petr Soukeník
ISS a Discovery míjí Sírius.
Autor: Petr Soukeník
Jméno: Petr Soukeník
Místo: Hradec Králové, čtvrť Třebeš
Poznámka: Na první fotce je oblohový pohled na jasnou ISS míjející Měsíc jižně (vlevo je pak raketoplán). V druhém snímku najdete ISS i raketoplán jako dvojici linií poblíž jasné hvězdy Rigel v Orionu, vlevo nahoře je náznak proslulé mlhoviny M42 V Orionu. Poslední snímek patří scenérii okolí souhvězdí Velkého psa, kde dominuje jasná hvězda Sírius. Raketoplán (vlevo) a ISS (vpravo) přelétají nad ním.
ISS a Discovery míjí Měsíc. Autor: Vilém Heblík
ISS a Discovery míjí Měsíc.
Autor: Vilém Heblík
ISS a Discovery v Orionu nad vysílačem v pardubických Polabinách. Autor: Vilém Heblík
ISS a Discovery v Orionu nad vysílačem v pardubických Polabinách.
Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Místo: Pardubice, čtvrť Polabiny
Poznámka: První fotka má expozici 15 sek. Je na ní vidět průlet ISS u Měsíce, v 18:50:43 SEČ se stanice při pohledu z pozorovacího stanoviště prakticky "dotýkala" měsíčního kotouče. Vlevo je prodloužení dráhy způsobené raketoplánem, avšak téměř neviditelné. Na druhé fotce s expozicí 30 sek. je přelet dvojice jižní částí souhvězdí Orion nad telekomunikační věží. Zde je již slabší část dráhy raketoplánu vlevo jednoznačně identifikovatelná. Slabší část dráhy u pravého okraje je způsobena pouze ISS a v nejjasnější části uprostřed se dráhy stanice a raketoplánu překrývaly. Slabá dráha níže, která mizí za věží byla od prolétajícího vrtulníku. Snímky pořízeny digikompaktem Panasonic DMC-LZ7 na stativu.
ISS a Discovery nad hvězdárnou ve Vlašimi. Autor: Pavel Jakubův
ISS a Discovery nad hvězdárnou ve Vlašimi.
Autor: Pavel Jakubův
Jméno: Pavel Jakubův
Místo: Vlašim, hvězdárna
Poznámka: ISS a raketoplán Discovery spolu s kopulí vlašimské hvězdárny. Foceno fotoaparátem CANON EOS 50D, délka expozice 27 s.
Pohyb ISS a Discovery v Orionu. Autor: Mojmír Kopečný
Pohyb ISS a Discovery v Orionu.
Autor: Mojmír Kopečný
Jméno: Mojmír Kopečný
Místo: Praha, Černý most
Poznámka: Jen tak letmo z přesvětlené pražské oblohy na Černém Mostě - montáž 2 snímků v 20 sekundovém intervalu s 2 sekundovou expozicí digitálem Olympus C740.
sts133andissi.jpg Autor: Radek Valter

Autor: Radek Valter
sts133andiss.jpg Autor: Radek Valter

Autor: Radek Valter
Jméno: Radek Valter
Místo: Zdětín (Benátky nad Jizerou)
Poznámka: Přelet ISS a raketoplánu Discovery přes Měsíc. Fotografováno v čase 18:50 SEČ fotoaparátem Nikon D200 105 mm, ISO 200, expozice 2 s.
ISS přelétá přes Měsíc, 18:51 SEČ. Autor: Martin Čejka
ISS přelétá přes Měsíc, 18:51 SEČ.
Autor: Martin Čejka
ISS a Discovery v souhvězdí Oronu. Autor: Martin Čejka
ISS a Discovery v souhvězdí Oronu.
Autor: Martin Čejka
Jméno: Martin Čejka
Místo: Vysoká na Kokořínsku (uprostřed pásu viditelnosti přeletu přes Měsíc)
Poznámka: Přelet ISS a raketoplánu Discovery přes Měsíc. Fotografováno v časech 18:51 SEČ (horní snímek) a 18:53 Snímek dole) fotoaparátem Olympus C750; expozice 4 s (Měsíc), 16 s (Orion) .
ISS přelétá přes Měsíc. Autor: Jan Mocek
ISS přelétá přes Měsíc.
Autor: Jan Mocek
ISS a Discovery nedaleko Měsíce. Autor: Jan Mocek
ISS a Discovery nedaleko Měsíce.
Autor: Jan Mocek
ISS a Discovery v Orionu. Autor: Jan Mocek
ISS a Discovery v Orionu.
Autor: Jan Mocek
ISS a Discovery mizí v zemském stínu. Autor: Jan Mocek
ISS a Discovery mizí v zemském stínu.
Autor: Jan Mocek
Jméno: Jan Mocek
Místo: Lázně Bohdaneč
Poznámka: Přelet ISS a raketoplánu Discovery přes Měsíc fotografován Nikonem D70. První dva snímky expozice 3 s, výřez a zmenšeno 2x. Průlet pod Orionem a zmizení ISS v zemském stínu expozice 30 s, zmenšeno 4x. Bohužel lehce nedoostřeno a závěrka roztřásá stativ. Vypadalo to jako nádhérné a důstojné rozloučení s orbiterem Discovery, a že příště si ho vyfotíme leda v muzeu.

Leč ještě jedno dějství se odehrálo další den, 8. 3. 2011 kolem 19:15 SEČ. Tento přelet už byl relativně nízko nad jihozápadem. ISS ztrácela na raketoplán 39 sekund. "Hvězda" raketoplánu za sebou táhla mlhavý obláček či snad ohon a tak po obloze letěla umělá kometa! Z relativně přesvíceného města (Strakonice) byl ohon dlouhý asi 0,5° - 0,8° a jeho spodní strana se zdála ohraničená do ostrého oblouku, zadní a horní konec se difůzně rozplýval do prostoru. Viděl jsem "čůrání" raketoplánu poprvé a neumím si představit, jak by to šlo vyfotografovat. Poznámka redakce: Viz níže.


Fotogalerie čtenářů z 8. března 2011

dsc09029.jpg Autor: Jiří Šíp

Autor: Jiří Šíp
dsc09030.jpg Autor: Jiří Šíp

Autor: Jiří Šíp
Jméno: Jiří Šíp
Místo: Zábřeh na Moravě, Svébohov
Poznámka: Pozoroval jsem raketoplán triedrem a vypadalo to jako že z raketoplánu uniká palivo, na pohled pěkná rychlá kometa. Proto stopa u raketoplánu trochu rozmazaná. Stopa stanice ISS jasná. Foceno digitálním fotoaparátem SONY DSC H7, bezvětří, teplota -3° C, nad obzorem mírný zákal. Stránky autora. Poznámka redakce: S největší pravděpodobností "kometární" vzhled raketoplánu způsobilo upouštění odpadní vody v rámci finálních procedur před navedením na přistávací dráhu.
iss_mesic_08_03_11_1024.jpg Autor: Miloš Žák

Autor: Miloš Žák
Jméno: Miloš Žák
Místo: Havlíčkův Brod
Poznámka: Čas: 19:22 SEČ; technika: Canon EOS 300D + objektiv EF-S 18-55mm@24mm; expozice: 504s, clona f/5,6, ISO 200.
t001.jpg Autor: Vilém Heblík

Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Místo: Pardubice
Poznámka: Dnes v 19:19 SEČ jsem pozoroval ještě poslední z posledních přeletů raketoplánu Discovery. Vizuálně byl vidět slabý mlhavý obláček kolem raketoplánu, který přecházel v jakýsi ohon, ne nepodobný kometárnímu. Efekt by měl být způsoben vypouštěním přebytečné vody z palivových článků. Když už Discovery a ISS klesaly níže k obzoru zachytil jsem je ještě jednou expozicí 30 sek. Discovery samozřejmě letěl před ISS, je to ta slabší "čára" vlevo.
20110308martinpopek_isssts14x1z1xam.jpg Autor: Martin Popek

Autor: Martin Popek
20110308martinpopek_detail1x1z1xam.jpg Autor: Martin Popek

Autor: Martin Popek
Jméno: Martin Popek
Místo: Nýdek
Poznámka: ISS a mlhavý raketoplan Diskovery, který právě vypouštěl zbytkovou vodu a vypadal jak kometa s dvěma chvosty. Více.



Malý bombónek na závěr: video "kometárního" raketoplánu

Těm, kteří unikátní pohled na odpadní vodu upouštějící raketoplánem Discovery něviděli, přinášíme alespoň jako malou náplast video. Jeho autorem je Jens Hackmann z Weikersheimu v Německu, kde byl přelet ISS a "kometárního" raketoplánu 8. března 2011 vidět jen pár minut před přeletem nad Českou republikou.



Doporučené odkazy:
[1] Mise Discovery STS-133, průběžné zpravodajství (Vít Straka)
[2] Přírůstky do fotogalerie na Ukazy.astro.cz
[3] Předchozí čtenářské galerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Raketoplán, ISS, Čtenářská galerie


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »